Nadoraz

No zadna komedie roku nebo neco takovyho se ani omylem nekona. Proste stokrat omletej pribeh o nesourody dvojce, v tomhle pripade vecne zamracenej architekt a vymletej herec s coklem, ktery jsou donuceny nekam cestovat a samozrejme se musi postupne sblizit. Takze je to takovej sled scenek ultimatni kokotina, hadka, udobreni a tak furt dokola. A popravde receno, celkove tu tech foru zas tak moc neni a tech ultimatnich jeste min. Film se ale nastesti muze oprit o skvelou dvojku, Downey se k Galifianakisovi dobre hodi a skvele si nahravaj na jednotlivy fory. Takze ackoliv sem se nijak zvlast nenasmal, tech 90 minut se u toho da v pohode zabavit. (31.01.2011)

Robert Downey a Zach Galifianakis se sešli v tak trochu bláznivé "road movie" komedii. Peter chtěl původně letět za svou těhotnou manželkou do L.A, která má těsně před porodem. Jenže plány mu zkřížil neomalený Ethan, který má namířeno tamtéž, ale kvůli herecké kariéře, i když nemá ani za mák talentu. Na letišti Petera díky Ethanovi potká nepříjemný incident, kvůli němuž je nebohý Peter umístěn na černou listinu pasažérů. Nezbývá mu nic jiného, než vzít odvoz s člověkem, který je zodpovědný za jeho patálie. Jenže cestujte s chlápkem, který vedle vás masturbuje, kupuje si trávu a vozí sebou v plechovce od kávy popel svého nebožtíka táty. Přesto mezi těmito dvěma muži vznikne zvláštní pouto, a navíc Peter musí bezpodmínečně stihnout porod své ženy. Specialista na komedie Todd Phillips natočil celkem vyzrálou komedii, která se prezentuje velmi inteligentním humorem, ale současně se ani tentokrát nevyhýbá extrémům, a tak úplně neusiluje být za každou cenu originální. Do hlavních rolí obsadil svého oblíbence Zacha Galifianakise a poprvé také spolupracoval s Robertem Downeym, na němž není nikdy poznat, jestli ho film šíleně baví nebo šíleně štve. Humorné čí akční situace se střídají s velmi citlivě natočenými pasážemi postupného sbližování mužů, kteří se před tím neznali, ale v podstatě už nikdy potom bez sebe nemůžou být. Tandem Downey-Galifianakis je perfektní a zábava je zaručená. (05.02.2011)

Pro mě dost nevyvážená komedie, protože u mnohých scén jsem se neskutečně bavil a hltal je, zatímco u jiných jsem kroutil hlavou a říkal si: To už je moc. Zkrátka výborný námět, který v sobě nese i něco, co mi nezapadalo do kontextu a přišlo jako vystřižené z jiného snímku. První půl hodina byla v záři 4*, ovšem s blížícím se koncem se hodnocení snížilo na výsledné 3*. Nedostatek: Než dojde k autohavárii, má Peter sklopené sedadlo a pospává. Během krizové chvilky se sice zvedne, ovšem sedadlo stále zůstává v lůžkové úpravě. Po dopadnutí auta je ovšem v normální poloze pro sezení. (16.03.2011)

(Sebe)destruktivní konverzační roadmovie aneb pojízdná spermobanka s trvalou... I dal jsem si druhýho Todda Phillipse ve dvou dnech a po absurdním úletu The Hangover čekal jsem přinejmenším stejně svižně napsanou a zrežírovanou pohodovku. Jak už mě při pařbě napadlo, tak Phillips objevil mezistupeň mezi kontrolovanou debilitou a nekontrolovatelným magorismem definovaný jako Zach Galifianakis. Takže bylo jen otázkou času, kdy mu nějaký film "ušijí" přímo na tělo a v případě Due Date je dokonce víc než patrný, že těchle pětadevadesát minut sám vyloženě táhne. Nic proti Robertu Downeymu Jr., jemu prostě ten cholericky arogantní "starkovský" výraz sedí, jen tady hraje chvilkama možná až trochu okatý sparing. Ale celkově jsem se bavil, možná o trochu víc než u samotné "Pařby", byť za ní paradoxně v celkovém dojmu Due Date trošku zaostává. Místy vyloženě perfektní dialogy (skvělá reflexe doby - "Až mě líp poznáte, zjistíte, že mam skvělou povahu. Mam 90 přátel na facebooku, 12 váhá, ale i tak jich mam 90!"), vkusně naředěné "emotivními", prostě lidskými chvilkami a ještě navíc velký plus za halucinogenní jízdu v rytmu nezaměnitelný "Hey You" od Pink Floyd. Svižná komedie se scénářem o životě a nebo jen živelný scénář o bizarnosti života. [final rate: 70%] (16.04.2011)

I když se to horko-těžko rozjíždí, stejně je na poměrně nudný začátek záhy snadno zapomenuto... Třeskuté gagy zejména v druhé polovině snímku jsou totiž tak zábavné a solar-plexusně úderné, až z toho běhá (takový ten příjemný) mráz po zádech. Phillips znovu dokazuje, že umí zručně dávkovat zdravý, nepřehnaně explicitní humor, a vstříkává do žil tu pravou dávku komediálního adrenalinu. V mém případě tudíž na uvodní "zívací" dvacetiminutovku milerád zapomenu: to, co předvádí Due Date v následujících minutách, je prostě nezapomenutelný legrační odvaz v režii dvou totálně rozdílných individuí, cestujících v jednom (malém) autě napříč USA. Po hangoverovské trefě do černého zasáhnul režisér pomezí osmičky a devítky... (16.12.2010)