Jednotka samovrahov

Vysoká očekávání Sebevražedný oddíl neplní, zásadní průšvih to ale rozhodně není. Jistě, celá záletka je dost vratká, půlka postav málo prokreslená a finále je nejslabší částí filmu. Pořád ale dostanete svěží a tónově vyladěnou akční řežbu, jíž kraluje cool Deadshot a vyloženě parádní Harley Quinn. Když to Will Smith kropí, je to kinematografická extáze, a to samé platí pro většinu scén s Margot Robbie. Je tedy škoda, že tyhle dva dobíhá jen Viola Davis (Letův Joker nemá na oslňování moc prostoru) a že řada věcí zůstala na půli cestu. Ayer si i přesto zaslouží pochvalu - DCčkový feeling trefil na jedničku. Tak to snad lidé ocení! (09.08.2016)

Zábava především. Na Sebevražedný oddíl jsem se doopravdy začal těšit, když vyšla upoutávka podkreslená Bohemian Rhapsody od Queen - byla vtipná, hravá a zároveň o něco drsnější než ostatní komiksové upoutávky. No a přesně takový je naštěstí i film. Samozřejmě - kdo bláhově čekal, že hlavní "hrdinové" budou hrdlořezové ve stylu Deadpoola, musí být zákonitě zklamán. Ale že by Deadshot, Harley Quinn, Boomerang a další byli nějací měkkotové, to tedy rozhodně ne. Líbilo se mi, jak přirozeně je všechny scénář dokázal představit a spojit, líbilo se mi, jak dělali to, co chtěli i nechtěli dělat, případně jak nedělali to, co by dělat chtěli. A zápletka mi k tomu všemu pěkně pasovala - nic moc komplikovaného, spíš přímočará záležitost "jděte tam, udělejte to a to" s několika překvapeními cestou. Herecké obsazení je bezchybné, akční scény přehledné i nápadité, humor zná míru... No a každá vteřina s Jokerem nebo s Batmanem je k nezaplacení. (04.08.2016)

Jo, je to zabavny, ale mohlo bejt i vic. Film sazi hlavne na cool look a zabavu a bohuzel se to dari jen nekdy. Rozjezd je super, rychla predstavovacka postav, i kdyz u nekterejch jsem si rikal, co tu vlastne delaj, kdyz nic moc neumi, jenze pak se to zasekne na hromade kecu, kdy je tu tak pul hodinovy hluchy misto, ktery clovek musi pretrpet, aby se dostal k akci. Ta mohla bejt i drsnej, ale zaporaci jsou docela fajn a dej zacne svizne odsejpat. Z hercu ocekavane potesi Smith a Robbie, prekvapive Courtney a Delevingne a naopak jsem byl lehce rozpacitej z Leta. Skoda, ze se tvurci bali vic odvazat, mohla to bejt pecka, takhle to uvazlo nekde na puli cesty, ale treba se pouci a druhej dil uz bude zaslouzena pecka. Ale za me i tak v zasade spokojenost. (03.04.2018)

Jako jediný ze zloduchů, ze kterého bych se pos..., pokud bych ho potkala osobně, na mě působil Joker. I když mě jeho pozdější zázračné přežití značně překvapilo. Nicméně je to fantasy a tak proč ne. Dcera je z filmu naprosto odvařená a zná zpaměti kdejakou frázi, hlášku a chechtala se skoro pořád. Nemám jinou možnost, než kvůli ní zvednout své hodnocení, i když to teda podle mě žádná hitparáda zrovna není. Ani žhavý mazlík Rick nemohl výsledný dojem zachránit. Chyběl mi tam celkový fíling, jenž by mě chytil a nepustil. (11.12.2020)

Nemohu tvrdit, že by čarodějnice jako z béčkového osmdesátkového fantasy byla tím, co mi v současných komiksových filmech scházelo. Ve skutečnosti jde o zcela zaměnitelného DC zlosyna, který chce zničit svět zkrátka proto, že může. Inovativní už dnes není ani (nechtěné) stvoření zlé Enchantress těmi, kteří by svět měli chránit (čímž je hned zkraje prozrazena pointa filmu – spolupráce s padouchy se vám může vymstít). Zaměnitelná je většina prvků, které Ayer bez ladu a skladu, byť s jistým citem pro rytmus, míchá dohromady. První hodina působí jako zhuštěná rekapitulace desetidílného seriálu – samá expozice, žádný vývoj. Druhá je časoprostorově trochu sevřenější superpadoušskou variací na válečné filmy à la Tucet špinavců a westerny typu Divoké bandy (včetně fatalistického dialogu před finálním střetnutím, ovšem bez podstatnějšího vývoje vztahů mezi postavami nebo schopnosti navzájem spolupracovat). Přestože prolog naznačuje, že protagonisty vyprávění budou Deadshot a Harley, jejich soukromá dramata (vztah k dceři/Jokerovi) vyprávění nepopohánějí, ale pouze zpomalují, neboť mají minimální dopad na směřování děje. Joker, který vypadá jako gotik, jenž vysadil antidepresiva, a vzbuzuje více soucitu než znepokojení, se vždycky jen objeví, napáchá trochu škody a zmizí. Podobně jako navracející se bossové v některých počítačových hrách, jimiž se Ayer zřejmě inspiroval, když za běhu (jak to alespoň působí) vymýšlel a látal zápletku. Kdyby Jokera nebylo, nic se nezmění. Stejně zbytečný a nedomrlý je celý film, který si sice hláškujícími postavami, našlapaným soundtrackem a mírně psychedelickou vizuální stylizací dokáže získat a udržet vaši pozornost, ale ve výsledku jde jen o dvě hodiny rozptylování hlasitými pestrobarevnými atrakcemi bez vážnějšího zaujetí. 55% (04.08.2016)