Jednotka samovrahov

Já tu bláznivou čůzu jménem Harley Quinn v kombinaci s Heathens od Twenty One Pilots a celkově nabitým soundtrackem, prostě můžu! Byl to jeden z mých nejvýraznějších kino-zážitků (pravděpodobně i proto, že jsem si pořídila tričko Harley, okoukala její nabarvené vlasy a koupila tématické tričko příteli, ha). Mělo to vtip, mělo to spád - a když už to řekne hater Marvel a superhrdinů, to už je co říct. Nicméně, co naprosto posrali - pardon, posral - je Joker. Nepotřebuji kopii nezapomenutelného Heatha Ledgera, a ruku na srdce - to ani nejde. Ale Leto byl prostě šílenej a afektovanej stejně jako jeho smích. Ve spojitosti s ním mě napadají slova jako laciná atrapa. Přestože ho mám jako herce opravdu ráda, tahle role mu prostě nesedla. Joker mi byl po celou dobu k smíchu (ale spíš takovému zoufalému smíchu). Naštěstí, přestože se vyskytuje na plakátech a v upoutávkách téměř jako hlavní hrdina, na plátně byl dohromady asi pět minut, takže to filmu odpouštím. A Will Smith v mých očích výrazně stoupl, protože hned za Harley je to nejlepší a nejzajímavější postava. (O těch dvou bych vlastně brala celý seriál.) (11.11.2016)

Nemohu tvrdit, že by čarodějnice jako z béčkového osmdesátkového fantasy byla tím, co mi v současných komiksových filmech scházelo. Ve skutečnosti jde o zcela zaměnitelného DC zlosyna, který chce zničit svět zkrátka proto, že může. Inovativní už dnes není ani (nechtěné) stvoření zlé Enchantress těmi, kteří by svět měli chránit (čímž je hned zkraje prozrazena pointa filmu – spolupráce s padouchy se vám může vymstít). Zaměnitelná je většina prvků, které Ayer bez ladu a skladu, byť s jistým citem pro rytmus, míchá dohromady. První hodina působí jako zhuštěná rekapitulace desetidílného seriálu – samá expozice, žádný vývoj. Druhá je časoprostorově trochu sevřenější superpadoušskou variací na válečné filmy à la Tucet špinavců a westerny typu Divoké bandy (včetně fatalistického dialogu před finálním střetnutím, ovšem bez podstatnějšího vývoje vztahů mezi postavami nebo schopnosti navzájem spolupracovat). Přestože prolog naznačuje, že protagonisty vyprávění budou Deadshot a Harley, jejich soukromá dramata (vztah k dceři/Jokerovi) vyprávění nepopohánějí, ale pouze zpomalují, neboť mají minimální dopad na směřování děje. Joker, který vypadá jako gotik, jenž vysadil antidepresiva, a vzbuzuje více soucitu než znepokojení, se vždycky jen objeví, napáchá trochu škody a zmizí. Podobně jako navracející se bossové v některých počítačových hrách, jimiž se Ayer zřejmě inspiroval, když za běhu (jak to alespoň působí) vymýšlel a látal zápletku. Kdyby Jokera nebylo, nic se nezmění. Stejně zbytečný a nedomrlý je celý film, který si sice hláškujícími postavami, našlapaným soundtrackem a mírně psychedelickou vizuální stylizací dokáže získat a udržet vaši pozornost, ale ve výsledku jde jen o dvě hodiny rozptylování hlasitými pestrobarevnými atrakcemi bez vážnějšího zaujetí. 55% (04.08.2016)

Bez debat o třídu lepší než letošní Batman vs Superman a fajn oddechovka. Hodně mi zde ale chyběla práce s postavami a propracovanější děj, ten je totiž opravdu jednoduchý a rozvinutý na příliš malém prostoru. Nikdy by mě pak nenapadlo, že z tak ikonické postavy jakou je Joker, dokáže někdy někdo udělat vedlejší a nepodstatnou figurku. Vážně, kdyby Joker ve filmu nebyl, nic by se nestalo. Velice slabý mi pak přišel i hlavní záporák, kterého si za pár měsíců nebude nikdo pamatovat. V zásadě jsem se ale u filmu bavila, v žádném případě se nejedná o takovou katastrofu, jak si přečtete ve spoustě zahraničních recenzí, jen zkrátka film nenaplnil vysoká očekávání a obrovský potenciál nedokázal využít. Třeba příště. (08.08.2016)

Zase se staví vesmír a tentokrát tam, kde to vůbec není potřeba. Zamýšlené originální týmovce jsou od prvních minut podtrhávány nohy, protože do všech zásadnějších originů je dosazen někdo z Justice League, kterou v tu chvíli ani nikdo vidět nechce. Od nových postav to odvádí pozornost a v trailerech tolik proklamovaná jinakost je v tu ránu pryč. Ani písničkový soundtrack mě moc nevtáhne, protože s každým dalším oldschool flákem se nedokážu zbavit dojmu, že žánrově notně příbuzní Strážci galaxie se jen těžko dali vykrádat okatějším způsobem. Alespoň že orchestrální doprovod Stevena Priceho podporuje akci do závratných hodnot a dává zapomenout na to, že je při každé přestřelce tma, déšť nebo tma a déšť. Bohužel ta nejzásadnější, do finále pošetřená bitka je vynucená, co se týče motivací záporáků směšná a hlavně překvapivě trikově nezvládnutá. Právě u ní je nejvíc patrné to, jak je celá druhá půlka hláškami a činy naší Squad vyměklá, což vzhledem k jejich údajně totálně psychopatickým kořenům vůbec nedává smysl. Jedno velké pozitivní překvapení ale film skrývá, a to Harley Quinn, která je přesně tak dobrá, jak jsem si myslel, že v podání Margot Robbie nikdy být nemůže. Krade si každou scénu, sebestřelenější dialog prodává na samou hranu a s charismatickým Deadshotem jsou tak jediní, kteří by si zasloužili se do adaptací ještě někdy vrátit. Největším castingovým zklamáním pak zůstává Jared Leto. Ne snad že by se nesnažil, ale zatímco takový Ledger svého času v Temném rytíři dokázal vyděsit už jen tím, že se na plátně objevil, Leto si musí pomáhat prázdným přehráváním, makeupem nebo nejrůznějšími rekvizitami - a kvůli tomu je jen řvavou atrakcí, po které zbude pachuť promarněné šance. Ostatně jako po celém Oddílu, který sice občas přinese dobrou věc, ale bez výjimky ji pokaždé následují dvě špatné. (04.08.2016)

Mám neblahé tušení, že tvůrčí tým musí proklínat celé vedení Warnerů a DýCíčka, protože to jsou oni, kteří zazdili tenhle film do tenat stejného průserovitého průměru, kam uvrhli i Batmana v Supermana (byť je tohle pořád o řád lepší), jenže je tu neskutešně vidět, že bylo zpětně přestříháváno a mnohé scény vyhozené. Přitom postavy jsou zábavné, natočeno je to zručně a byť je zápletka z řad humorně pitomých, tak pro tuhle partu tuctu komiksových špinavců celkem bez problému funguje a většina herců se evidentně bavila (Smith, Leto, Robbie) a dokonce tu zábavně hrálo i bizarní ztělesnění neumětelského herectví a ryzí dřevnatosti Jai Courtney. A nebo to bylo těma jeho jednorožcema, to si ještě nejsem úplně jistej. (07.08.2016)