Špičák

Yorgos Lanthimos je vládce bizarní řecké vlny, ihned po Humrovi jsem věděl, že tenhle tvůrce bude můj šálek kávy, zatímco Humr v Cannes vyvolal smíšené pocity - Špičák diváky odrovnal na plné čáře. Haneke zde dýchá ze všech stran. Sexuálně perverzní záležitost. Tak autentické, až z toho mrazí. (20.04.2016)

,,Vaše matka porodí dvě děti a psa.",,S dětmi si to možná ještě rozmyslím, ale pes už je na cestě." Artové snímky mám rád, ale tomuhle jsem na chuť nepřišel. Záměrně pomalé tempo je ještě podtrženo absencí hudby. Každodenní rituály v rodině magora, kde slova zvenčí, co jsou tabu, dostávají jiný význam, kde rodina drží pohromadě prostřednictvím strachu. Psychologické drama místy okořeněné incestem nebo vyrážením zubů mě příliš nezaujalo. Snad že na téma šikany v rodině existují mnohem lepší filmy, snad že přes míněnou děsivost mi zas až tak hrozný nepřipadal... (28.10.2016)

CITÁT - Moře.....moře je kožené křeslo s dřevěným držákem. Silnice.....silnice je velmi silný vítr. Karabina.....karabina je překrásný bílý pták.......... Izolovaná trojice od okolního světa je závislá jen na svých rodičích. Co ti jim řeknou je pro ně svaté. Tak, že například kočka je velmi nebezpečné zvíře. Scéna s kočkou jen pro otrlého diváka. Sexuální scény jsou vesměs také atypické, ale uvěřitelné. Osobně jsem čekal více slovních převratů a nových pojmů starých věcí. Například: víte co je pro tyto tři děti pojem telefon? No je to přeci - to by byl spoiler - tak se podívejte sami. Absence hudby je možná škodlivá pro příběh, ale mě tam chyběla, kamera je někdy až zbytečně zdlouhavá a líná. Proto jen těch 80% CITÁT - Když ti dám dárek, budeš mě lízat?.......... (30.04.2015)

Řecký klenot Yorgos Lanthimos nejednou představil zajímavou myšlenku, nejednou dokonale šokoval a předložil živočišné momenty. Už ve své domovině rýpal do bizarních a velmi křehkých mezilidských vztahů. A už tehdy testoval, co publikum snese. Vytvořil absurdní svět jedné rodiny, ve kterém vládne autoritativní otec, který jako jediný opouští dům s velkou zahradou a vysokou zdí. Okolní prostředí platí za to zlé a závadné, rodiče kontrolují emoce, koníčky, tužby, názory – prostě vše svých tří prakticky dospělých dětí. Dvou dcer a jednoho syna. Potomci hrají nesmyslné hry, poznávají sexualitu, v momentě ohrožení se učí štěkat, jindy za dobrý výsledek nebo chování dostanou od papá nějaký ten dárek. Ten potlačuje vše, co by mohlo ohrozit cokoliv z toho, co za dlouhé roky pečlivě vybudoval. Jenže pak začne ze své fabriky vozit vetřelce – zaměstnankyni bezpečnostní agentury, která má synkovi roztahovat nohy. Střežený režim se tak začne bortit. Civilizaci popírali už mnozí jiní tvůrci, Lanthimos nic moc nevysvětluje, nezdůvodňuje. A ani nesoudí. Nejde o herecké výkony, jde o fyzické bytí, nejde o dialogy, nýbrž o jakýsi přednes. Postavy zabírá třeba jen od pasu dolů, jednou je nechá fyzicky vyblbnout (hudebně-taneční vložka na oslavě výročí svatby), jindy je nechá nesmyslně jednat. Je to odvážné, chladné, klaustrofobické, divné. Prostě přijměme fakta a nechejme se unášet jinakostí. (24.02.2019)

Totální úchylárna, která se navíc děsně vleče, ale pravdou je, že něco takového se jen tak nevidí. Mešuge rodiče drží dospělý děcka v jejich sausforku a nutí je dělat nemorální prasárny. O nějakým přesahu díky hláškám se nehodlám bavit, je to zvrhlá kokotina. Tři wtf hvězdy a neutrálních 50%. Nedoporučuju. (17.12.2015)