Until the Light Takes Us

Rozhodně zatím nejpovedenější dokument o norské black metalové scéně, co jsem viděl. Velmi kvalitní, snaha o několik pohledů. Rozhodně vrcholem jsou rozhovory s Vargem a závěrečná Frostova "performance" (rozesmály mě ty vyděšené a znechucené pohledy lidí, co ho sledovaly). Byl jsem rád, že i naprosto enigmatická postava Dead z Mayhem dostala svůj kousek času, protože to byl právě on, kdo silně ovlivnil myšlenkovou strukturu celého (původně) underground hnutí. No a teď si snad pustit Jesus´ Tod od Burzum ... (11.01.2011)

Americký dokument o norském blackmetalu, kontroverzním hudebním subžánru, jež se vyznačuje maximálně rychlým, energickým tempem, výraznými hudebními přechody a vývojem skladeb, nelidským vokály, inspirací ve starých severských mýtech, temnotě, antikřesťanstvím či často satanismu a nespoutanou, nenapodobitelnou energií. Dokument se zabývá zejména vznikem tohoto hnutí na počátku 90. let v Norsku a zaměřuje se v největší míře na výpovědi Fenrize z Darkthrone a Varga Vikernesse, snad nejkontroverznější osobu spojovanou s norským blackmetalem, toho času ve výkonu trestu za vraždu. Jeho názory a činy ponechám bez komentáře, pozorovat však tohoto hudebního génia velmi zajímavým způsobem vyprávějícího o svých pohnutkách ke svým činům, byl opravdu zážitek. Jeho projekt Burzum dle mého názoru přivedl blackmetal k dokonalosti, jeho zvuk a dávka energie a emocí jsou naprosto jedinečné a zejména rané skladby pokládám za kultovní. Kromě těchto dvou blackmetalových osobností jsou v menší míře v dokumentu zastoupeni i další vynikající hudebníci - Hellhammer (Mayhem), Frost (Satyricon) nebo Abbas (Immortal). Snímek se poměrně podrobně věnuje nechvalně proslulé historii kapely Mayhem, jež vznikla už v roce 1984 a vytvořila styl blackmetalu. S podivem lze sledovat, že současně, kdy v Norsku zuřila antikřesťanská revoluce, během níž bylo spáleno mnoho starých dřevěných kostelů, norské bleckmetalové hnutí sílilo a vznikaly ta nejlepší, v mnohých případem dosud nepřekonaná hudební díla. Dokument je doplněn hudebními úryvky kapel, o nichž je řeč a jež dodávají snímku na atmosféře. Jako obdivovatel a milovník nejen norského blackmetalu nemám jinou možnost hodnocení nežli maximální, přesto bych možná ještě více dílo ocenil, kdyby se věnovalo více hudbě, např. více záběrů z živých vystoupení dotazovaných interpretů. (17.02.2016)

Dokument zaoberajúci sa udalosťami okolo black metalovej scény v Nórsku (80‘ - 90‘ roky), pálením kostolov, vraždou, spáchanou Vargom Vikernesom atď atď. Čo je vlastne podľa vás šialené/nadmieru extrémne? Dokážete určiť normu? Samotná zostava Mayhemu sa každopádne žiadnych noriem nedržala a čas od času mi prišlo ich správanie vyslovene mrazivé (Aarsethova povýšenosť a zvrátená morálka, Deadova samovražda, otvorená brutálnosť). No na druhej strane boli (a niektorí ešte stále sú) len obyčajní ľudia, ktorí svojou hudbou poukazovali osobitný názor. (13.11.2010)

V pokojnej krajine na severe Európy, plnej krásnych fjordov, ihličnatých lesov a divokej prírody, zvanej Nórsko, sa koncom osemdesiatych rokov minulého storočia sformovala komunita mladých ľudí, ktorí sa chceli vymedziť spomedzi svojich uhladených spoluobčanov. Založili hudobné skupiny a začali hrať brutálnu formu nekomerčného metalu, ktorá sa stala známa ako black metal. Tomu prispôsobili aj svoj image a ich názory sa stávali čoraz viac extrémistickými. Časom začali podpaľovať kresťanské kostoly a znesväcovať cintoríny. Ich besnenie vyvrcholilo tým, že bol spáchaný najťažší zločin. Varg Vikernes (Count Grishnackh) zavraždil Oysteina Aarsetha (Euromymousa). Ich dlhodobé nezhody a boj o moc v undergroudovom hnutí The Inner Circle vyvrcholil tým, že dňa 10. augusta 1993, Vikernes ubodal nožom Aarsetha v jeho byte v Oslo. Aké udalosti tomu predchádzali a prečo to dospelo až tak ďaleko sa snaží odhaliť tento americký dokumentárny film. ***** (27.08.2014)

Fíha. Black metal mám hodně rád, z metalu obecně asi nejradši. protože dokáže pořádně nakopnout a hladí po i proti srsti mou chmurnou, temnou, černou až misantropickou duši. Mám ho rád ale hlavně z hudební stránky, ty věci "okolo" mě nějak moc neberou. O pozadí a historii norského black metalu jsem měl nějaké ponětí, ale na tenhle dokument jsem narazil čistě náhodou. A ač mi přišel zpočátku dost podivně pojatý (hlavně mě zarazil výběr doprovodné hudby a dost utahaný rozjezd), nakonec mě chytil a dokoukal jsem ho se zájmem. Nejlepší na celém tomhle dokumentu je, že ukazuje lidskou stránku black metalu, lidi samotné, protagonisty, hudebníky, v jejich lidské podobě - bez všech těch šaškáren, make-upu apod. Nutí je mluvit, ne ksichtit se, pózovat a chřestit řetězy. I proto se stane, že se vám najednou odsouzený vrah s dost podivnými a v nejednom případě kontroverzními názory, bude jevit poměrně sympaticky. Např. Vargovy a Fenrizovy výtky vůči křesťanství naprosto chápu a ztotožňuji se s nimi (s jejich - tedy Vargovým - vypalováním kostelů už nikoliv, o zabíjení lidí nemluvě). Asi je třeba říci a pochopit, že tohle není dokument o (norském) black metalu (jako celku), jen o několika jeho protagonistech, kteří jsou různí a mají různé názory a postoje. Stejně jako lidé v jakékoliv jiné skupině. V každém případě, jistě dobrá záminka pustit si nějaký uřvaný black metal výplach. (07.08.2018)