Kamera:
Hubert MärklObsahy(2)
Bajka o myšce chytré jako liška, moudré jako sova a lstivé jako had. Gruffalo, půlhodinový animovaný film, vycházející z klasické obrázkové knížky spisovatelky Julie Donaldsonové a ilustrátora Axela Schefflera, vypráví kouzelný příběh o myšákovi, který chodí po lese a hledá oříšek. Potkává tři predátory, kteří ho chtějí sežrat – lišku, sovu a hada. Aby přežil, musí odvážný myšák použít svůj důvtip. Prohlašuje, že se má setkat s příšerným netvorem Gruffalem a predátoři se jeden po druhém dají zděšeně na útěk. Myšák si věří čím dál tím víc. Nic se mu v lese nemůže stát. Dokud nezajde za roh a neocitne se tváří v tvář příšernému plodu své představivosti, samotnému Grufallovi. Znovu musí vynaložit velké úsilí, aby unikl nebezpečí. Nakonec najde oříšek a může si ho v klidu sníst. (Česká televize)
(viac)Recenzie (53)
Vtipně podanej potravní řetězec. Perfektní animace, někdo si fakt vyhrál. Bohužel to baví tak maximálně do půlky. Pak se to za prvé okouká a za druhé děj je předvídatelnej jak v nějaké pohádce... A takhle přesně bych to nazval. Teda přesně ne. Bajka bych to nazval. Lepši by bylo to možná jenom přečist... ()
Pokud si pamatujete Pokoj na koštěti a Pohádky naruby, jste doma. Režiséři Gruffala se totiž v pozdějších ročnících Oscara zúčastnili právě s těmito snímky. Všechny snímky jsou si vizuálně podobné a podobně dlouhé, Gruffalo a Pokoj na koštěti jsou navíc natočené podle knih stejné autorské dvojice — britské spisovatelky Julie Donaldson a německého ilustrátora Axela Schafflera. Co to znamená? Pokoj na koštěti se mi velmi líbíl a nejinak je tomu i u Gruffala. Filmy jsou si strukturou velmi podobné (nebál bych se o obou říct, že jsou to roadmovie), vizuální stránka je opět skvěle vtipná, v Gruffalu je opět mnoho vtipně animovaných zvířat. Pokoj na koštěti se mi asi líbil o něco víc, ale to může být i díky tomu, že jsem jej viděl dřív, oba snímky jsou nicméně skvělé a doporučeníhodné. [Oscary 2010] ()
[Kraťas] Klasická rýmovaná vyprávěčka, která mě poslala pocitově do dětských let, což se dlooouho nepovedlo žádné jiné pohádce, jen tak mimochodem. Strach, smutek, nostalgie, hrdinství nebo smích. To zapnou spolehlivě Pixarovky. Ale tohle bylo jiné. Vážně jsem opět zažil ten pocit, kdy jsem obklopen houštinou příliš dlouhé peřiny bojoval s chřipkou a poslouchal desky s vyprávěnými pohádkami. Škoda animace postav. Absence řeči těla to dost zabíjela. Raději jsem semtam i zavřel oči a představoval si příběh po svém. ()
Neuvěřitelně mile mě překvapilo, že se ještě dneska točí animované pohádky opravdu pro děti. Tzn. žádná abstraktní animace, pomalé tempo, jednoduchý, ale duchaplný příběh... Sice je to asi kvůli tomu, že je to dle knížky, ale i tak jsem rád. a to nejsem žádný puritán. Jasně že mám rád Madagascar, Úžasňákovi apod. ale takovouhle pohádku jsem už dlouho neviděl (novou). Navíc jak to v pohádkách má být, i tahle nese ponaučení: S poctivostí nikam nedojdeš :) ()
velice příjemná animová pohádka o jedné myši, která přelstila všechny. Klasické vyprávění ve kterém se záměrně opakují téměř totožné události (myšík potká hada, vykecá se z toho - potom potká sovu, vykecá se z toho ...) dají i dospělému divákovi vzpomenout na ty nejklasičtější pohádky našeho dětství a jestli se tam rádi vracíte, neváhejte ani chvilku :-) ()
Galéria (8)
Fotka © British Broadcasting Corporation (BBC)
Zaujímavosti (1)
- Premiéru vysílanou na Štědrý den 2009 kanálem BBC One sledovalo 8,8 milionů diváků. (Saku)
Reklama