Paralelné svety

,,CO KDYŽ JE LÁSKA SILNĚJŠÍ NEŽ PŘITAŽLIVOST?“..... /// Zapomeňte na filozofický zdůvodňování nevěry. Tady, v tomhle světě, jde totiž nejen o milostnou chemii, ale i fyziku. Romantický sci-fi, kterýmu bohužel ke konci dochází sci-fi dech a vlastně nic neřeší. Ani filozoficky, ani akčně. Zbejvá jen romantika s krásnejma obrázkama na pozadí… ale jestli zrovna tohle vod života (filmu) čekáte, tak máte 4* jak vyšitý! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Na telku a na druhý doma koukáme hlavou dolů. 2.) Vždycky mě zajímalo, jak vypadá skutečnost. 3.) Thx za titule ,,fredikoun“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (09.01.2013)

Jako brilantní matematik jsem si vychytrale spočítal, že moje hodnocení tohoto snímku jsou přesně tři hvězdy se statistickou odchylkou plus mínus dvě hvězdy. Je totiž velký rozdíl v tom, zda film hodnotím z hlediska krásy viděných obrázků nebo z hlediska promrhaného potenciálu. Ve světech se soukromými gravitacemi mi zkrátka bylo vyloženě parádně, ale romance byla poněkud unylá a příběh až zkratkovitě pitomý. Takže, ač v podstatě žádná z ingrediencí tohoto snímku nebyla vyloženě průměrná, tak prostým aritmetickým průměrem nemohu dojít k jinému než průměrnému hodnocení a to ani kdybych se přitom postavil na hlavu, zamiloval se a shořel. (21.11.2013)

Kirsten Dunst nikdy nedělala moc sci-fi, před lety jen dabovala anglickou verzi animáku Kaena: La prophétie a jako dítě natočila jeden díl Star Treku: The Next Generation. Ale dnes tu máme celkem příjemné sci-fi melodrama Paralelní světy, které jakoby existovalo jen pro, aby se člověk dočkal samých eye candy scén s milovanou Kiki. Existence obou světů je zde vlastně jen metaforou pro hlavní romanci o dvojici, která spolu interaguje přesně jak vypráví Aristofanes v Platónově Symposionu. (20.11.2015)

Mnoho sci-fi stojí na fikčním světě, na jeho konstruování, zákonitostech, pravidlech. Jak píše J*A*S*M, v Paralelních světech je těch nelogičností příliš mnoho na to, aby se člověk mohl v klidu soustředit na příběh (který je k tomu silně konvenční). Spíše přemýšlí nad tím, jestli to či ono dává alespoň trochu smysl. A ono spíše nedává. K tomu všemu je často ztížena divákova prostorová orientace ve smyslu "má teď postava padat nebo naopak?", tzn. akceptování pravidel daného světa (horního/dolního). Hlavní záporácká korporace mi přišla podivně pasivní (postavy jsou zatčeny, ale za malou chvíli se znovu setkají). Divím se, že se takovému polotovaru, který nedává moc smysl, Kirsten Dunst a Jim Sturgess vůbec upsali. (30.12.2012)

Boží nápad, dva oblíbenci v ústředních rolích a logicky famózní vizuál - no, i kdyby navrch Upside Down nemělo už co přidat, tak tohle jako součást bezproblémovýho oddechu před seminářem Politických systémů USA a západoevropských zemí? Mlask! ---- Hergot, ty lidi tam ale muselo bolet za krkem, že jo?! (19.03.2013)