Tomb Raider

PC hru Tomb Raider jsem měl vždy v oblibě a její restart jsem očekával s napětím. Samotný výsledek mě pak sice v mnoha ohledech nebavil tolik, jako předešlé části, ovšem v případě filmu to bylo zcela opačně. Snímky s Angelinou Jolie nejsou nejstrašnější, ale je pravdou, že v nich není nic, co bych si i po letech pamatoval, resp. chtěl pamatovat. Alicia Vikander coby Lara Croft mě zaujala daleko více. Po většinu času se příběh drží nohama na zemi, z herní předlohy si bere to nejlepší, co může a celkově tak působí správně dramaticky, dobrodružně, akčně, ale i svěže. Samotný závěr, resp. únik z hrobky je už za hranou, avšak finální dojem to nekazí. Pro mě rozhodně příjemné překvapení, zvažuji i plný počet hvězdiček za dobrou a povedenou zábavu. (14.12.2018)

Videoherní adaptace nejsou mrtvé. Alespoň to dokázal norský rodák Roar Uthaug kterému někdo svěřil novou filmovou verzi Lary Croft AKA Tomb Raider. I přes nejistou trailerovou kampaň se Tomb Raider asi povedl víc než by kdokoliv čekal. Děj je jednoduchý ale funguje a divák si ho dost dobře užije. V podstatě jsem si vzpomněl na zlaté časy Indiana Jonese a dost často mě při filmu napadlo, že kdybych takhle nějak vypadal Indiana Jones 5 a Indy by v něm předal pochodeň (s bičem a kloboukem) dceři vůbec bych se nezlobil. Nový Tomb Raider v závěru opravdu připomíná závěr Poslední křížové výpravy a fajn je na tom to, že to nepůsobí jako vykradačka. Pozitivní jsou na filmu i postavy. O Angelině Jolie a jejím podání Lary Croft nemůžu říct nic špatného, přece jenom na první díl s Jolie ještě vzpomínám dostatečně dobře (na rozdíl od průměrné a výrazně horší dvojky). Přiznejme si však, že především sázela na šarm a pitvoření. Za to Vikander a její Lara Croft to je jiná. Vikander která byla od výhry castingu kritizovaná za to, že je málo prsatá, má totiž co hrát: Dokáže skvěle zahrát svůj vztah s otcem, dokáže působit zranitelně, věříme jí fyzickou sílu a inteligent a především když poprvé zabije člověka je z toho opravdu v šoku. A tím to působí reálně. Další výraznou postavou je hlavní záporák Vogel v podání Waltona Gogginse.Gogginsův Vogel je skvělý v tom, že má uvěřitelnou motivaci a jeho plán jaksi dává smysl. A především je Goggins opět neuvěřitelně sympatický, ať už s někým mluví nebo zrovna míří pistolí. Akční scény jsou uvěřitelné, Lara opravdu není nezranitelná hrdinka která by za sebou pobila 20 chlapů ale díky svému intelektu si poradí a zdatně je pobije. Jistá výtka je ta, že to určitě není tak originální a není to ani totální převratná pecka ze které byste si sedli totálně na zadek ale je to dost dobrá dobrodružná oddechovka která by si to pokračování rozhodně zasloužila. A ne jenom kvůli tomu, že chci tuto Laru vidět s pistolemi v akci! (17.03.2018)

Až vám bude někdo říkat, že filmařské pojetí filmu TOMB RAIDER má jisté rysy retropřístupu, tak... vlastně ano. ___ 1. V upřímné jednoduchosti vyprávění je to docela pravda už jen vedle všech těch meta-narativů a meta-fikčních-světů. A spíše než dědictví počítačových her v tom vidím dědictví řetězovitých epizodických narativů, které tvoří vzorec dobrodružného románu i filmu víceméně odjakživa. Oproštění tohoto vzorce od dávkování odkazy v každé scéně na vrub soustřeďování se na relativně pomalý vývoj hrdinky, působí osvobozujícím dojmem, byť si ho umím představit hravější - a přechod od hodné holky k vraždící... ehm... hodné holce je přece jen poněkud nečekaný. ___ 2. Z hlediska stylu sprintuje se svými 2722 střihy průměrně po 2,4 vteřinách v tom rychlejším peletonu zcela současné kinematografie. Na druhou stranu je mnohem přehlednější než většina současných akčních filmů. To je dáno zřejmě větším množstvím ustavujících celků a vůbec větších rámů, kdy nástřihy na detaily mají tendence zpřesňovat plynulost informačního toku a velké množství úhlů je často navázáno na něčí pohledy. Jakkoli podobně rychlý střih nebyl v devadesátých letech normou, ostatně i dneska jde víceméně o dolní hranici preferované rychlosti střihové skladby (níže už jde spíše o odchylky), v přehlednosti se tehdejším postupům střihu akčního filmu blíží spíše než dnešním. Pro srovnání viz moji databázi zde. ___ 3. To jsou ale jen dohady, musel bych film vidět znovu a soustřeďovat se více na styl, na výstavbu jednotlivých prostředí i na způsoby vedení pozornosti v hloubce prostoru. Napoprvé jsem se spíše nechal unášet dobrodružným příběhem o sympatické hrdince v neotřelém podání Vikanderové. Vzpomněl jsem si každopádně na ÚTOK NA BÍLÝ DŮM, kde je čistota upřímně jednoduchého vyprávění i nečekaná přehlednost jinak velmi rychlého střihu podobně starosvětská. (17.03.2018)

„NEMĚLA JSI SEM JEZDIT. ALE JSEM RÁD, ŽE JSI TADY… /// Tomb Raider – to je v první řadě mladá, hezká, nadaná a populární Alicia Vikander, hafo CGI, navozující, spolu s lokalitama, dobrodružnou atmosféru a soundtrack. Líbí se mi začátek. Má tempo a vtip, navíc se těším, až se na plátně objeví Daniel Wu a že za to vezme jak se na „žluťáka“ sluší a patří. Nedočkal jsem se. (Trochu mi to vynahradil Walton Goggins, kterej v roli záporáka dokázal vyloudit pár agresivních emocí.) Gró příběhu se odehrává na ostrově, kde na Laru čeká překvapení. Bohužel spolu s ním přichází i šutrák úrazu. Nudný pasáže, ve kterejch je třeba si všechno říct... a pak scénáristický nesmysly, který naplno odhalujou triviálnost zápletky a pravej důvod, proč je slečna Croft zpátky. Jednoduše řečeno – tam kde takovej Indiana Jones vždycky triumfuje, Tomb Raider ztrácí. Scénář je z toho slabšího soudku, ale hravě trumfne ty předešlý filmy. I z toho důvodu můžeme brát návrat herní legendy na stříbrný plátno jako vcelku vydařenej. Film není úplně debilní (taky by se dalo napsat, že je celkem dobrej – záleží na úhlu pohledu). Najdou se okamžiky , který nutí diváka Laře držet palce - aby nespadla…, aby ji netrefili, aby ... prostě aby přežila. Je to fajn, i když je jasný, že míra zranitelnosti je tady posunutá na vyšší level. Znalce jistě potěší těch pár pasáží, který na hru ukazujou. A jsem fakt zvědavej, kam tuhle postavu Alicia Vikander posune v případným pokračování. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pařil jsem!. 2.) Vzrušujou mě holky v kraťasech a bez podprdy. 3.) Fotr mi zmizel na nějakým podělaným ostrově (zanechal po sobě Rubikovu kostku…). /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (21.03.2018)

Tomb Raidera mám hodně rád, dva staré filmy jsou pro mě velké guilty pleasure a ve dvou nových hrách od Square Enix jsem strávil docela dost času. Jednu z těch starých jsem hrál jen hodně málo, což je ale úplně jedno, jelikož jak už víme z trailerů dlouho dopředu, nová Lara Croft se silně inspiruje rebootovanou sérií. A inspiruje se jí opravdu pečlivě, ba dokonce cituje některé konkrétní scény a prvky. Ale pouze v první polovině, v té druhé se příběh silně odkloní a představuje nám zase něco jiného, co neznáme z videoher. Alicia Vikander je na míle daleko mojí nejoblíbenější herečkou, takže vím, že jsem trošku zaujatý a s jejím výkonem jsem nemohl být nespokojen. Alicia po herní sérii zdědila onu zranitelnost, první zabití a celkově pocit nezkušenosti v boji, což byly silná témata zejména prvního dílu a sténání po dabérce Camille Luddington, kterou si mnozí vysnili i do její filmové verze (což je vždycky naivní představa). Roar Uthaug svůj úkol zvládnul zdárně, akce mi sice přišla zbrklá a místy nepřehledná, ale to byl nejspíš záměr a takhle točit je zřejmě jednodušší, hlavně, že se nejedná o nic, co by kazilo zážitek. Pevně doufám, že film dopadne v pokladnách lépe než několik let starý Assassin´s Creed a i filmová série TR bude pokračovat po vzoru té herní. (14.03.2018)