Útes smrti

Vedle Krokodýlích lagun je Útes dalším povedeným survival animal hororem. Tvůrcům se šikovně podařilo držet diváka v napětí dlouhé minuty, kdy se čeká na každičké zašplouchnutí. Opravdu našim hrdinům není co závidět, nějenže musí uplavat spoustu mil, ale navíc je začne pronásledovat dost neodbytný zabiják. PS: Chorvatsko letos asi vynechám a pojedu raději na Máchovo jezero. Snad tam nikdo nevysadí Piraně. Takže raději doma na zahradě v bazénu. 50% (02.02.2011)

„Skôr zomriete na bodnutie včely, než by vás zožral žralok.“ Mám slabosť pre žraločie horory a tento patril k najlepším, aké som videl. Na Čeľuste samozrejme nemal, no raz za 5 rokov vznikne žraločí krvák, ktorý nie je úplne hlúpy. Napríklad Otvorené more. A práve s ním má Útes smrti veľa spoločného. S ním, a s predchádzajúcim filmom režiséra Trauckého, s Krvavou lagúnou. Realistického krokodíla nahradil realistický žralok, ktorý realisticky zabíja realisticky jednajúcich ľudí v austrálskej prírode. Ako vtedy, i tu mi prekážali prehrešky voči logike. Ak by vám žralok spolovice zožral kamaráta a v jeho okolí by boli litre krvi, plávali by ste k torzu alebo čo najďalej od neho? A ako minule, ani tu sa mi nepozdávalo (ako laikovi), že zviera útočí na skupinu ľudí, pritom všade, kam len pozriete, sa nachádzajú DESIATKY KILOMETROV teritória s TONAMI potravy, ktorá je pre dané zviera prirodzenejšia, ako ľudské mäso. Tieto drobnosti (?) mi k pomerne realistickému Trauckému prístupu nesedia. Ale áno... páčilo sa mi to. (29.11.2010)

Plavat deset mil širým oceánem s vědomím, že za zadkem vám zrovna čenichá pětimetrová krvelačná potvora, opravdu není nic moc příjemného. Své o tom vědí nejen ti, co měli osobně tu čest, ale australští filmaři vtloukli tímhle nenápadným snímkem podobný pocit úzkosti i do mé nevinné hlavy. Nečekejte krvavá jatka a dostanete 90 minut intenzivního a trpělivě budovaného napětí, nakažlivého strachu z děsivého nepřítele a několika skvěle natočených útoků žraloka na člověka, které si možná nelibují v červených detailech, ale vyznívají tak reálně, až z toho mrazí. A navíc se to celé obejde bez známých béčkových klišé, bez digitálních monster a bez protivných hrdinů, kterým tentokrát toho žraloka za prdelí nepřejeme o nic víc než sami sobě. Stopáž by sice místy potřebovala trochu zkrátit a úvodních deset minut je vlastně zbytečných vidět, ale jinak velmi příjemné překvapení, který bych mohl vidět klidně víckrát. 70% (25.08.2013)

Naprosto úžasný a dechberoucí hororový thriller.Výtečná kamera a důkladně promyšlený střih a ani nepotřebujete žádné tunové loutky či CGI efekty.Bez debat nejlepší žraločí film od dob Čelistí a povedeného Útoku z hlubin.Několikrát sem se vyděsil k smrti a atmosférou sem nedýchal.Ohromný překvapení a výtečná filmařská práce, smekám.90%. (27.12.2014)

Útes smrti se mi hodně dlouho ohříval na disku, ale nějak jsem se nemohl donutit si jej pustit. Mám rád horory se žraločí tématikou, ale přednost dostávali jiné kousky a jak se ukázalo byla to docela chyba. Filmy „podle skutečné události“ beru dost s rezervou, ale tady bych tomu možná i věřil. Zatímco hodně lidí velebí režiséra za jeho minulý kousek, tak mě Andrew Traucki se svým Black Water zrovna moc neokouzlil. Proto jsem očekával stejné chyby i zde, ale naštěstí to zas až taková přehlídka nelogických situací nebyla. Takže jsem si otevřel lahváče a pořádně se kochal děním na monitoru. V první řadě bych chtěl pochválit nádherné prostředí (moře a potápění miluju), takže u mě jasně vedli záběry pod vodou. Ovšem musím tvůrce pochválit i za solidní atmosféru, stupňující se napětí a slušné herecké výkony. Tady je jasný důkaz toho, že i za pět dní se dá natočit dobrý film s minimem herců a ani se u něj divák moc nenudí. Hlavně se mi líbilo, že to tvůrci nepojali jen jako další krvavou lázeň, ale především se soustředili na psychologickou stránku filmu a přiznám se, že i já občas cítil lehké mrazení na zádech. I díky tomu si tento film zařadím mezi TOP 4 filmy se žraloky, které jsem prozatím viděl. Docela se dokážu vcítit do jejich pocitů beznaděje, když kolem vás krouží žralok. Jednou jsem to při potápění zažil a i když nás ujišťoval instruktor, že tam lidožraví žraloci nejsou, stejně sem byl pěkně připosraný. Takže dokážu pochopit i některé „nelogické blikance“ – rozhodnutí postav. 65% (30.05.2014)