Neklid

Přirozenější snění než ve Věčném svitu; a ohromně přirozené herectví obou protagonistů. Restless zobrazuje, co by podobné filmy nezobrazily (resp. by je to ani nenapadlo), a zároveň nezobrazuje, co by jiné filmy (zbytečně) zobrazily. Protože si to prostě může dovolit. Zářným příkladem je ona osudová autonehoda, ale nakonec i to Annabelino umírání ... "jen sni s námi", jako by Gus Van Sant vzkazoval divákovi. Milé, roztomilé, smutné. (16.10.2012)

Citlivé a něžné. Citově vyprahlý kluk, který chodí na cizí pohřby a má za přítele ducha. Dívka, která ví, že jí zbývají tři měsíce života a o to víc chce žít. Stylově podobné korejskému "...ing", ale s tlumenými barvami a s menší dávkou humoru. Občas docela absurdní, ale vzhledem na situaci logické dialogy. Líbilo se mi (výhradu mám ke scéně, ve které se čte dopis - mohli to udělat stručněji a lépe), 87%. Úsměv. (28.01.2012)

Co to sakra bylo...opravdu nemám slov. Nejnesympatičtější a nejnudnější herečka pod sluncem a k ní úměrně vybraný noname "herec". Scénář a vůbec všechny dialogy jako by napsal ten vůbec nejhorší český scenárista, jakého si dovedete představit - styděl jsem se ty hovadiny vůbec poslouchat. Kamera s tak tmavým filtrem, že všechno (ne)vidíte jako přes sluneční brýle. Jo a samozřejmě nesmí chybět asiat, že ano, jako v každém druhém americkém filmu! Tentokrát dokonce ve formě ducha. Oh my fucking god...po půl hodině už jsem to nezvládal. Van Sant si hraje na zženštilého hipstera a nejde mu to, nebo co. Zlatý Dolan. Takhle mě už dlouho nějaký film nenasral. Odpad jak vyšitý. (19.06.2013)

Potkali se v pravou chvíli. On, přežívající tělo bez života, ona plná života v téměř mrtvém těle. Na co čeká, čemu věří, co potřebuje umírající Annabel? Třeba toho podivného kluka, který toho zažil příliš. Možná, že je pro Annabel ten pravý. V kruhu milující rodiny, která si o ní dělá starost se cítí vděčná, ale ne svobodná. Enochovy nevadí začít přátelství s umírající Annabel, nedává najevo jakoukoli lítost. Van Sant rozehrává velmi podivnou hru s emocemi na pozadí krasných obrazů probíhajícího podzimu a nadcházející zimy. Líbí se mi ta analogie se světem zvířat. (26.11.2011)

Tento film by měl dostat Oscara za kostýmy a masky! Ale i bez (tohoto) Oscara to bude vynikající snímek, který sáhne kamsi hluboko do vaší duše - je to tak trochu P.S. Miluji tě naruby :) Napolo rebelující a ztracený Enoch potkává Annabel, která jakoby přesně věděla, co od života chce. Jenže to má háček... a tím není fakt, že Enoch komunikuje s duchem kamikadze pilota Hiroshiho. Gus van Sant se opět skvěle předvedl, jeho režijní um se snoubí s výběrem zvláštně hořkosladkého romantického tématu i neotřelých hereckých tváří (tedy až na Miu Wasikowskou), které precizně dovedl ke skvělým výkonům. Klobouk dolů, tohle si ode mě zaslouží 90%. (28.12.2011)