Šípková Růženka

Trocha feminismu na našich obrazovkách neuškodí. Václav Vydra jako metař? Super! Seriál jako takový by nebyl úplně špatný, základy příběhů postav jsou i celkem reálné (i když mi přijde, že by se trochu více hodily do devadesátek), ale rozvinutí jejich osudů už snad až příliš šustí papírem a jsou čím dál tím méně uvěřitelné. (17.01.2012)

Uspat, aspoň na sto let a spíš asi nereprízovat. O psychologické drama se teda moc nejedná. Míkovy scénáře se sice snaží vycházet z každodenních situací, ale ve finále na mě působí nepřirozeně. A nezachrání to ani herecké obsazení (role Žilkové i Vydry jsou skutečně zapamatovatelné). Za dílčí nápady - název květinářství a názvy jednotlivých kapitol přidávám i tu druhou hvězdičku. (07.10.2009)

Kdysi, jako náruživý hráč počitačových her jsem velmi dobře znal motto: "Ještě jednu misi a jdu spát", při sledování tohoto seriálu jsem ho oprášil a upravil na: "Ještě jeden český seriál a jdu srát". Kdyby to viděla pravá Šípková Růženka, raději by prince kopla do koulí a zase šla spát. Tyto novodobé české telenovely kýčovitě a rádoby věrohodně zobrazující "normální" život mi opravdu lezou na nervy. Naštěstí zde to ještě není dotaženo úplně k "dokonalosti", jak to známe dnes, proto hodnotím jednou velkou rudou hvězdou místo odpadu. Dobře ještě můžu uznat, že Veronika Žilková se poměrně snažila a nepůsobila tak trapně, jak jsme zvyklí z Tele Tele, ale to je tak vše. "Dáš si něco k pití?", "Jó, dám si třeba čaj" ... "A jestli můžu, trošku rumu do něj" ... ... "Nebo víš co, nevař se s vodou." 2/10 (01.01.2008)

Tohle je spíš taková moralitka, schválně používám zdrobnělinu, to dobré z Jana Míky se najde jen málo, vyústění je zkrátka takové, že kámošky na kolech jsou víc, než všechny kopce světa. U Života na zámku mi televizní materiál nevadil, tady spolu s rádobyhlubokou formou dělá seriál ještě levnějším, než jaký ve skutečnosti je. Dřív jsem ho opravdu přecenil, opravuju hned, jak jsem měl čas. 30%. (12.01.2012)

Musím říct,že mě tenhle seriál velmi pobavil a to zejména díky Václavu Vydrovi III.,jehož figurka vyhozeného ředitele banky a následného alkoholika je vskutku k popukání ("Však oni nakonec přilezou po kolenou a až přilezou,tak je pošlu do prd*** !").To,jak ho myslím na konci sedmého dílu tvůrci vyhodili z rozjetého děje,mě neskutečně naštvalo.Poslední tři díly tak absolutně ztratily na atraktivitě. (10.05.2004)