Smoliari

A já si k tomu v domnění, že jde spíše o lehčí komedii otevřel pivo... nechutnalo, jak by také mohlo. Několik solidních, velmi černo humorných vtípků tu je (například takové přemítání o tom, co se narodí a jaká z toho bude radost), ale hlavním žánrem těchto smolařů, co si za své smolařství můžou sami, je sociální drama. Mnoho scén jde na dřeň alkoholického bytí, ale nejvíce zasáhnou ty, ve kterých trpí babička, tedy matka celého tohoto klanu. A potom je tu nejmladší Strobbe, jemuž nešlo v jeho odchodu, či útěku nefandit. Stylem vyprávění mi ale Smolaři příliš nesedli, rozdělení na jednotlivé události, nebo příběhy, je až příliš patrné. On to byl tedy pravděpodobně záměr, ale z mého pohledu "tečky" mezi epizodami docela ruší. Naopak obsazení je velmi dobré a to jak herecky, tak i typově... to vlastně obzvlášť. Stejně tak perfektní je často až dokumentární kamera, která navíc použitím filtrů depresivní atmosféru ještě umocní. 75% (25.07.2020)

Nie každá sociálna dráma musí byť depresívna. A to bez toho, aby poľavila vo svojej naliehavosti. Smoliari sú vystavaní celkom zložitým puzzle systémom, ktorý však vôbec nemetie a je jedno, že občas skáčeme z prítomnosti do minulosti len tak z ničoho nič. V tomto mestečku by sa stratil možno aj Borat, on by sa tu akurát tak ešte naučil poriadne piť. (16.01.2016)

(CINEMA MUNDI 2010) NEŠŤASTNÍCI, nebýt tak chytře odvyprávěni, mohou být příkladem toho, že se sociální dramata přibližují divákovi prostřednictvím podbízivého a vulgárního humoru, zatímco komedie jsou uměle povyšovány špínou sociálních dramat. Jenže oni naštěstí chytře odvyprávěni jsou, protože se střídají dvě roviny vyprávění (minulost a tady a teď), které jsou propojeny osobou vypravěče, zároveň hlavního "hrdiny" filmu, jehož vstřícnost k divákovi je nesmírná, protože mu dává dopředu víc informací, než by jinak bylo v případě konvenčního snímku přijatelné, a tak si pohrává s náladou a neuspokuje diváka klasickým způsobem, protože ho nutí mít od dění odstup. Belgický snímek o (ne)schopnosti vymanit se z rodových "předpokladů" má tak svou žánrovou neukázněností a náladou blízko severským tragikomediím. (01.03.2010)

Dej filmu, konkrétne opilecké řádení prešpikované "gynekologickou terminológiou" mi bol vyslovene odporný. Napriek tomu mu dávam 4 hviezdy, lebo vtipná komédia, ktorá zároveň bez obalu ukazuje drsnú pravdu, odradí diváka od alkoholu účinnejšie, než patetické americké drámy, ktoré zaobchádzajú s divákom v rukavičkách. Veľmi dobre je tu ukázané, ako opilec poznamenáva svojich blízkych na celý život a aký ťažký, ak nie nemožný je pre všetkých "zúčastnených".návrat do normálneho života. Bolo prínosné, že film bol odľahčený vtipmi. Zamrzí však, že to bol humor vulgárny a prvoplánový, mohol byť inteligentnejší. (02.12.2009)

Divoké dospievanie mladého spisovateľa v rodine plnej alkoholikov a stratených existencii... Humorných situácii je tu dosť takže nuda rozhodne nehrozí. Striedanie dvoch časových línii celkom dobre do seba zapadá a život mladého aj staršieho Strobeera je celkom zaujímavý. Mimochodom taký prechlastaný film som nevidel už dávno takže ak si myslíte že Polívkovo Dedictví je alkoholový úlet tak na Smoliarov sa nechytá ani zďaleka :) (16.01.2016)