50/50

Nenásilně dojemný a ducha povznášející film, který ze mě vytřískal tolik emocí, jako se to žádnému filmu dlouho nepovedlo. Ze všech herců bezkonkurenčně dominuje hláškující Seth Rogen,v roli oddaného kámoše do nepohody- "Look at it! That's Rachel! And that's a fucking filthy Jesus-looking motherfucker, and they're kissing!" :D a já se jen nevěřícně ptám- kde je nominace na Zlaté glóby pro vedlejšího komediálního herce ? (08.01.2012)

Tento snímek jsem si pouštěl tak nějak s pocity 50/50. Říkal jsem si, že kombinace komedie a dramatu u tématu rakoviny mě nemůže oslnit a že to tedy nebude ani ryba ani rak. Pletl jsem se. Komediálnost mi v Levineho počinu přišla takřka nulová a pokud, tak zejména na začátku. Jinak to pro mě bylo poctivé, regulérní drama, při kterém soucítíte s hlavním hrdinou, hodně scén mi přišlo opravdu emocionálně vypjatých a depresivních, takže občasné odlehčení nějakým tím vtípkem nebo úsměvnější scénou, přišlo vhod. Herci sympatičtí a skvělí, hudba vynikající, děj snadno čitelný, ale poutavý, stopáž tak akorát a zpracování jednotlivých scén hodnotím také na jedničku. Opravdu jsem se do snímku a příběhu hlavního hrdiny vžil, byl jsem upoután veškerým děním na scéně a ke konci jsem se také nechal nachytat, resp. dojmout, což byl jistě prvoplánový záměr tvůrců. Nevadí. Zahráli to na diváky skvěle, tak proč ne? :) Síla přátelství mezi muži, vztah muže a ženy ve vypjaté situaci, vztah k rodičům, ale v neposlední řadě také vyvíjející a měnící se názory na terapii či vnímání vztahu pacient-terapeutka, to vše jsou pozitiva, která si z filmu 50/50 odnesu a za které dávám plný počet hvězd. (08.01.2012)

Film, který mi po dlouhé době nerozházel moč a uchopil mě opravdu pevně za srdce silou 120.000 Newtonů. Na konci jsem se přichytil, že jsem se konečně dočkal filmu s lidským příběhem, který mi rozmazal řasenku. Nejpohodovější drama , které jsem za rok 2013 viděl. Levitt v roli tenisáka, parádně fungující chemie přátelství s Rogenem, uštěkaná přestarostlivělá matka a čerstvě vyštudovaná doktorka zvládli utáhnout vynikající drama s prvky komedie. (02.12.2013)

Příjemný snímek. Podařilo se mu velmi dobře vystihnout tu hranici mezi vkusně dojímavým a naopak citově vydírajícím filmem. Velkou měrou se na tom podepsal nadhled a humor, se kterým bylo k tématu přistupováno. Škoda, že těch vtipných momentů nebylo ještě více, ale samozřejmě s postupující nemocí by to možná přestalo fungovat (v každém případě by mě nikdy nenapadlo, že se budu jednou upřímně smát tomu, že se někdo zmíní v určité souvislosti o smrti P. Swayzeho; i to o tomto filmu a jeho vyváženosti hodně vypovídá). K dokonalosti má 50/50 vcelku daleko, věci jako důsledky operace, přehnaně hnusné zachování se k ex-přítelkyni či od prvního momentu předvídatelný románek s terapeutkou mi nepřišly úplně zvládnuté, na druhou stranu právě díky vztahu nanejvýš milé doktorky a stejně tak maximálně sympatického pacienta (s tím pohledem na řízení auta si mě, přiznávám, okamžitě získal na svoji stranu :-) ), má snímek jisté kouzlo bez kterého by nebyl tím, čím je. A když se navíc podařil udělat takhle nenásilně otevřený a přitom rozumně ukončený závěr, tak vlastně proč ne, ode mě slušné 4*. (12.02.2013)

Vtíravé, neobjevné, tak trochu šablonovité, jdoucí předem vyznačenou cestou, ale i tak zatraceně fajn. Co jsou tři týdny bez sexu a několik měsíců bez orálu oproti tomu, když sedmadvacetiletému Adamovi, který poctivě recykluje, lékař oznámí, že má nádor? Drtivá většina tvůrců by z toho udělala kapesníkovou show pro přestárlé divačky, lidé kolem režiséra Jonathana Levina nevydírají, nenabízí uplakané scény (jasně, pár jich být musí) a když už trochu zabrnkají na divákovy emoce, vyplní další minuty nezastavitelně hláškujícím Sethem Rogenem, u kterého jsem ocenil hlavně fakt, že se na scéně vždy objevuje nenásilně a tak nějak se to vždycky hodí. Přesná je i roztomilá Anna Kendrick, která na sebe i vedlejší rolí strhne pořádnou pozornost, legendární Philip Baker Hall nebo nestárnoucí a stále skvělá Anjelica Houston. Snímku ale dominují psí oči Josepha Gordona-Levitta, který film od filmu roste. 50/50 je holt obyčejný film s jasným vzorcem, pronášející malá životní moudra. Ale to vůbec nevadí, zvlášť, když zase po delší době vidíme postavy, které dýchají stejný vzduch jako my. Navíc za scénářem stojí Rogenův kamarád Will Reiser, který sám s rakovinou bojoval. Měl jsem chuť si to dát znovu (nebo si aspoň sednout na Adamovo kanape a sledovat, jak to s nimi bude dál) a věřte, že to se mi moc často nestává. 50/50 je prostě přesně tím filmem, kvůli kterému milerádi obětujeme průměrně dvě hodinky svého času tomu zázračnému celuloidovému pásu!! Těsně pod vrcholem, uvidíme, co se bude dít napodruhé.. (31.12.2011)