Špičák

"Kynodontas" je exemplárnym príkladom diela na ktoré v Angličtine pasuje multifunkčné slovíčko Raw a to hneď v jeho niekoľkých prenesených významoch. Prvým z nich je Hardcore, tj. prevládajúca tvrdosť/surovosť v dejovom navršovaní telesne ubližujúcich, mozgy vymývajúcich a dôstojnosť dehonestujúcich praktík, ktoré ani nemožno považovať za znechucujúco brutálne, ale skôr bodavo šokantné. Podaktoré, napr. ony sexuálne orientované skopičiny do tejto škatulky nespadajú - sú akýmsi bizardným zmäkčením na pozadí prebiehajúceho psychologického teroru a predovšetkým tie "olizovacie" občasne nabádajú k nárazovým mini úšklebkom. Druhým synonymom je Serious, tj. vážnosť/skutočnosť a to vďaka priliehavému metaforizmu, ktorý skrz až surreálnu podobizeň izolovaného domu na čele s despotickým fotrom nastavuje spoločnosti zrkadlo odrážajúce dedičné zlozvyky slepej poslušnosti, nezdravej nadradenosti a vypočítavých klamstiev. Silným sa stáva tiež politický podtext v ktorom jasne rozpoznateľná paralela s globálnym trendom "ochraňovania od zlého" hovorí za všetko… "The politicians only want the best for all of us. But the little brother outside the garden isn't dead, he has grown up. We are at the end point of development. Where Zombies are little yellow flowers, there is slavery freedom." Tretím je výraz Cool, tj. aj štýlový/výstredný, čož možno považovať len za moju subjektívnu domnienku, ale ja sa fakt neubránim dojmu, že sa tu hrá málinko na efekt. Nevadí mi ak niekto modifikuje postupy ostrieľanejších fachmanov (Haneke), ale nechápem onu roztržitosť/sílenosť v ich implementácii…človeku až zíde na um: wannabe? Ďalej, nechcem krivdiť, no mám taký divný pocit, že ona "grécka pošahanosť" zaobalená do strohej formy sa v poslednej dobe stáva marketingovo ošetreným trademarkom z ktorého si každý druhý kritik sadne na riť len kvôli tomu, že je to od "pošahaných Grékov" a už sa nerieši, či to má aspoň základný pacing, dôkladné rozpracovanie nadhodených tém či nebodaj šancu na dlhodobejšiu katarziu. Rozhodne sa jedná o lepší priemer s viacerými pamätihodnými scénami i odkazmi, ale do kategórie postmoderných a myšlienkovo utriedených podobenstiev ("Holy Motors", "Bothersome Man") by som tento počin neradil. (02.09.2013)

„Brzy vaše matka přivede na svět dvě děti a jednoho psa.“ Absurdní už od prvních vteřin (učení nových slovíček). A stejně jako třeba uspokojování syna naprosto sterilní a mechanické po celou svou dobu (myšleno ovšem v kladném slova smyslu). Postavy divné, jako z jiné galaxie (výborně vylíčený svět sám pro sebe). Podivná disciplína, bodový systém, slova, kterým dávají rodiče jiný význam, nutnost maximálně slušného vystupování, hry dětí, výchova a žití v (průběžně aktualizovaných) bludech. Statická kamera, která se kvůli postavě nikdy nepohne, pomalé plynutí příběhu. Scény jako třeba poslouchání hudby u sexu, štěkání, dědeček Sinatra a mnoho dalších jsou až groteskní, na druhé straně pasáže s kočkou, videokazetou, přehrávačem či činkou zase hodně drsné, skoro brutální (celkově se film čím dál víc zvrhává, a to jak v již zmíněné násilnické otázce, tak i té sexuální, která je vskutku také hodně bizardní). Dost otevřený konec (nebo naopak „zavřený“, chcete-li). A pokud vás tahle podívaná zcela nemine, nebo ji otráveně nevypnete, dočkáte se slušného nášupu absurdních, ale ve své podstatě hrozně vtipných hlášek. Divná podívaná, která však člověka něčím zároveň fascinuje a přitahuje. Slušné 4*, panu režisérovi určitě ještě v budoucnu dám šanci mě ohromit. „Zvíře, které nás ohrožuje, je "kočka". Nejnebezpečnější zvíře jaké existuje. Žere maso. Žere hlavně maso malých dětí. Poté tělo svých obětí roztrhá drápy. Ostrými zuby sežere hlavu a tělo své oběti.“ (14.03.2014)

CITÁT - Moře.....moře je kožené křeslo s dřevěným držákem. Silnice.....silnice je velmi silný vítr. Karabina.....karabina je překrásný bílý pták.......... Izolovaná trojice od okolního světa je závislá jen na svých rodičích. Co ti jim řeknou je pro ně svaté. Tak, že například kočka je velmi nebezpečné zvíře. Scéna s kočkou jen pro otrlého diváka. Sexuální scény jsou vesměs také atypické, ale uvěřitelné. Osobně jsem čekal více slovních převratů a nových pojmů starých věcí. Například: víte co je pro tyto tři děti pojem telefon? No je to přeci - to by byl spoiler - tak se podívejte sami. Absence hudby je možná škodlivá pro příběh, ale mě tam chyběla, kamera je někdy až zbytečně zdlouhavá a líná. Proto jen těch 80% CITÁT - Když ti dám dárek, budeš mě lízat?.......... (30.04.2015)

Scénář: Efthymis Filippou, Giorgos Lanthimos .. Hanekeho škola. A podobně jako starý Němec bude i tento mladý Řek rozdělovat publikum na odlišné tábory. Já skončím v tom neutrálním, kdy si povzdechnu nad prostým scénářem, který mnohé nechá jen náznakům a rámec nepředstaví vůbec a vše je zahalené do strohé formy převážně statické kamery, kdy se jde za až šokujícím cílem. Každopádně zajímavý, dosti jiný počin. (23.01.2011)

Špičák měl být pomyslnou špicou dne. Důvodem byl nevšední námět a fakt, že řecká kinematografie je v poslední době jednou z nejdiskutovanějších. Ani teď, bez mála dvě hodiny po skončení projekce si nejsem jist, co jsem vlastně na plátně divadla Karlových Varů viděl. Po odchodu z budovy mi v hlavě zběsile přeskakovala jediná myšlenka - že Trier je proti Lanthimosovi slabý čajíček. Určitě je to jeden z nejrozporuplnějších filmů, co jsem kdy zhlédnul a vlastní hodnocení si budu muset ještě nechat pořádně projít hlavou. EDIT 9.7.2011: Po vytěsnění některých scén z hlavy nemůžu hodnotit níž - 80%. [MFFKV 2011] (08.07.2011)