Utrpení mladého Boháčka

Česká komédia z roku 1969 je príbehom starého mládenca a snahy oženiť sa. Natočil ju František Filip. Mladý Tonda Boháček (Pavel Landovský) pod tlakom dobrotivej matky (Stella Zázvorková) je nútený hľadať si nevestu na inzerát. Vydáva sa zoznámiť s Janou Pazderkovou (Jorga Kotrbová), ale po zlyhaní narazí na stopárku Květu Leseckú (Regina Rázlová). Hra zvláštnych náhod, skrývačiek a obrazov radostí vidieckeho života môže začať. (11.04.2012)

Znáte to, když si potřebujete na chvíli oddechnout od běžné dnešní produkce a sáhnete po něčem starším na odreagování a vyklube se z toho dosud nepoznaná perla? Laňdák a Stella jsou úžasní a jejich rozhovory, to je jedna skvělá "hláška" za druhou. Pokud zrovna netoužíte filozoficky hledat smysl života (i když:-)), budete se královsky bavit. Vůbec vám nemusí vadit, že příběh je velmi jednoduchý a zbytek herců spíše jen sekunduje. (27.11.2015)

Seznamte se s Tondou. Na první pohled nevycválaný buran, ovšem na druhý pohled citlivý mladý muž. Ryzost jeho srdce vystupuje ve srovnání s trampskými intelektuály hledajícími jenom vulgární povyražení pod širákem. A proto dívky, husu do tašky a hurá do pohraničí, do míst s čistým vzduchem, kam nepronikne zkaženost města, kde není místo pro uslintané flirtování, protože zde roste socialismu budoucnost. Tato výchovná konstrukce je natočena formanovským stylem, takže patří k tomu lepšímu v oblasti českých komedií. Nesnaží se o hrubozrnou satiru, neutíká do sci-fi, jen je bezzubě televizní. (11.06.2010)

Milý, úsměvný a s lehkostí natočený film. Naivně podaný příběh jednoho svobodného mládence, skvěle zahraného Pavlem Landovským, má v sobě cosi uklidňujícího. Po herecké stránce film nemá chybu a opět kvalitní situační humor typický pro 60. léta je prostě nenapodobitelný. Výborná atmosféra a nádherné absurditou zavánějící rozhovory pak jen podtrhují celkový dojem. (22.09.2008)

Landovský mi nikdy sympatický nebyl, takže jsem se tomuto filmu dlouho vyhýbal. Nicméně, buď je geniální herec, nebo mu byla role Tondy psaná přímo na tělo. Byl totiž natolik přesvědčivý, že jsem mu toho hulváta s velkým srdcem, sežral i s navijákem. Ale ani tak skvělý výkon nezastínil ostatní herce. Zázvorková, Rázlová i Kotrbová, byly toho hereckého koncertu nedílnou součástí. Ale ten festival trapností, který k životu patří, je stejně tak dílem režie a scénáře. Zcela banální příběh zachycený tak, že se jeho sledováním bavíte, ale současně je vám těch postaviček líto. A přejete jim, aby to dobře dopadlo. Postavy Jany mi bylo líto obrovsky. Málokdy ve mě film probudí tak velkou vlnu empatie. Asi i proto, že se ta odzbrojující bezelstnost vytratila nejen z venkova, ale vlastně obecně ze světa lidí. Takové filmy pak slouží jako paměť duše národa a současně nastavují zrcadlo každému z nás, protože i v takových postavičkách najdeme kus sebe. Filmy, jako Hoří, má panenko, Homolkovi aj. (28.06.2022)