Špičák

Forma ctí Hanekeho filmy, což je ku prospěchu věci. Samotný příběh téměř neexistuje, k vidění je pouze výtažek ze života absolutně izolovaných potomků hyperdespotického otce (poněkud Quinnovský Christos Stergioglou), jehož motivy neznáme. Nicméně fakt, že tvůrci začátek i konec všeho jen velice letmo naznačují, je sympatický - patrně si byli vědomi, jak ožehavou otázkou by mohly případné dějové kontury být. Atmosféra neuvěřitelná, sterilizované zlo. Člověk se až děsí, co se za bělostnými zdmi domů zbohatlých parchantů může odehrávat. Totální tyranie si patrně najde cestu k autokratickému ostrůvku i v moři sebeprosazenější demokracie. Stačí mít prostředky... (14.01.2011)

Psychologická studie chování a vnímání světa třemi dospívajícími sourozenci, kterým jejich rodiče nikdy nedovolili opustit ohrazený pozemek rodinného baráku. Nevědomí, pospolitost, incestní sexualita, animálnost. A zvrácený úmysl rodičů ochránit tímto způsobem své děti před “zlým světem”. Úmysl, který se zákonitě musí vymknout z kontroly. Yorgos je psychologické zvíře s naprosto jedinečným, až vědeckým přístupem ke psaní a režii krajních témat, které ho evidentně neskutečně baví. Uzavřením svého experimentu - posledním záběrem filmu - plánovaně nasírá diváka, zvedá vlnu diskuzí a takřka cíleně přebírá jednu z cen v Cannes. Mazané. (16.01.2021)

Nedovedu si představit, kolikrát se každá scénka musela točit. Pronést například s kamenným výrazem větu: "Vaše matka porodí za chvíli dvě děti a psa.", to musel být takřka nadlidský úkol, který by činil problém dokonce i mně. Rozhodně bych nechtěl v tomto filmu figurovat, a to nejen proto, že by se můj falus jen tak snadno nevešel do záběru. Zvolený synátor byl tak z tohoto pohledu vhodnější volba. Veškerá obvyklá tajná místa zde nejsou tajná ani trochu. Podobná hojnost bobrů byla k vidění snad jen tady. Ale dokonce ani v tom Prasoliniho skvostu se nesměňovalo jejich olizování za svítící čelenku, a to už jsem si myslel, že jsem viděl ledacos. Co vám budu povídat? Moje puritánství trpělo! Tvůrci mysleli i na ochránce zvířat, takže i ti nepřijdou zkrátka. K vidění je moc pěkná vycpanina mrtvé kočičky. Asi každých 10 minut dojde na koitus, ze kterého je k vidění více, než by si snad člověk přál. Jinak je to celé prostě tak bizarní, že člověk nemá tušení, zda je vhodnější se smát, cítit se znechucen, či se dát rovnou do pláče. U závěrečného tanečku při oslavě výročí zadrží smích zřejmě jen ti nejodolnější jedinci. Velice pozitivně oceňuji originalitu a hlavně obrovskou odvahu vypustit něco podobného do světa a zanechat u toho své jméno. Se svým hodnocení se zabydlím někde ve středu. Nechci vypadat jako prasátko, ale myslím si, že byl prostor k zajití ještě do větších extrémů. Každopádně Řecko překvapilo. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film mi vybrala uživatelka eLeR. (24.04.2016)

Velmi silný film. Je sice škoda, že mě film zaujal až v půlce druhé, ale přesto jsem měl znepokojivý pocit při sledování. Sice film není divácky příliš vděčný, nemohu říct, že bych se skvěle bavil, má to pomalejší průběh, pervérzní scény, prapodivné hlášky, nesympatické herce i jejich chování, ale dvě scény v závěru mě docela rozhodily a to hodně sick taneček, ze kterého jsem si málem musel vzít prášek a poté scéna s činkou, což zabolelo i mne. Zvláštní, divný film, ale má něco do sebe. 65% (14.06.2015)

Zábavná studie manipulovaných členů rodiny, kteří nikdy nevystrčili nos dál, než na zahradu. Kytičce říkají zombie, když chtějí dárek tak lízají osobu od které dárek chtějí a smrtelně se bojí koček. Proč? Protože si myslí, že je to tak normální. Je to samozřejmě hrozná pakárna a megapodivnost, ale nenudil jsem se. Docela mi to připomělo film Borgman. (03.01.2017)