Suspiria

Mnohovrstevnatá předělávka Argentova dnes už notně zastaralého majstrštyku. Původní báchorku o čarodějnicích v taneční škole rozšiřuje snad do všech myslitelných stran, do času i prostoru. Vyžaduje to hodně pozornosti, úlitbu pro 70s horory (stylizací i postupy) a otevřenou mysl k šíleně přestřelenému konci... a člověk bude nadmíru spokojen. (30.07.2019)

Slušné bludiště myšlenek, nápadů a pocitů zasazené do zdí rozděleného Berlína, kde by se člověk měl pomalu bát víc tančících žen, než Baadera s Meinhofovou. Do sedmdesátkové deprese vysaturované záběry, taneční čísla, z kterých křupou kosti, nepříjemně snové výjevy podepřené hudbou Thoma Yorka a obskurní finále to jsou prvky, které se vypálí do mysli, jako už dlouho nic. Něco na těch artových režisérech je, když se rozhodnou si natočit horor. Tahle Suspiria má rozhodně nakročeno k tomu zařadit se po bok Osvícení a Rosemary má děťátko. (16.01.2019)

Jednalo by sa o celkom stráviteľný remake nebyť poslednej tretiny ktorá to posiela do nevýslovných wtf vôd, ale aj napriek tomu som to rád videl. Potešilo cameo Jessice Harper ale nepochopím prečo jej životného partnera musela hrať Tilda Swinton v maske starého muža keďže táto postava nemala absolútne žiadnu spojitosť s postavou Blanc ktorú Swinton normálne hrala. Ale možno mi len dačo uniklo. Pochopiť ten film na prvé pozretie je celkom ťažká vec. Zlatá Argentova pôvodná verzia. Záver bol tiež prekvapivý ale rozhodne nie tak "uletený" ako v tejto novej verzii. O vizuále, hudbe a výpravnosti ani nehovoriac. V tom všetkom je originál lepší. (25.01.2019)

Tenhle hodně volný remake myslím není horší než originál, spíš naopak. Každopádně je ale úplně jiný. Film nepochybně obsahuje (a nebo se jen tváří že obsahuje?) strašnou spoustu všelijakých parabol, hyperbol, alegorií, symbolismů, hermetismů, okultismů a podobných artových i spirituálních závažností, ale já jsem ho do svých pracek uchopil především jako fantaskní a fascinující filmový bizár a už jenom z tohohle úhlu pohledu jsem hodně hodně divácky spokojený. Fascinovaly mě třeba podivně zneklidňující taneční scény, připomínající mi jakési prastaré černomagické rituály (nezapomenutelná je hlavně ta s rozlamováním ubohé Olgy). Líbila se mi Dakota Johnson, ale ještě víc se mi v menší roli líbila Mia Goth. A všem herečkám (i těm pár hercům) suverénně kralovala aristokratická sfinga Tilda Swinton ve své trojroli. Vlastně to byl taky jeden z mých postřehů - že film téměř postrádá mužský prvek, mužům je určeno jen několik málo vedlejších rolí a jedinou větší mužskou roli hraje ženská. Ale tenhle způsob filmového feminismu já můžu. Zvlášť když ho režíruje chlap. I zasazení děje do rozděleného Berlína v době hysterčení okolo RAF mi přišlo zajímavé. Nová Suspiria moje srdcovka sice asi nikdy nebude, ale jelikož jsem té (taky povedené) Argentově dal čtyři, tady musím ještě výš, nedá se svítit. 90%. (05.08.2019)

Tak tomuhle říkám pravý cinefilní zážitek! Remake Suspiria se od původní Argentovy klasiky liší opravdu na míle a jsem si jistý, že pro někoho bude nestravitelný. Ať už intenzitou anebo specifickým vyzněním. Má dokonale snovou atmosféru, podobně jakou třeba vnímám u kultovního Spalovače mrtvol. Jakoby na vás z obrazu přímo dýchala jakási "neskutečnost". Nevím, jak to přesně popsat. Častokrát jsem při sledování zažíval hodně zvláštní pocity, které běžně při sledování neregistruji. Jedná se o hodně artově pojatý snímek, jež svou opulentní bizarností doslova překypuje a žije si vlastním životem. Jsou tu scény, které z hlavy asi jen tak nevyženete a váš mozek je moc nepobere. Někoho může Suspiria nudit, ale ty hloubavější by mohla oslovit. Omračující je trojrole Tildy Swinton, která častokrát svým makabrózním vzezřením vcelku děsí. Obraz, výprava, hudba, zvuk, triky, kamera - všechno je dokonale vybroušené. Po skončení jsem o svém plném hodnocení nepochyboval, protože si ho Suspiria právem zaslouží. (28.01.2020)