Obsahy(2)
Jan Werich a Jiří Sovák v brilantní komediální miniatuře o jedné libře... Dva opilci si chtějí na poště vyzvednout libru, aby měli za co pít. Po mnoha nepříjemnostech jim úřednice libru nevydá a dokonce na ně pošle místního policistu. (Česká televize)
Recenzie (141)
"Vy ste tady pro veřejný blaho vobčanů, a né, abyste byla drzá a lascívní!" Televizní klenot, v němž jsou vynikající všichni herci. O Janu Werichovi a Jiřím Sovákovi není třeba se zbytečně rozepisovat, ale připomenul bych také vynikající postavu paní, která chce poslat dopis do Tararingapatamu, v podání Stelly Zázvorkové. 100% ()
Stará černobílá krátká klasika. Páni herci Jiří Sovák a Jan Werich předvádějí svojí genialitu. Člověk by neřekl, že to pouze hrají, ale že se právě vrátili z nějaké hospody. Zázvorková a Brodský dobře nahrávají. Celkově je to krátký herecký koncert Pánů herců pro zasmání. Krásné čtyři hvězdičky a možná i půlka páté. ()
"Kdybych napsala dopis a poslala ho tak, aby ho vybrali ze schránky v 19:59, došel by do Tararingapatamu v pátek před dvanáctou hodinou čtyřiapadesát minut, prosím Vás?" Tento docela běžný dotaz k veřejné instituci zůstal bez odpovědi a to je škoda, protože na totéž jsem se chtěl na poště již nejednou zeptat. Když jsem se to tedy nedozvěděl, tak jsem se alespoň pobavil, protože v Pimblické poštovní spořitelně se monopolizoval čas úřadu, mátl se orgán výměnou klobouků a vybíraly se peníze z děsně důležitých rodinných důvodů - na panáka. Mě to hrozně bavilo a je jen škoda, že hvězdu si zasloužili jen čtyři z pěti herců, kteří se na této šaškárně podíleli. ()
O'Caseyho scénář se, jako podobně u Penzionu pro svobodné pány, ukázal být v českém ztvárnění neomylným triumfem. Co všechno lze vytěžit z komunikace mezi dvěma ochmelky a úřednicí u přepážky, pečlivě dbající na své renomé nemá smysl zde opisovat. Ať si říká o mě kdo chce co chce, ale pokud bych nedal plný ranec, asi by se mi udělaly na hubě za trest jebáky. ()
„Ty seš... ježišmarja, ty seš úplně...“ „Co?“ „To... no, blbej nejsi, ale seš dneska hrozně rozptýlenej, no.“ O tom, jak se návštěva pošty s nějakou tou promilí v krvi může nečekaně protáhnout aneb díky bohu, že tehdy neexistovaly výběrní bankomaty. Názorná úkázka toho, že velké herectví stačí k tomu, aby na ploše jedné místnosti udělalo velký film. ()
Galéria (2)
Zaujímavosti (10)
- Na převedení snímku v roce 2016 do vysokého rozlišení spolupracovala Česká televize s Národním filmovým archivem a Ateliéry Bonton Zlín. Odborníkům se povedlo napravit poškození zvukové stopy, které vzniklo už při natáčení. Několikavteřinovou scénu přemluvil za svého otce Jiřího Sováka jeho syn Jiří Schmitzer. (sator)
- Jelikož Werich neznal pořádně svůj text, rozhodl se v mnoha scénách improvizovat. Všichni se nakonec shodli, že výsledný film je mnohem lepší, než jeho papírová podoba. (Nach)
- Stella Zázvorková se přiznala, že oba protagonisty Wericha se Sovákem v průběhu natáčení nenáviděla, protože ji při natáčení stále provokovali, pošťuchovali a nenechali „dělat umění“. Následně dodala: „Dneska bych se už tomu zasmála.“ (sator)
Reklama