Pes baskervillský

Asi každý ví, že Basil Rathbone je jedním z TOP2 představitelů Velkého detektiva (společně s Jeremy Brettem) a kdo to neví, ať se stydí! Toť na úvod. Obvyklí podezřelí (Rathbone a Nigel Bruce jako Watson) v jednom z prvních dílů jejich předlouhé série, který ale do ní zas tolik nepatří. Jde o klasickou adaptaci (sice je to krapet osekané, ale vůbec to nevadí), je to od Foxu a odehrává se to ve správné době. Tahle adaptace sice není nejlepší ze všech, ale rozhodně se řadí k těm nejvydařenějším. Má naprosto strhující atmosféru, místy je sympaticky teatrální (ale nepatrně) a asi jako jediná má psa, který vypadá... inu, no jako PES. Hudební doprovod je taky fajn a herci hrají jak diví, jen se tam trošku víc mluví a děj plyne pomalejším tempem, než by se možná slušelo. Ale o to víc je ta sympaticky ponurá atmosféra blat vtahující. Já jsem nesmírně spokojen, ale těch osmdesát let je na tom fakt strašně znát. 78%. (08.03.2018)

Přemýšlím, která verze Psa Baskervilského na mě udělala větší dojem. Jestli tato nebo ta barevná s Peterem Cushingem. Obě byly výborné, každá byla jinak trochu jinak pojatá a Sherlock byl v každé osobitý sympaťák. Tato verze byla možná o dost temnější. Atmosféra na blatech byla doopravdy strašidelná. Ve filmu je plno vtipných momentů - viz. tvrzení, že vytí psa Baskervilského bude nejspíš vítr :-) (26.09.2008)

Při vší úctě k Peteru Cushingovi či Jeremy Brettovi, nejlepším představitelem Sherlocka Holmese byl patrně Basil Rathbone. A nejlepší a relativně nejvěrnější adaptací nejslavnější Doylovy knížky je právě tato verze z roku 1939. Fajnšmekři se tu totiž dočkají i proslavených okřídlených vět, jako je třeba: "Pane Holmesi, byly to stopy obrovského psa!" a tak podobně. Sympatický je rovněž to, že na rozdíl od pozdějších adaptací, které všechny začínají baskervillskou legendou a padouchem sirem Hugem, tento příběh začíná smrtí sira Charlese. Takže až na několik změn v ději zvláště v závěru nemám co vytknout, to jsou ovšem změny kosmetické, jen oproti knize, jako film to drží pohromadě a vytknout pořádně není co. Já jsem nadšený a dávám plný počet. (11.10.2013)

Prostredie bolo ponuré, temné a stvorené na legendu. Holmesovi to neuveriteľne pálilo a rozhovor s jeho priateľom Watsonom bolo vtipné i sympatické ako aj herecké prejavy, neboli dokonalé, ale slušné boli určite. Film je silno ladený do gotického hororu, všade samá hmla, cintorín, ponuré sídlo a tak u mňa prevláda spokojnosť. (06.03.2016)

Klasika odolávající času. U meziválečného The Hound of the Baskervilles naopak platí, že čím je starší, tím je působivější. A to hlavně díky perfektně zvládnuté atmosféře, která budí dojem že byl film točen v době ve které se děj odehrává. Pochopitelně je to jen iluze, případ prokletého rodu se ve skutečnosti udál téměř o čtyřicet let dříve. Tento detail režisér umně zamaskoval prostředky, k nimž už se nikdy žádný novodobý film nedostane. Krásná ukázka meziválečného mysteriózního thrilleru. (24.04.2012)