Nadoraz

Pokud pojedete do Mexika na pláž, dejte pozor, ať neroztáhnete deku na benzince patřící jedné nejmenované ropné společnosti.. Cestovat z bodu A do bodu B to je navazování nových přátelství, vzdáleností od domova způsobená anonymita podporující uvolněnost k nekalé činnosti, související nedbání na důsledky a získávání doživotních zážitků. Zkrátka road movie. Vděčné to téma pro T.Phillipse, který v crazy/civilním hybridu Due Date i přes pár úliteb pro pubescentní mládež dozrál a dokázal v rámci žánru využít herce, kteří jsou zrovna v kurzu. Tzn. Tony Stark bez brnění vs. ganja Grizzly se záluskem na pupeční šňůru, který by jinak v méně tolerantním nefilmovém světě letěl obloukem hned z prvního mostu směr Mississippi a za ním plechovka s instantním tátou.. (02.06.2011)

Zabil bych ho. Já bych ho asi zabil. Vážně přijemná komedie a kupodivu to celé funguje hlavně díky chemii mezi Downeym a Galifianakisem. Downey je tradičně skvělý, s perfektním bonmotem na jazyku každou druhou minutu, zatímco ten druhý je naprostý debil, hnusácký prasák a má masturbujícího psa. Todd Phillips na tomhle kontrastu doslova staví a háže dvojci do situací, které diváka napadají jen v těch nejhorších snech. Občas to už ale malinko přehnal, možná proto to není na plný. Každopádně jsem se výborně bavil a zasmál se jako už dlouho ne. Tati, byl jsi skoro jako můj otec... (11.02.2011)

Utíká to pěkně, ale u komedie bych očekával podstatně větší porci zábavy. Desítky minut se divák tak maximálně mírně usmívá, ale na záchvaty smíchu to rozhodně není. Řada momentů je z řady skutečně absurdních, ale spíš TĚCH absurdních, kterým jednoduše nevěříte a navíc, skutečně nepobaví. Chemie mezi Galifianakisem a Downeym Jr. je stejně bídná jako v případě třeba Jonaha Hilla a Russella Branda v Dostaň ho tam. Když to porovnám třeba s dvojicemi Stallone – Russell v Tango & Cash nebo Willis – Wayans v Posledním skautovi, tak je ta propast ještě viditelnější!! Vážné situace nefungují, mnohým vtipům teče mléko po bradě. Což je minimálně škoda.. Viník? Jednoznačně scénář. V buddy-movie je přímo nutností, aby děj táhly zejména dialogy. Jenže výše zmíněná dvojice prakticky nemá co hrát, navíc Galifianakis prakticky opakuje svou roli z předchozí Pařby ve Vegas a prostě už to nefunguje, ba místy otravuje. Abych to shrnul, není to zlé, ale.. prostě té vaty bylo až moc!! (13.06.2011)

Těžší rozjezd o to lepší dojezd. Ze začátku jsem filmu moc nevěřil, o to více mě ovšem s přibývajícím časem bavil. Člověku je až líto že nemůže prožívat zážitky s ústřední nesourodou dvojicí. Robert Downey tentokráte bezpečně nevtipný vůbec nevadí. Nehodil k dobru ani jednu hlášku. Veškerou pozornost strhává Zach. Vždy jsem v kině ani nedutal co dalšího vymyslí. Jeho postava dokázala natropit pěknou paseku. 65% (29.12.2010)

(Sebe)destruktivní konverzační roadmovie aneb pojízdná spermobanka s trvalou... I dal jsem si druhýho Todda Phillipse ve dvou dnech a po absurdním úletu The Hangover čekal jsem přinejmenším stejně svižně napsanou a zrežírovanou pohodovku. Jak už mě při pařbě napadlo, tak Phillips objevil mezistupeň mezi kontrolovanou debilitou a nekontrolovatelným magorismem definovaný jako Zach Galifianakis. Takže bylo jen otázkou času, kdy mu nějaký film "ušijí" přímo na tělo a v případě Due Date je dokonce víc než patrný, že těchle pětadevadesát minut sám vyloženě táhne. Nic proti Robertu Downeymu Jr., jemu prostě ten cholericky arogantní "starkovský" výraz sedí, jen tady hraje chvilkama možná až trochu okatý sparing. Ale celkově jsem se bavil, možná o trochu víc než u samotné "Pařby", byť za ní paradoxně v celkovém dojmu Due Date trošku zaostává. Místy vyloženě perfektní dialogy (skvělá reflexe doby - "Až mě líp poznáte, zjistíte, že mam skvělou povahu. Mam 90 přátel na facebooku, 12 váhá, ale i tak jich mam 90!"), vkusně naředěné "emotivními", prostě lidskými chvilkami a ještě navíc velký plus za halucinogenní jízdu v rytmu nezaměnitelný "Hey You" od Pink Floyd. Svižná komedie se scénářem o životě a nebo jen živelný scénář o bizarnosti života. [final rate: 70%] (16.04.2011)