Dokonalý zmysel

|| Scenár: Kim Fupz Aakeson | Hudba: Max Richter | Produkcia: Malte Grunert | Distribúcia: Senator Film Verleih | Štúdio: IFC Films | Rozpočet: ? $ | Tržby: 908,000 $ || Hodina a pól videoklipového trápenia sa postáv v apokalipticky sa rútiacom svete. Pridať trebárs trochu filmovej štruktúry a menej patetickej epickosti, a bol by z toho plnokrvný trhák s výbornou hereckou dvojkou. Takto film len pohladí hranu naších zmyslov. (27.04.2013)

Apokalyptická vízia v umeleckom rúchu, ktorá mi sprostredkovala neuveriteľný emocionálny zážitok. Obraz prvej dejovej línie, sústreďujúci sa na rodiaci sa vzťah medzi mužom a ženou, je dokonale podtrhnutý celosvetovou krízou galaktických rozmerov. Otázne je, či ide - ako máme možnosť vidieť v súčasnosti - o krízu ekonomickú, finančnú alebo o krízu morálnu a duchovnú. Dajú sa od seba vyčleniť? Perfect Sense je pre mňa významovo NAJ-dôležitejší film, aký v tomto roku vznikol, ťažiaci z aktuálnych svetových problémov, spracovaný opojným umeleckým spôsobom. Jemne poetický, myšlienkovo bohatý a transcendentálny, hudobne prekrásny a melancholický. Filmový skvost, ktorý nevylučuje možnosť hlbokého mravného úpadku, po ktorom bude ľudstvo schopné vstať z popola a začať žiť plnohodnotnejšie. Eva Green a Ewan McGregor boli v romantickej polohe viac než dôveryhodní a záverečná scéna je tým najkrajším možným vyvrcholením, plným nádeje a porozumenia. (20.01.2012)

Zajímavý film o tom, že si lidé dostatečně necení toho, co mají, a málo se soustředí na lásku. Jako film to sice může působit tak nějak neúplně či dokonce trochu nezáživně, ale ta myšlenka je hodně silná a v dnešním světě se jedná o stále více naléhavý problém. Z toho důvodu se mi Perfect Sense líbilo. ~(4,0★)~ (21.07.2012)

Veľmi zvláštne natočený film. Priznám sa, nemám moc v obľube takýto kvázi dokumentárno-vyprávačský štýl. V tomto prípade mi to však až tak nevadilo, pretože obsah prevážil nad formou, a to vrchovato. Atmosféra bola tak zdravo depresívna, presne toľko, aby si človek uvedomil, že je všetko v háji a blíži sa koniec... vlastnou vinou. Neostáva nič iné iba na poslednú chvíľu precítiť tie skutočné, pravé hodnoty, ktoré by mali byť samozrejmosťou v každom z nás. Páčila sa mi aj myšlienka, ako mal každý zmysel priradenú určitú charakterovú vlastnosť alebo emóciu a ako bola vo filme vysvetlená jeho strata. Čuch bol spojený so smútkom, chuť s nenásytnosťou, sluch s hnevom, zrak s porozumením a túžbou pomáhať iným. Proste film na zamyslenie. 85/100 (04.12.2013)

Když přijdete o jeden z pěti základních smyslových vjemů, automaticky se tím posílí jeden z „přeživších“(zachovalých). Co se ale stane, pokud přijdete (i) o ten poslední?! Tak (nejen) o tom je tento nový komorní apokalyptický (záměrně vynechávám (zavádějící) slovo romantický) snímek D. Mackenzieho. A také o tom, že skutečnou hodnotu (věcí) si většinou (bohužel) uvědomíme až ve chvíli(ch), kdy o ně (nenávratně) přijdeme. Že to není nic nového (objevného)? ANO, to skutečně není, nicméně tento snímek nám to vše servíruje tak nějak nenásilně (jakoby mimochodem, jako holý fakt), naprosto úderně a zcela neodvratně, takže tomu divák těžko odolává. Výsledkem je tak „padající čelist“ nebo min zamyšlení se nad snímkem (nad sebou samým, svými život. hodnotami..) a to (samo o sobě) není zase tak málo. Co myslíte? Tohle není M. Bay a jeho Armageddon, tohle není ani R. Emmerich a jeho Den Poté (popř. 2012), tohle není ani F. Lawrence a jeho Iam Legend. Perfect Sense je (snad) nejblíž mixu L. von Triera a jeho Melancholii, Children of Men A. Cuaróna a McCarthyho/ Hilcoatovi The road a přece je to „zcela jinde“. Až se z toho „vzpamatuju“, srovnám si myšlenky a získám (zdravý) odstup, napíšu (snad) i něco smysluplnějšího. Prozatím bude muset postačit toto, nebo (pokud to chcete zcela stručně a výstižně)….jak říká můj kamarád „dejte to Americe a …poblejete se z toho. Nechte to v Evropě a …..posadí vás to na prdel“ nebo min „donutí“ přemýšlet. Nečekejte žádné bombastické triky, velkolepé spec. efekty, patetické proslovy, prezidenty usedající do kokpitů vojenských stíhaček a zachraňující „za 5min 12“ svět. Tady se vypráví úsporně (o to více úderně) obrazem. Ano, méně je někdy více. Výsledný resultát: objektivně za 4* (výhrady by byly a ano dokážu (i) pochopit výhrady typu: že tvůrci balancují mezi syrovou apokalypsou, artovým podobenstvím, civilní romancí….., přičemž „na samou dřeň“ nejdou ani v jednom z těchto případů a snímek (v určitých fázích) působí poněkud necelistvě (roztříštěně), nicméně subjektivně (a rád) i s přihlédnutím k omezeným možnostem a příjemně civilnímu ústřednímu duu E. McGregor-E.Green za („prozatímních“)5* Uvidíme, co s tím udělá (několika)denní odstup (23.01.2012)