El secreto de sus ojos
El secreto de sus ojos
The Secret in Their Eyes
Réžia:
Juan José CampanellaKamera:
Félix MontiHrajú:
Ricardo Darín, Soledad Villamil, Guillermo Francella, Carla Quevedo, Pablo Rago, Javier Godino, José Luis Gioia, Fernando PardoObsahy(2)
Oscarové argentinské drama režiséra Juana Josého Campanelly, vypráví příběh právníka na
odpočinku, který píše román a doufá, že uzavře případ jedné nevyřešené vraždy a vyrovná se s
neopětovanou lásku ke své bývalé nadřízené.
Benjamín Chaparro odchází na odpočinek z celoživotní práce u kriminálního soudu. Aby vyplnil
volný čas, rozhodne se napsat román na motivy případu, který kdysi řešil a sehrál v něm důležitou
úlohu. Motivem je vražda, která se stala v roce 1973 v Buenos Aires a pátrání po jejím pachateli.
Když však Benjamín otevře dveře do minulosti, už je nedokáže zavřít. Turbulence v Argentině oněch
časů totiž zasáhly do osudů jeho postav s veškerou silou násilí a smrti. A ačkoli si Chaparro myslí,
že jeho příběh je pouze o minulosti, pátrání v ní staví do jiného světla i jeho současný život a donutí
jej postavit se čelem k dilematu jeho dlouholeté neopětované lásky. Benjamín musí přehodnotit
své pocity, činy i učiněná rozhodnutí. A nalezení pravdy bude vítězství nejen literární, pomůže také
uvolnit cestu ke spokojenému zbytku života.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (168)
Snímek, který mezi zdejšími uživateli vyvolal tak rozporuplné reakce (a mnohdy i značnou vzájemnou nevraživost, pohříchu plynoucí z rozdílného vkusu) ve mě vzbudil nemalou zvědavost a shlédl jsem ho s opravdovým zájmem. A za sebe musím říct, že jsem rozhodně nelitoval. Nenašel jsem v něm bůhvíjaká filozofická poselství a skryté významy, ale už vůbec mi nepřipomínal pokleslou a nudnou telenovelu.Tento dobře napsaný a výborně vypointovaný příběh, vypovídající mimo jiné i o složité argentinské minulosti, mne jednoduše bavil a nenudil jsem se u něj ani chvilku. ()
Multižánrová farebná a pestrá skladačka, kde psychológia nehrá druhé husle. Film má pomalé, priam hypnotické tempo, špecifickú tajomnú atmosféru, fungujúce prelínanie minulosti a prítomnosti. Veľmi príjemné prekvapenie... ()
Musim říct, že v průběhu těch 2 hodin, jsem tenhle film vnímal spíš jako zajímavou krimi a náznaky emocionálních zápletek jsem tak nějak furt nebral v potaz. Mezi tim mě naprosto ohromila pasáž na fotbalovym zápase a film potom dál plynul. A vlastně až na konci jsem si pořádně uvědomil, o čem že to je a ten konec mě naprosto odrovnal, ať už v rovině Morales a Gomez nebo Benjamina a Irene. ()
Lahůdkový konec, kterému předchází solidní detektivka spojená s těžko uvěřitelným milostným příběhem (že by ji bezmezně miloval celá ta léta?). Mým problémem u tohoto filmu ale byla očekávání, která bohužel nebyla naplněna. Po všech těch opěvných recenzích a Oscarovi za nejlepší cizojazyčný film jsem čekala větší pecku. Je to neokázale natočené (převládající tmavé tóny s občasnou řvavou červenou), má to mistrné dialogy (které jako by opravdu vypadly ze života), má to i humor (scény s natvrdlým nadřízeným), ale něco nedefinovatelného tomu prostě chybí. ()
Majstrovské dielo! ()
Žánrovo mnohovrstevnaté, opakujúco vyvolávajúce pocity strachu a ZODIACovskej stiesnenosti, ktoré odľahčuje zaujímavo neprehľadná love story a scény s nenapraviteľným Sandovalom. Nie je to film dokonalý, ale majúci dokonalé okamihy. A až nadpozemsky krásnu Soledad Villamil. Scéna vo výťahu = BR BR, NIE, ÁNO = dokonalé zimomriavky ! ()
Tak tentoraz budem znova za blbca, ale genialitu tohto oscaroveho filmu som vôbec nepochopil. A to som si precital aj komentare erudovanych milovnikov artu akym je Bluntman, ale ja to tam proste nevidim. Mizanscena sem, orientacia v priestore tam, odlisne mody rozpravania atd. my ass. Ja som proste jednoduchy clovek a ak ma nestrhne pribeh, tak sa kurevsky nudim. Tentokrat to nezrachranil ani môj oblubenec Ricardo Darín. Je to taky mix zanrov, od romantiky, k detektivke po filozoficku dramu o zmysle pomsty, ale ziadny motiv tam z môjho pohladu nie je spracovany poriadne. Holt skôr mi vyhovuje nekompromisny azijsky styl ako tento romanticko pojaty, ktory je skoro az na urovni telenoviel. Akurat ta technicka stranka je o niekoko tried lepsia ako v telenovelach. Ale vychutnavat si kompoziciu kamery mna osobne dostatocne nenaplnuje. Z toho mi vyplýva, ze to je film vhodny pre milovnikov artu, ktory tam najdu aj motivy o ktorych nevedel ani reziser a profesionalnych kameramanov, ktory budu slintat nad mizanscenov. 5/10. ()
ukrutně nudná a díky prolínání minulosti se současností (a současnosti s minulostí:) i dost nepřehledná záležitost, která ve finále působí asi tak, jako kdybyste jeden díl kriminálky Odložené případy roztáhli na dvě hodiny a nacpali do něj spoustu ukecaných Argentinců.. stálo mě hrozně moc sil dodívat to do konce a absolutně nerozumím tomu Oscaru za nejlepší cizojazyčný film, natož pak aktuálnímu 156. místu v TOP 250 na IMDB.. ()
Velmi příjemné překvapení z Argentiny a zasloužená nominace na Oscara. Film odkazuje na žánr noir, ale vyrovná se i moderním detektivním thrillerům. Silný příběh, kvalitní (a hollywoodem neprovaření) herci a především působivé a nezapomanutelné scény dělají z toho snímku perlu letošní produkce. Někteří zdejší uživatelé by neměli přeceňovat své mentální schopnosti a nezkoušet sledovat filmy, které nedokáží pochopit. 90% ()
Díky překvapivému zvratu na konci, který dal celému snímku trochu hlubší smysl jsem přihodila hvězdičku, jinak musím přiznat, že průběh mě moc nepřesvědčil a ani výkony hlavních představitelů. Co ale musím vyzdvihnout je technický kousek sekvence na fotbalovém stadionu, kdy od počátečního záběru velkého celku až ke konečnému detailu jsem v zhruba šestiminutové scéně nezaznamenala jediný viditelný střih. Fajnšmekrovská práce s kamerou od argentinských filmařů. ()
Povedené, silné, řemeslnicky bravurně odpracované, ale až zbytečně moc vyhypované. A na to aby to smetlo ze záře reflektorů v Kodak Cinema Bílou stuhu to zdaleka nemá. How do you live a life full of nothing? ()
zločin a trest...a atmosféra, že by se dala krájet motorovkou ()
Prvních 30 minut - nuda. Druhá půlhodina - na jejím konci se konečně něco stalo! Třetí čtvrtina - vracíme se zpět do hluboké nudy, sice se něco děje, ale už je mi to jedno. Poslední úsek - rozuzlení. A na tohle jsem dvě hodiny čekal? Jděte do Prčic. ~~~ Dva vyšetřovatelé a jedna právnička (nebo co - jejich nadřízená) vyšetřují znásilnění a vraždu mladé ženy. Vyšetřování je ale dosti nesnadné, zamotané, do toho se jeden z vyšetřovatelů do své nadřízené zakouká a přítel oběti se s tím vším nechce vyrovnat. Všem se ale případ doslova zažírá pod kůži a nemohou ho ani po letech opustit neuzavřený. Divák se neustále přesouvá mezi současností, kdy vyšetřovatel začíná psát o případu knihu a znovu nad vším přemýšlí a pátrá, a minulostí, kdy vyšetřování probíhá, stejně jako vztah mezi třemi ústředními postavami. ~~~ Neskutečně, skutečně neskutečně zdlouhavě natočené, že sestříhání o celou hodinu by tomu snad jen jedině prospělo. Navíc jsem se v tom začal docela slušně plácat a zmateně se snažil luštit na co se to koukám a co se proč děje. Tohle mi ale dlouho nevydrželo a tak jsem jen koukal na obrázky a čekal, až se začne něco dít a bude finální rozuzlení. Jenže to čekání bylo táááák dlouhé. ~~~ Vrátit autorům a nechat znovu celé předělat. ()
Tak se mi jen potvrdilo, že Oscar tak úžasné ocenění není..zpatra bych mohl jmenovat hned několik neanglicky mluvených filmů, které byly v roce 2009 mnohem lepší, a to i argentinských.. ()
Jsem nadšen. Dvě drobné chybičky již velmi trefně pojmenoval Marigold - taky mně mírně zchladila místy až příliš okatá práce maskéra a nepatrné náběhy k telenovelové melodramatičnosti. Z řemeslného hlediska ale jde o tak nechutně dokonalý film, až mi z toho běhal mráz po zádech. A to je pocit, na který jsem v poslední době téměř zapomněl. Umně propletený, ale nezmatený scénář evokuje tísnivou atmosféru nostalgie - nostalgie po tom, co jsme promrhali a ztratili, nejen po lidech a věcech, ale i situacích, příležitostech a nadějích. Tato éterická příchuť je ale "pouhým" bonusem ke krásné poctě oldschoolovým krimifilmům - filmům, v nichž kralovaly ostře vykreslené postavy (Sandoval!) a hrubý realismus akce. Každý pětihvězdičkový film musí obsahovat hned několik scén, které mě trefí na solar - zde jsou tři z nich : strhující one-shot záběr honičky na fotbalovém stadionu / jemně rozehrané vzrušení a následné zklamání mladé právničky v okamžiku, kdy si Esposito přijde promluvit o "jedné věci" / Sandovalova oběť. ¡Viva Argentina! ()
Film, který celkem zajímavě řeší to, jak nás minulost dokáže ovlivnit, jak se dovede vracet, protože jsme ji nedořešili. Tohle jsou příběhy, které mám docela rád a přišlo mi, že i v závěru je snímek docela úderný. Vztahová rovina pro mě ale moc nefungovala. Nebyla zbytečná, ale stejně jsem z ní nic moc necítil. ()
Emocionální smršť doprovázena úžasnou hudbou a hereckými výkony. Vražda, vina, beztrestnost,dvacet pět let života všech zúčastněných a jejich poznamenání. Můžeme žít tisíc minulostí, ale co dál ? Existuje trest? Vynikající Ricardo Darín v roli právníka na odpočinku. ()
Já jsem viděl především romanci. A nedošlo mi něco, co v tomto příběhu evidentně mělo mít zásadní roli - totiž proč si ústřední pár nemohl padnout do náruče dřív, než rozlouskli starý kriminální případ. Jsem nejspíš natvrdlý. Jako takovému mi smíchání příběhů a žánrů připadalo vykalkulované. Tváří se to postmoderně, ale spíš bych řekl, že jde o romantický příběh toho nejklasičtějšího střihu: milenci překonávají nástrahy a úskalí, aby nakonec byla svatba. Jenže ty nástrahy jsou neobvyklé, a popravdě řečeno, nesmyslné. ()
V kinech se aktuálně prohání americký remake téhle argentinské oscarovky a dle kritických ohlasů to údajně není zase takové terno, jak jsem z nadějně vypadajícího traileru předpokládal. Tak jsem si řekl, že kino oželím a originálem nic nezkazím. A teď už vím, že se na ten remake nejspíš vybodnu úplně. Tajemství jejich očí je pomalý dvouhodinový krimi thriller s romantickou podzápletkou, který většinu stopáže jen přešlapuje na místě a nic moc ve skutečnosti nevypráví. Takže když se nakonec hlavní hrdina dobere pointy, přejdete ji jen s lehkým pozvednutím obočí a půjdete zase dál. Napadá mě jediné slovo, které celý film výborně charakterizuje - obyčejný. Ničím zajímavý nebo vybočující. V knize by se děj možná vyjímal o něco lépe než na plátně, protože velký podíl na té obyčejnosti má herecké obsazení. Nevýrazné postavy, nevýrazné dialogy, fádní kamera a místy do basketbalu přetékající nuda, navíc podivně sestříhaná. Jedno zkouknutí vás nezabije, ale když tenhle kousek vynecháte, o nic nepřijdete. ()
Súvisiace novinky
Cine Argentino – nejlepší argentinské filmy posledních 15 let v kině Lucerna
V termínu 25. – 31. 10. představí Palác Lucerna ve spolupráci s Velvyslanectvím Argentinské republiky v Praze první ročník Festivalu argentinského filmu Cine Argentino. V Argentině každoročně vznikne… (viac)
OSCAR 2010 - výsledky
Většina filmových fanoušků bude nejspíš z “prohry” Avatara zklamaná. Není ovšem na škodu, že dala Akademie přednost filmu, který nejenže nebyl ani v nejmenším zamýšlený jako \"oscarový\", ale jeho… (viac)