Tajemství jejich očí

Rýchlejšie zbehne cesta z Košíc do Bratislavy vlakom s dvoma prestupmi, než dej tohto snímku. Ono to nie je vyslovene špatná krimi, ktorá by nedisponovala hlbšou pointou či myšlienkou o “dobe”, v ktorej sa odohráva, no tá pomalosť dosť ubíja, až človek premýšľa nad tým, z akého dôvodu ho samotný tvorcovia natiahli na vražedných 124 minút. Škoda, keby ma trošku viac života v “génoch”, možno by aj hodnotenie ostatných užívateľov bolo pozitívnejšie. Za mňa za tri. (12.08.2020)

Argentínska krim-dráma chladnejšia ako psí ňufák. A, veru škoda, že to tak chladné nebolo po celú dobu. S tejto Oscarovej snímky mám nesmierne schizofrenické pocity. Niektoré momenty , a to hlavne zo začiatku, na mňa pôsobili takým zlým dojmom, že som to skoro ani nedopozeral. Príliš naivné romantické sekvencie, absolútne trápny make-up s ktorým sa snažili kryť dve paralerne sa rozvíjajúce príbehy, ktoré od seba oddeľovalo 25 rokov, V týchto dvoch príbehoch sa divák orientoval iba tým, že v jednom mala hlavná postava šedivé vlasy a v druhom nie. Produkčne tie svety vyzerali rovnako. Ale keď sa cez toto divák horko-ťažko preseká, pozastaví sa nad nesmierne agresívnou formou nespravodlivosti a aj krutej reality. Zvraty a rozuzlenia mi tu vyrážali, pri konci, dych. Je to veru aj filozoficky hodnotné, hlavne v momentoch kedy sa myšlienkovými pochodmi, hlavný hrdinovia utápajú v sebe. Premýšľajú nad tým čo mohli v minulosti spraviť inak a tak. Celý príbeh sa krúti okolo detektíva ktorý vyšetruje brutálnu vraždu a znásilnenie jedne čerstvo vydatej ženy. Vrah sa síce nájde a dokonca sa aj sám prizná ale okolnosti a jeho postavenie ho nakoniec do vezenia nedostanú. Je to dosť frustrujúce ale v podstate to ukazuje pravú tvár dnešného sveta. Nebudem prezrádzať ako sa to skončí ale, veru........ Ten koniec bol na Oscara. (11.05.2015)

V kinech se aktuálně prohání americký remake téhle argentinské oscarovky a dle kritických ohlasů to údajně není zase takové terno, jak jsem z nadějně vypadajícího traileru předpokládal. Tak jsem si řekl, že kino oželím a originálem nic nezkazím. A teď už vím, že se na ten remake nejspíš vybodnu úplně. Tajemství jejich očí je pomalý dvouhodinový krimi thriller s romantickou podzápletkou, který většinu stopáže jen přešlapuje na místě a nic moc ve skutečnosti nevypráví. Takže když se nakonec hlavní hrdina dobere pointy, přejdete ji jen s lehkým pozvednutím obočí a půjdete zase dál. Napadá mě jediné slovo, které celý film výborně charakterizuje - obyčejný. Ničím zajímavý nebo vybočující. V knize by se děj možná vyjímal o něco lépe než na plátně, protože velký podíl na té obyčejnosti má herecké obsazení. Nevýrazné postavy, nevýrazné dialogy, fádní kamera a místy do basketbalu přetékající nuda, navíc podivně sestříhaná. Jedno zkouknutí vás nezabije, ale když tenhle kousek vynecháte, o nic nepřijdete. (12.02.2016)

Žánrovo mnohovrstevnaté, opakujúco vyvolávajúce pocity strachu a ZODIACovskej stiesnenosti, ktoré odľahčuje zaujímavo neprehľadná love story a scény s nenapraviteľným Sandovalom. Nie je to film dokonalý, ale majúci dokonalé okamihy. A až nadpozemsky krásnu Soledad Villamil. Scéna vo výťahu = BR BR, NIE, ÁNO = dokonalé zimomriavky ! (20.03.2011)

Jeden pohled nestačí, to tajemství zaskočí. Z očí do očí. Dostát slibu...patří za mříže, na doživotí. Nepromlčená vina. O slovo si říká minulost. Hrana spravedlnosti, skulinkou zvědavosti, z vlastní lítosti. Zločin a trest v tělesně pekelných, duševně dráždivých kaskádách. Proklestit si cestičku k rekonstrukci. Jsem s to rozluštit tu tajenku, unést a přenést to tajemství dávných časů? Potrestané zlo, jak logické! Nenechme ho volně se procházet před našimi okny. Jeho život zastavil se v tom okamžiku, zavraždil ji, nenechavec, už nebudu moct ji držet za ruku. Postřeh zásadní, mé oči zbystřily nad detaily fotografií, hleděl na ni. Ten pohled blažený, patologický, apokalyptický. Zodpovědět všechny otázky - v tvých očích spravedlnosti ultimátum, prázdné duše narkotikum. Zlo nám vmetlo do tváří, rozepsalo román, jak z pattersonovských pasáží. Rozkmitalo temnotu, která triumfuje suverénně ve společenských žalářích. Kruté bolesti mne upálily. Rty si hryžu. Bezmocný, kterému vpálili kulku do spánku. Já sám vykonavatelem trestu, v soukromé kobce si doživotí odpykáš, společnost ti odemkla, tak si troufáš. Vyplnil dny zármutkem. Dopsaný román budiž toho důkazem. Romantika musí zaklapnout dveře za minulostí, myslet na budoucnost, je mou povinností. (24.05.2015)