Bláznivá, hlúpa láska

Láska je boj. Dokonce i ve filmu v zásadě bezkonfliktním. Romantické komedie o lidech ztrácejících a znovu nalézajících životní jistoty najdou uplatnění v libovolné době. Vždy budeme chtít utíkat a naivně věřit. Druhý film režisérů nápaditě vyprávěné hříčky I Love You Phillip Morris žánr kdovíkam neposunuje ani kdovíjak neobohacuje, ale splní přesně to, co navenek nabízí – potěší. Potěší víc než tituly totožného zařazení. Díky sehraným, sympatickým hercům, hladkým přechodům mezi fraškou a tragédií, ironickému poukazování na žánrová klišé (déšť, balení na Hříšný tanec) a nečekanému odhalení, jež zpětně ospravedlňuje zdánlivě chabou propojenost rozvětvených dějových linií (a neboť spočívá v chytré práci s informacemi, resp. v jejich zatajování, nepůsobí vykonstruovaně). Zásluhou propojenosti jednotlivých motivů to není komedie nevkusná (necudné fotky elegantně vyřeší jednu dějovou linii), hloupá ani naprosto nereálná svým závěrem. Jednoduše důkaz, že i ke zdánlivě vyčerpanému žánru lze přistoupit svěže a přitom bez nutnosti jít do krajnosti. 75% (20.09.2011)

Bylo to vtipné, ale jen když tam byl Steve Carell a Ryan Gosling mu dělal hitchovskou instruktáž v balení ženskejch. A ta rvačka na zahradě byla fajn Jinak mi bylo často velice trapně a toho třináctiletýho kluka jsem fakt nenáviděl. Nepřál jsem si ho zabít, ale třeba alespoň šikanovat. Fakt už mě dlouho dětská postava takhle nesrala. Chyba je, že se to snažilo být komedií i jakýmsi filmem o životních pravdách a to dnes umí jen lidi kolem Judda Apatowa. (13.12.2011)

Crazy little thing called love.. Lehkonohá komedie dvojice Ficarra/Requa je sice hodně často crazy, některými skutky postav bych řekl až odtržená od reality, ale přitom nikdy nesklouzne k synonymům slovíčka stupid. Převeliká škoda, že s "Rumble in the Garden" už nepřišel konec, protože do té doby jel žánrový vlak po náspu z tvrdého kamení, neobdělávaných polích a občas i na červenou, aby se v posledních 15 minutách náhle vrátil na kdysi položené koleje, před stanicí Cynický Život přehodil výhybku a s hlasitým troubením pro přihlížející dav dorazil na hlavní nádraží za ostatními unifikovanými mašinkami.. Oslovit mě na baru vypulírovaný brácha Šarmu pan Gosling, objednám si drink s tím největším brčkem a budu doufat, orientaci navzdory.. (31.05.2012)

Mám dve pripomienky. Jednu kladnú a jednu zápornú. S prvou súhlasiť možno budete, s druhou asi skôr nie. Prvá-pozitívna. Keď už sa mám sviatočne zasmiať na prototype trénovaného kanca-baliča čo vie ako na vec aneb muža "dokonalého", tak švihák Gosling tu do tejto škatuľky bezpečne zapadá a mne sa jeho paradoxný umierneno-extravagantný ťah na bránu viac než pozdáva. Na bitevnom poli schováva do vrecka Smitha, Butlera a s Bardemom by to bol ukážkový "battle." Imho v určitých polohách má zhodné črty s bývalou bulvárnou bábkou Novotným, akurát že uhladený Ryan má oproti navoňanému Honzíkovi charizmu a límec na košeliach nosí (nadol) na pohoďaká, nie (nahor) na sedláka. Druhá-negatívna. Upierať dvojici Ficarra/Requa snahu o opätovné oživenie stále upadajúcejšieho "rom-com" žánru cez nápadito rozvrhnutú koláž vzťahových vzorcov/nerovníc, cez občasné-milé sebazhadzovanie a jedného echt lamača sŕdc-to isto nebudem. Len ma mrzí, že aj keď sa nájdu pekné momenty (SPOILER) (balenie v bare, záhradná rošáda, rozhovor namiesto sexu), tak sa stále nemôžem zbaviť dojmu, že ide o škrobenú šou hostiacu plagátových hercov ktorým veriť straty/nálezy, útrapy/radosti, boje/uzmiernenia môžem fakt iba teoreticky. Ak k tomu pripočítam ešte úplne spackaný=ulepený epilóg (telocvičňa), tak "Crazy, Stupid, Love" u mňa fasuje nálepku ďalšej "feel-good" cukrovinky, resp. dobrého destilátu "Love actually" ktorý síce vybočuje z rady, ale svoj pôvod aj tak nezapiera a-čo viac-do poslednej chvíľe ho tají. (24.10.2011)

Romantická komedie, která má podle mě téměř nakročeno k dokonalosti (osobně bych kupříkladu přeobsadil tu ošklivku Analeigh Tipton nebo zcela vypustil to trapné finále ve školní tělocvičně, s těmi stupidními projevy o lásce, na tohle americké klišé jsem už strašně alergický). Nejvíc mě na tom asi baví ta první část, kdy Cal prochází proměnou a objevuje své ztracené mužství - naopak dějová linie s jeho zamilovaným 13 letým synem mě tam spíš jen otravovala (není to navíc vlastně vykrádačka Lásky nebeské?), a některé dějové zvraty na mě působí dost nevěrohodně (např. když se ukáže, že Hannah je Calova dcera, nebo když se Jacob v závěru Calovi svěří, že by vlastně chtěl být jako on - ostatně celá ta jeho proměna z děvkaře na monogamistu je sama o sobě dost těžko uvěřitelná). Celkově je podle mě ten film hodně vtipný a bavil mě i na podruhé, a ačkoli je to v některých momentech slabší, tak ho stejně řadím k tomu nejlepšímu v rámci žánru za poslední dobu. (27.02.2013)