Nadoraz

Těžší rozjezd o to lepší dojezd. Ze začátku jsem filmu moc nevěřil, o to více mě ovšem s přibývajícím časem bavil. Člověku je až líto že nemůže prožívat zážitky s ústřední nesourodou dvojicí. Robert Downey tentokráte bezpečně nevtipný vůbec nevadí. Nehodil k dobru ani jednu hlášku. Veškerou pozornost strhává Zach. Vždy jsem v kině ani nedutal co dalšího vymyslí. Jeho postava dokázala natropit pěknou paseku. 65% (29.12.2010)

I když se to horko-těžko rozjíždí, stejně je na poměrně nudný začátek záhy snadno zapomenuto... Třeskuté gagy zejména v druhé polovině snímku jsou totiž tak zábavné a solar-plexusně úderné, až z toho běhá (takový ten příjemný) mráz po zádech. Phillips znovu dokazuje, že umí zručně dávkovat zdravý, nepřehnaně explicitní humor, a vstříkává do žil tu pravou dávku komediálního adrenalinu. V mém případě tudíž na uvodní "zívací" dvacetiminutovku milerád zapomenu: to, co předvádí Due Date v následujících minutách, je prostě nezapomenutelný legrační odvaz v režii dvou totálně rozdílných individuí, cestujících v jednom (malém) autě napříč USA. Po hangoverovské trefě do černého zasáhnul režisér pomezí osmičky a devítky... (16.12.2010)

"Hele, vole, tvůj pes honí"... Neuvěřitelně okatá sázka na jistotu a spolu s ní hrozné zklamání. Zatímco Pařba ve Vegas byla spontánní a navzdory vší té zhovadilosti, která se v ní odehrávala, byla vlastně velmi inteligentní. Na doraz je oproti ní vypočítavé, neupřímné a navíc ne moc zábavné. Bere si to nejokatější a nejprovařenější z nezávislých hořkých komedií a road movie a kombinuje to s tím nejprůměrnějším z klasických hollywoodkých rychlokvašek, kterých vznikají tucty do roka (film typu Vrahouni, Exmanželka za odměnu a spousty dalších, které k nám díky bohu ani nejdou). Výsledek je roztahaný nedodělek, který není ani z poloviny tak vydařený, jak by si sám přál být a už vůbec ne tak zábavný. A snaha tvůrců přesvědčit nás o pravděpodobnosti vzniku přátelství mezi hlavními hrdiny je o to bolestivější, o co evidentnější je, že je naprosto vymodlená a nefunkční... (11.12.2010)

Ve filmu se sice najde několik málo akčních scén, ale o akční komedii se rozhodně nejedná. Příběh je navíc plný klišé, scenáristické lenosti a logických děr, takže veškerá odpovědnost leží na humoru. A s tím je to takové polovičaté. Sem tam se sice objeví slušná bomba, ale stejnou mírou musíme trpět stokrát omleté frky a nějaké konstantní uculvání mezi těmi bombami se také zrovna nekoná. Na horu tak film táhnou především Downey a Galifianakis, kteří jsou jako vždy výborní a je zkrátka radost sledovat konfrontace jejich protichůdných charakterů. Právě oni dva táhnou všechen ten průměr o stupínek nahoru. Ve výsledku tak jde nakonec o celkem příjemnou, i když těžce průměrnou, jednohubku. (22.02.2011)

Jste „obyčejný“ chlápek, co má těhotnou manželku, která bude v nejbližších dnech rodit (v L.A.) a jste na cestě za ní (z Atlanty). Jednoduché, že? Bezesporu, má to však jeden (ovšem dost podstatný) háček. Nesmíte na letišti narazit na Zacha Galifianakise resp. Ethana Chase (pardon) Trembleye..., ikdyž kdoví, třeba budete nakonec rádi, že ten medvěd přestřihává pupeční šňůru vaší manželky. Tak trochu jiná road movie než-li Thelma a Louise :o) Přiznávám, čekal jsem totální střeštěnost (po přečtení jména režiséra a zejména jedné z hlavních postav). Té se divákovi také jednoznačně dostane, ale překvapivě tahle netradiční road movie nabízí i momenty, kdy se brnká na vážnější strunu. Přičemž kouzlo tkví právě v tom mixu. V jeden okamžik se tak např. téměř válíte v křečích při SPOILER masturbujícím duu Ethana s jeho psím miláčkem Sunnym, aby vás následně mile překvapila scéna, v níž Ethan hraje trenéra, co se právě dozvěděl, že má rakovinu a manželka ho chce opustit. Po hříchu těch vážnějších scén mohlo být víc, škoda. Líbí se mi to spojení Downey-Galifianakis a zejména momenty, kdy režisér Todd Phillips nechává jít Zacha až na "samou dřeň". Ten chlapík je vážně talent a nenechte se mýlit, dříme v něm mnohem více než-li komediální potenciál. * navíc přihazuju za úvodní scénu z Godfathera. p.s. sorry, že jsme ti vypili tátu... To nic, ještě pár šálků zbývá... Já musím (sám sobě) přiznat, že tomuto šálku kávy jsem s postupujícím časem přicházel čím dál tím víc na chuť a výsledkem je 75% zaokrouhlených protentokrát nahoru (i s přihlédnutím k povedenému konci) a s dovětkem, že naopak (od většiny z vás) v případě Pařby ve Vegas kde to napodruhé již nezafungovalo, v tomto případě se (po delší odmlce) opětovné projekci nebráním. Due Date je překvapivě příjemná oddechovka jejíž největší devízou není samotný scénář, ale spolehlivě fungující „chemie“ ústředního hereckého dua. (09.03.2011)