Cukrárna

Viděla jsem pár dílů a velmi mě zaujalo, jak se v nich nic neděje. Jestli Kleinův záměr je natočit seriál o tom, jak pár lidí prožívá naprost normální a nudný život bez jakýchkoliv zajímavostí, povedlo se mu to. Nepomáhá ani herecká sestava - trouba Hrušínského, provařená Žilková, pár otravných členů zlaté mládeže, zbytek dobrých herců hraje karikaturní postavy (Čvančarová, Postránecký, Přeučil), Janžurka má ode mě tu jednu * (15.03.2011)

hned u prvniho dilu mne vyrocilo tisickrat omlete klise v podobe rozjivenych deti. Vydrzel jsem to a vlastne nelituju. Kladem tohoto serialu je zajimave napsany pribeh. Zaporem, vykon Veroniky Zilkove, ktera, jak je u ni zvykem, se tvari pokazde jako by prozivala upornou zacpu. Jan Hrusinsky je vynikajici a stejne tak Vaclav Postranecky. Zaujme take Jan Preucil. Nada Konvalinkova je trosku nudna a pani Stepankova je jako vzdy za damu. (05.06.2012)

Klišé, klišé, samé klišé, jako bych to všechno už někde a několikrát v různých obměnách viděla. A ještě k tomu je to zoufale nudné. Já nemůžu dát víc, protože na Cukrárně není nic, co by mě zaujalo, ona mě od televize přímo odpuzuje. Prostředí a ani herci mi zase tak nevadí, ale vážně nemáme v Česku žádného schopného scénáristu? Protože ty dialogy, to je opravdu hrůza. (17.11.2010)

Když se poprvé ve Čtyřlístku objevila teta Bobina z Ameriky v příběhu Zaostřeno na šelmy, psal se rok 1976. Po té se objevovala až do roku 1990 a společně s otevřením hranic ztratila její postava základní smysl. Dál nebylo o čem psát a veškerá exotika vzala za své. Případné návraty by působily jen jako odér interview s Waldou Matuškou... A stejný problém má i základní dějová linka Cukrárny. Společně se solitérní postavou pozorovatelky Plecité se sice jakoby nalézáme v současnosti předchozí trilogie Jana Míky Náměstíčko - Náves - Příkopy, nikoli jakoby náhodou potkáváme také Šípkovou Růženku v očekávání Života na zámku, ale stále netušíme, kam směřuje tento nový tvar? Vizuál zůstal hluboko v minulosti, herečtí představitelé zamrzli také kdesi v normalizaci, ale co je neuvěřitelnější, i přes to všechno Janžurová a Remundová dokázaly tyto balvany v prvním díle překročit a ponechat všechny ty Vlachy a Medvecké daleko za sebou. Bohužel díl druhý přivedl na scénu namísto očekávané příjemné praxe z cukrářského prostředí jen faleš a množinu amatérských scén rozvrstvených mezi seladona Přeučila a učitelu Holubovou, která doslova a do písmene vypadla z Občanského průkazu. Stydět se musím i za výkon Konvalinkové, samozřejmě Dolanského, nezáživná byla bohužel i Pazderková. Malé světélko naděje zůstává jen u Jana Hrušínského. Takže naivně doufám, že se během pár dílů stane zázrak a bude to minimálně o řád lepší než-li primácké Cesty domů, ale to by se musel Klein rozpomenout na minimální zákonitosti práce s herci a mizanscénou. (12.11.2010)

Míkovy scénáře jsou opravdu vyčpělé a evokují předpotopní čas. Posun proti Šípkové Růžence je dozadu než dopředu. Pilotní díl nezaujal - pokud se jako klíčový problém řeší, že na rodinnou služební cestu do USA nemůže jet babička... Ve druhém díle mě uzemnila "realisticky" vykreslená scéna zhrzené milenky, která s pomocí dvou bodygardů vezme postel svého bývaleho milence s jeho novým objevem (zbytečná nahota, která není snad ani podbízivá). V konkurenci takovýchto novinek zůstane Ordinace v růžové zahradě dál trvalkou... (16.11.2010)