Gruffalo

[Kraťas] Klasická rýmovaná vyprávěčka, která mě poslala pocitově do dětských let, což se dlooouho nepovedlo žádné jiné pohádce, jen tak mimochodem. Strach, smutek, nostalgie, hrdinství nebo smích. To zapnou spolehlivě Pixarovky. Ale tohle bylo jiné. Vážně jsem opět zažil ten pocit, kdy jsem obklopen houštinou příliš dlouhé peřiny bojoval s chřipkou a poslouchal desky s vyprávěnými pohádkami. Škoda animace postav. Absence řeči těla to dost zabíjela. Raději jsem semtam i zavřel oči a představoval si příběh po svém. (25.01.2011)

Téma výmyslu, který se ukáže být skutečností, je celkem zajímavé, bohužel tady výsledek příliš neoslnil. Vůči vizuální stránce žádnou větší výtku nemám, ale s příběhem je to horší. Myška mi nijak zvlášť chytrá nepřišla, to jen ostatní zvířátka (a zejména Grufallo) byla tak extrémně tupá, že jejich chování musí být podezřelé i předškolním dětem, Navíc, určitá repetitivnost děje sice k pohádkám často patří, ale mělo by při ní docházet i k nějakému posunu, což tady (zejména v druhé půlce) příliš nefungovalo. (28.01.2018)

Pokud si pamatujete Pokoj na koštěti a Pohádky naruby, jste doma. Režiséři Gruffala se totiž v pozdějších ročnících Oscara zúčastnili právě s těmito snímky. Všechny snímky jsou si vizuálně podobné a podobně dlouhé, Gruffalo a Pokoj na koštěti jsou navíc natočené podle knih stejné autorské dvojice — britské spisovatelky Julie Donaldson a německého ilustrátora Axela Schafflera. Co to znamená? Pokoj na koštěti se mi velmi líbíl a nejinak je tomu i u Gruffala. Filmy jsou si strukturou velmi podobné (nebál bych se o obou říct, že jsou to roadmovie), vizuální stránka je opět skvěle vtipná, v Gruffalu je opět mnoho vtipně animovaných zvířat. Pokoj na koštěti se mi asi líbil o něco víc, ale to může být i díky tomu, že jsem jej viděl dřív, oba snímky jsou nicméně skvělé a doporučeníhodné. [Oscary 2010] (13.05.2021)

Jedna z nejlepších krátkometrážních pohádek posledních let chlubící se ojedinělým zpracováním a výtečným hlasovým obsazením, přičemž ctí veškerá pravidla každé správné bajky. Poučné, leč atmosféricky pohlcující. P.S. Chci album pohádek vyprávěné Helenou Bonham Carter! P.P.S. Kdyby takhle vypadaly Where The Wild Things Are - vůbec bych se nezlobil. (Leč bohužel.) (16.06.2012)

krásná bajka o tom, jak moudrostí vyzrát na drsná pravidla přírody... jenže lež má krátké nohy a bude potřeba umět hodně dobře bruslit na tenkém ledě! kouzelný animák s překvapivou pointou a přímo nadpozemskou hudbou od reného aubry není jen pohádkou pro nejmenší, nýbrž filmem pro celou rodinu, hřejivým pohlazením v každé roční době, lískovým oříškem pro všechny... 100% (21.08.2011)