Kočár nejsvětější svátosti

V režii Františka Filipa se rozjíždí herecký koncert v čele s Janem Werichem a Milošem Kopeckým, jejichž umění je radost sledovat. Historický nedostatek: V jedné scéně je Janu Werichovi předčítáno z listin, které jsou ve formě svitku, což je ovšem naprostý nesmysl, neboť svitky byly charakteristické pro papyrus, jenž se v 18. století již několik set let nepoužíval a to ani v papežské kanceláři, kde přežíval nejdéle! Na místě by byla spíše skládaná pergamenová listina nebo případně papír, jenž se však rovněž nestáčí do svitků. (15.09.2015)

Jan Werich si spoluprácou na scenári upravil postavu miestokráľa na seba a výsledok je excelentný. Dokonca sedí aj jeho vek s vekom miestokráľa. Jaroslavu Adamovú, ktorá mu zdatne sekundovala nemožno označovať za mladú herečku, veď v tom čase jej už tiahlo na štyridsiatku. Výborné výkony podali aj ostatní účinkujúci a výsledok je veľmi dobrý, aj keď príbeh chvíľami stráca tempo. Prekvapila ma absencia komentára od užívateľa, ktorý má nick zhodný so sídlom španielskeho miestokráľa. (16.07.2009)

Československá televizní tvorba měla v šedesátých letech punc světovosti, o čemž může svědčit celá řada vynikajících televizních inscenací, mezi něž rozhodně patří i tato legendárního seriálového režiséra Františka Filipa. Jan Werich coby Don Andrés de Ribera - místokrál Peru je neodolatelný a většina inscenace stojí na jeho hereckém mistrovství a životní moudrosti. Tahle adaptace divadelní hry Prospera Mériméea právem patří do zlatého fondu československé televizní tvorby. (20.11.2006)

Dobře velmi řemeslně zpracovaná původně divadelní hra Prospera Meriméa, později převedená na televizní obrazovky a myslím si že velmi obstojně. Režisér Filip byl doopravdy televizní génius. Peru, 18. století : Místokrál Ribera v podání Jana Wericha má starosi-trápí ho podagra a jeho milenka, herečka Kamila Pericholová (Jana Adamová). Skandál, který způsobila při jízdě novým kočárem, se podaří ututlat s pomocí vysokých církevních hodnostářů. V televizi uváděno společně ještě se snímkem "Slzy které svět nevidí" který se mi líbil ještě o něco víc. Herecký koncert jedné veliké legendy a na druhou stranu začínajicí J. Adamové která tak dostala alespoň si myslím velmi dobrou školu a o moc pozadu nezustávala. Později s úžasem vzpomínala na tohoto filmového a divadelního velikána právě nejvíc ve spojistosti s tímto filmem. To se prostě musí vidět co se tady budu dál zbytečně rozepisovat. Vřele doporučuji a to skoro všem. ps: Marthos: Omyl ty rádobyodborníku na slovo vzatej, Jan Werich žádnou uměleckou pauzu a druhý tvůrčí vrchol v letech 52-60 neměl, mezitím se věnoval divadlu, rozhodně tedy nebyl komunisty umlčen, nejdřív v Karlíně a pak v ABC (kde byl ředitelem), do roku 60' a pak se vrátil zas na čas před kameru především do televize..ps: Já to myslím všeobecně, když už píše o tý umčenosti, takže zase vedle, všechna čest, pokračuj..bavíš mne, stejně sis to už opravil, původně si to měl jinak:-) (18.07.2006)

Velké sólo Jana Wericha, který hraje opět v podstatě sám sebe, tentokrát v kostýmu peruánského místokrále. Bohužel mi postava herečky Pericholové byla natolik nesympatická, že mi po slibném začátku zážitek trochu pokazila. Nejlepší mi přišla scéna v níž Werich za asistence Miloše Kopeckého plní své každodenní státnické povinnosti. (21.09.2007)