Nadoraz

Nelze tomu upřít několik nápadů i slušně nastíněné charaktery. Humorem je to ale hrozně nevyvážené, takže film sem tam zcela nerozumně přepne z komediální road-movie do něčeho, co by mnohem líp vypadalo ve filmu Adama Sandlera (třeba bitka s vozíčkářem je úplně mimo). Downey i Galifianakis to táhnou, i když Downey je tentokrát minimálně využit. To Galifianakis působí mnohem živěji a překvapivě utáhne i dramatičtější sekvenci. Je možná škoda, že se tvůrci neodvážili víc zatlačit na dramatickou linku, protože těch několik málo vážnějších momentů je nečekaně silných. Skoro mám podezření, že to na papíře byla hořká komedie a pak někomu došlo „ale sakra, lidi chodili na Pařbu ve Vegas, tak to musí být hlavně taškařice“. Ani ryba, ani rak, ale nenudil jsem se. (30.11.2010)

Tedy, musím říci, že jsem příjemně překvapena. Čekala jsem, že Na doraz bude víceméně trapnou záležitostí s křečovitým a přisprostlým humorem a zatím se mi dostalo vcelku nenucené, velmi zábavné a příjemné road movie s patřičným nášupem hlášek a humorných, leč mnohdy nepravděpodobných situací. Zachovi Galifianakisovi se poslední dobou daří poflakovat se ve společnosti těch nejfešnějších Hollywoodských chlapů (Downey, Cooper). Todd Phillips to zase pojal po svojem a vytvořil tak snímek stylem podobný Pařbě ve Vegas, který mi však přišel mnohem uvolněnější, upřímnější a celkově se mi líbil snad i více, než právě Pařba ve Vegas. (17.11.2013)

Ve filmu se sice najde několik málo akčních scén, ale o akční komedii se rozhodně nejedná. Příběh je navíc plný klišé, scenáristické lenosti a logických děr, takže veškerá odpovědnost leží na humoru. A s tím je to takové polovičaté. Sem tam se sice objeví slušná bomba, ale stejnou mírou musíme trpět stokrát omleté frky a nějaké konstantní uculvání mezi těmi bombami se také zrovna nekoná. Na horu tak film táhnou především Downey a Galifianakis, kteří jsou jako vždy výborní a je zkrátka radost sledovat konfrontace jejich protichůdných charakterů. Právě oni dva táhnou všechen ten průměr o stupínek nahoru. Ve výsledku tak jde nakonec o celkem příjemnou, i když těžce průměrnou, jednohubku. (22.02.2011)

Utíká to pěkně, ale u komedie bych očekával podstatně větší porci zábavy. Desítky minut se divák tak maximálně mírně usmívá, ale na záchvaty smíchu to rozhodně není. Řada momentů je z řady skutečně absurdních, ale spíš TĚCH absurdních, kterým jednoduše nevěříte a navíc, skutečně nepobaví. Chemie mezi Galifianakisem a Downeym Jr. je stejně bídná jako v případě třeba Jonaha Hilla a Russella Branda v Dostaň ho tam. Když to porovnám třeba s dvojicemi Stallone – Russell v Tango & Cash nebo Willis – Wayans v Posledním skautovi, tak je ta propast ještě viditelnější!! Vážné situace nefungují, mnohým vtipům teče mléko po bradě. Což je minimálně škoda.. Viník? Jednoznačně scénář. V buddy-movie je přímo nutností, aby děj táhly zejména dialogy. Jenže výše zmíněná dvojice prakticky nemá co hrát, navíc Galifianakis prakticky opakuje svou roli z předchozí Pařby ve Vegas a prostě už to nefunguje, ba místy otravuje. Abych to shrnul, není to zlé, ale.. prostě té vaty bylo až moc!! (13.06.2011)

Zdá se mi to nebo jsou poslední dobou v USA schopní scénáristi, kteří dokážou napsat dobou komedii na zavolání. Protože si nemůžu pomoct, ale těch dobrých komedií tam teď vzniká nepochopitelně dost a všecky jsou se stejně podobným humorem, který mi příjde na Ameriku dost v pohodě. Taky za to ale může nová řada herců v čele se Zachem Galifianakisem, kteří do amerických komedií přinesli parádní závan novoty. Do toho ještě vždycky dobrej Robert Downey Jr., výborná spolupráce, pár nezapomenutelných scén a máme tu jasnou čtyřhvězdu, kterou už připisuju bůhví kolikátý komedii. (13.02.2011)