Láska rohatá

Jak mi herecký projev a výraz Jirky Mádla nikdy nevadil a vždycky jsem se ho zastávala, tak tuhle pohádku jsem kvůli jeho nesnesitelnému šišlání opravdu málem vypnula. Pauhofová je ale sympaťanda a hodně se mi líbila dějová linka chamtivé milostpaní (ze závěrečné scény v hostinci mi bylo až smutno). Vidět znovu už ale nemusím. (01.01.2018)

Zlá a hodná služebná, nenažraná milostpaní, která si vymýšlí čám dál větší hovadiny (omletá variace na hodnou nevlastní a zlou vlastní dceru) tady už byly aspoň 500x a není to fuk? Hodná jde pro zlatý voči (abych citovala přesně) a jde se poradit do pekla, inu i to už tady bylo vícekrát a není to fuk? Neschopný čert, který vlastně nechce být čert tu už byl milionkrát a není to fuk? Dva vychytralí podvodníčci už tady byli mnohokrát také, a není to fuk? Čertova babička (snad dokonce s jménem Elvíra ale rozhodně v podání paní Bohdalové) tady už taky byla, no a není to fuk? (V tomhle případě mi tedy vadilo, že se pitvoří stejně, jako Nesmrtelná teta a Bída a Fany.) Zlaté oči nejsou na koukání, to je dobrý postřeh. Buďte opatrní na svá přání. A šťastný konec je v každé pohádce a tak to má být. Proboha, lidi, pohádky na klasické náměty byly už zfilmované, Popelky máme dvě, Sůl nad zlato taky, Šípkovou Růženku rovněž. Zkrátka - ze starých ingrediencí se míchají nové variace, ono i prolínání pohádkového a současného světa není žádná novinka, první takové momenty se objevují v Ladových pohádkách. Nemůžeme čekat něco, co tu v žádném ze svých prvků nebylo. Chcete-li novinku, absolutní novinku, hledejte v zápisech patentových úřadů a nekoukejte na televizi, nechoďte do kina a nejezte, protože i jídlo jsou variace ze starých ingrediencí. (26.12.2011)

Řekněme si to rovnou, české pohádky razantně upadají. Nevím, kdo vymyslel, aby se většina herců v dnešních pohádkách musela chovat jako mentálně postižení a upřímně za tohle především nedík. Ale když jsem se dozvěděl, že tuhle novinku má na svědomí Bočan, tak jsem začal doufat, že by to mohla být alespoň trochu lepší pohádka. Nečekal jsem druhé S čerty nejsou žerty, ale tohle taky ne. Šišlající Mádl, na nervy jdoucí Hádek, no co jsem komu udělal?! Naštěstí to Táňa společně s Bohdalovou a Táborským zachraňují, ale to je přeci jen trochu málo. Já chci normální české pohádky, zatraceně! Kdo si za 20 let na tohle vzpomene?! 2 a to jen za to, že jsem v celkem dobré náladě. (24.12.2009)

Taková normální televizní pohádka. Scénář nic moc, režie statická a jediný, kde se to snaží táhnout vzhůru, jsou herci. Daří se to obzvláště Jirkovi Mádlovi a Táně Pauhofové. K zahození nejsou ani Hádek, Táborský či Bohdalová. Hudba se mi moc nelíbila, píseň mi přišla vyloženě špatná, triky občas vypadaly prapodivně, ale pokud už jste od štědrovečerní pohádky ČT přestali čekat nějakou vyšší kvalitu, v krku se vám výsledek nijak nevzpříčí. (25.12.2009)

Vždycky jsem si říkala, že české pohádky jsou to nejlepší, co člověk může o Vánocích sledovat.. Ale za posledních pár let je nutno dodat STARÉ české pohádky. Už si ani nepamatuji, kdy napsoledy jsem viděla novou českou pohádku, která nejen, že nebyla trapná až za roh, ale dala se použít alespoň jako kulisa k příjemnému rodinnému večeru.. Já teda nevím jak vy, ale já se raději posté podívam na Buriana z Werichem, jak si nadávají do tajtrdlíků, na Šafránkovou nebo i na tu Helenku s Vaškem, ale prskající-šišlající-čertí pošuk Mádl?... děkuji nechci (03.01.2010)