Temný dom
Temný dům
Dom zły
The Dark House
Réžia:
Wojciech SmarzowskiKamera:
Krzysztof PtakHudba:
Mikołaj TrzaskaHrajú:
Arkadiusz Jakubik, Marian Dziędziel, Kinga Preis, Eryk Lubos, Robert Więckiewicz, Bartłomiej Topa, Krzysztof Czeczot, Mariusz Jakus, Piotr Głowacki (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Detektívna zápletka napínavého príbehu sa odohráva v drsnom prostredí bieszczadských hôr. V dvoch časových rovinách – zločinu a vyšetrovania – sa divák zoznamuje s dejovou kulisou vášne a násilia. Obe línie spája hlavný svedok Edward Środoń, ktorý sa pred rokmi náhodou objavil na hospodárstve rodiny Dziabasov, a spustil tak sériu tragických udalostí. Temnú atmosféru stupňuje zasadenie snímky do prelomu 70. a 80. rokov komunistickej Poľskej ľudovej republiky.
Scenár filmu, ktorý medzičasom získal označenie „poľské Fargo“, vznikal dlhých dvanásť rokov a autori v ňom čerpajú z tradície antickej drámy a detektívky. Režisér spája psychologickú sondu s trilerom a pátraním po pravde, ktorá býva vždy nebezpečná.
(Art Film Fest)
Recenzie (101)
Ani som nedýchal. 100% ()
,,Politika ma nezaujíma. Len kriminálne záležitosti." Mnohokrát práve politika a spoločenská situácia býva významným kontextom niektorých zločinov. Ako mnohí komentujúci už naznačili, podobnosť s legendárnou Studnou Majora Zemana je v samotnom incidente dosť podobná, avšak nebudem tajiť, že spomínaný "socialistický horor" mi príde (napriek kontroverznému politickému pozadiu) mnohokrát sympatickejší. Pokiaľ ide o Temný dom, asi polovicu som filmu mal dojem, že sledujem tak trochu absurdnú (tragi)komédiu, zobrazujúcu socialistický režim v 70. rokoch v Poľsku skutočne bizarným spôsobom. Spočiatku ma to absurdné vykreslenie spoločnosti, v ktorej všetci vrátane policajných vyšetrovateľov a prokurátora všetci notoricky chlastajú, celkom oslovilo. Napríklad scéna, kde celý policajný zbor pri vstupe do nešťastného domku začnú v rade podľa hodnosti popíjať vodku, ma fakt pobavila - originálne. Historické pozadie komunistického režimu v Poľsku, napr. s fingovaním vrážd naaranžovaním dopravnými nehodami, považujem tiež za zaujímavý aspekt. Ale s pribúdajúcimi minútami bolo na mňa tých bizarností vo filme viac než dosť: snáď každú minútu tu niekto zahreší "k*rva", do toho sa ozýva v podivných čiernobielych flashbackoch ozýva otrasne škrípavá hudba, celá línia s tehotnou policajtkou, ktorá ešte tesne pred pôrodom odchádza "vyšetrovať" prípad s ostatnými policajtmi... no fúha! Tak silne realistické vykreslenie brutálneho zločinu k záveru som vidieť naozaj nepotreboval a vo výsledku nakoniec nedám za ten hnus ani tie tri hviezdičky. (Challenge Tour 2018: 30 dní so svetovou kinematografiou) ()
Thriller vyprávějící o jedné noci, která začala jako alkoholická veselice a skončila brutální vraždou. Díky polské režii, kulisám i hercům, něco naprosto rozdílného, oproti americké produkci, ale ne pro každého stravitelné. ()
Masakr - v doslovném i přeneseném smyslu, tak by se dal asi nejlépe charakterizovat "Dům hrůzy". Zdánlivě prajednoduché vyprávění o mordu a jeho vyšetřování, morytát jako vystřižený z nějaké kramářské písně, je zároveň sondou do polských reálií dramatického přelomu 70. a 80. let, obrazem neuvěřitelného morálního a hospodářského marasmu, prošpikovaným černočerným humorem a ironií. Digitální vizuál z poslední části filmu mi moc neseděl, ale jinak nemám co tomuto snímku vytknout a tak ty 4 a půl * klidně zaokrouhlím nahoru. ()
Pominu-li silnou tradici polského "kina morálního neklidu", zdá se mi, že zde nalézám zejména významnou inspiraci některými ruskými uměleckými díly kritizujícími společenské poměry. Počínaje - z hlediska tématu - literárními velikány 19. století, kupříkladu A. P. Čechovem a jeho povídkami jako Pavilon č. 6 (viz. také vynikající česká filmová adaptace pod jménem Archa bláznů) či Švédská zápalka (i v níž přijíždí policejní jednotka vyšetřovat zločin na odlehlý statek, kde místo vyšetřování chlastají vodku), až - zhlediska tématu i zpracování - k moderním filmovým dílům lidí jako Tarkovskij (symbolismus, rozklad jako téma a statické záběry postavené na vnitrozáběrové režii ve Stalkerovi), Zvjagincev (Návrat) a nejsilněji snad v poslední době Balabanov a jeho Gruz 200 - což je film Temnému domu podobný v mnoha ohledech: Děj zasazen do poměrů reálného socialismu 80. let 20. století naturalisticky zobrazuje všeobecně panující beznaděj, pokrytectví, zvůli, kariérismus, zvrácenost, násilí, sex a chlast. Inspirační zdroje, když už jsem u nich, se však jistě dají hledat i mimo Rusko - kupříkladu v některých násilím prodchnutých filmech bratří Coenů (Zbytečná krutost, Fargo) nebo v nedávném dánském Ukrutně šťastni (v poměrech malého městečka všichni lžou, smilní, vraždí a kradou, všichni o všech všechno vědí, ale nikdo nic neřekne). - P.S. Diskuse s režisérem po filmu odhalila, že Temný dům oplývá náboženskými symboly (které mé necvičené oko ateisty-ignoranta neobjevilo). Konec filmu, včetně skvělého posledního celkového záběru z jeřábu prý symbolizuje oltářní triptych: Život, smrt, (znovu)zrození. ()
Z jedné stránky výborně natočený, syrový a celkem nekompromisní krimi-thriller ( kdo rád ,,Studnu" od majora Zemana, bude obzvlášť nadšený ), temná atmosféra vesnického komunistického Polska, vynikající herci a celkem napjatá atmosféra. Možná proto jsem byl víc než zklamaný všemi těmi zbytečnostmi kolem, které jsem možná jen nepochopil, nebo ani k pochopení být neměli. vyšetřování vraždy, spousta fleshbacků, do toho ožralí vyšetřovatelé, těhotná policistka, jakási politická a morální myšlenka,...No, asi jsem to prostě jen nepochopil...2,5 * ()
Masakrózní! :) Marně vzpomínám na film, kde by se celou stopáž tak mocně chlastalo jako v tomhle polském panoptiku. Prolínání dvou časových linií kriminálního vyšetřování a příběhu hlavního hrdiny nás od začátku připravuje na to, že se tady budou dít věci a že nás čeká vskutku šťavnaté vyvrcholení. Vše je prokládáno ostrými hudebními vsuvkami a neurvalým černým humorem a celé je to pak zabaleno v drsném audiovizuálu, což jenom umocňuje atmosférický zážitek, který z hlavy jen tak nedostanete... ()
Po dlouhé době jsem viděl po všech stránkách perfektní film, který mnou zároveň otřásl – Dom zły. Naposledy to byla asi Špačkova Pouta. A nebýt jich, mohl bych tu s klidným svědomím napsat: kam se český film na Poláky hrabe! Pouta se vůbec nabízí ke srovnání: podobná doba, podobné prostředí světa komunistické policie a stejně bezvýchodný marasmus totality (jak praví plakát k filmu: „Prawda? Nie ma takiej“). Závěrečný záběr snímaný vzdalující se kamerou mi připomněl Brueghela. ()
"Je zima jak ve švédským cirkuse.." ;) ()
Houby polske Fargo. Proste vynikajici film, po kterem je cloveku blbe od zaludku jeste dlouho, a to nejen z pohledu na sceny, jak se chlastaji stachany vodky ze zavarovacich sklinek. ()
Chlast na sekyru v Polském provedení. Dobrý, nenudí a dostanete po tom žížu. ()
Ponurný film, ktorý na pozadí vyšetrovania veľmi reálne zachytáva vzťahy osôb a atmosféru v totalitnom režime Poľska. V podstate tu vyšetrovanie len sprostredkúva náhľad do machinácií, intríg a korupcie jedného poľského mestečka. Vytkol by som zbytočné dejové odbočky, ktoré nie vždy ozrejmili príbeh, ba často ho zbytočne zamotali. Kto má rád silne realistické filmy, určite odporúčam. ()
Takový bordel nasáklý vodkou od hlavy až k patě nedokážou natočit možná ani v Rusku :) Pravda je, že samotný základ není marný, ale ta strukturalizace a chaotická obsáhlost děje mě absolutně nebavila. ()
Temný a depresivní pohled na dobu, která svým způsobem temná a depresivní byla. Nikdo necítil naději na změnu či zlepšení situace, lidé se utápěli v alkoholu a ve vlastní malosti. V tomto filmu je pozitivní jediná věc, když se narodí, v hrozných podmínkách, nový život. To je ale vše. Doba tehdy neměla jen temné stránky, ačkoli naděje opravdu cítit nebyla. Otázkou také je, do jaké míry je lepší dnešek. Díky jisté konzumní svobodě a přístupu k informacím určitě lepší je. Ale i dnešní doba má svoje temné stránky, jsem zvědavá, kdy natočí někdo film o nich. ()
Obrázek z časů, kdy jsme říkali, že "Polák" není národnost, nýbrž povolání. V Haliči se chlastalo vždycky, ale zobrazený marasmus dosahuje doslova ruských rozměrů. Tomuhle nejzaostalejšímu polskému kraji pustily novodobé dějiny řádně žilou. Za války se tam porůznu pobíjeli Poláci s Ukrajinci, společně - a s Němci, ovšem - pobíjeli Židy, po válce tam pořádek zaváděli bolševici moskevští i varšavští. Výsledkem bylo v nesvobodě a chlastu utopené lidství. --- Koncentrací morálního hnusu se film vyrovná Michálkovu Sekalovi či katalánskému Pa negre. Ale právě ve srovnání s těmito skvělými díly je zřejmá největší slabina tohoto filmu - vrší momentky mravně zdevastovaných figurek jednu na druhou, až jaksi nezbývá prostor některou z postav blíže poznat. Není to jeden velký příběh, spíš takový nastavovaný krvák, kde divákovi zbude jen pocit, že je škoda, že vůbec někdo přežil. --- Pozoruhodné to určitě je. Velké - ne. ()
Zajímavě natočený krimi thriller , který se odehrává ve dvou časových rovinách do sebe vkusně zakomponovaných, v komunistickém Polsku v 70. létech minulého století. Je to hodně i odraz tehdejšího politického dění. Další velkou roli zde hraje i alkohol, tady snad skoro každá postava chlastá. Výborný je i hudební doprovod, různý skřípání smyčců, saxofon, bicí...pěkný psycho. Polsko umí! ()
Temný dům? Kdyby v českém filmu Honza Zeman nebyl trapně kovaný bolševický aparátčík a přijel počátkem 70.let dělat rekonstrukci hrůzného zločinu (z roku 1969) na usedlost Brůnových a tvůrci filmu by do toho zašifrovali zprávu o té prašivé době nastupující normalizace plus přisypali něco hodně černého humoru, povedlo by se jim možná natočit něco jako Temný dům. No, ale "česká" stopa v tom je- Pepík v televizi a Malovaný džbánku... ()
Teda musím se přiznat že jsem film chtěla asi po 10.minutách vypnout ale jsem moc ráda, že se tak nestalo, pač ještě po skončení filmu jsem seděla zařezaná v křesle a tupě čuměla a nechápala What The Fuck? ()
Mno jo, admin diskusie zvanej filmova teoria toto ohodnotil ako odpad. To ja mam presne naopak, moje hodnotenie je absolutne, ba dokonca keby sa dalo, dal bych kludne 6 a moznoze i 7 hviezd. V polskych realiach Polskej ludovodemokratickej republiky sa vyznam. Tak podme na to, abych to mal za sebou. Poliaci maju smerom dovnutra ustavopravny vyvoj, preco, no preto, lebo kazdy stat to ma. Film spomina rok 1978, ale este predtym s invaziou do Ceskoslovenska roku 1968 suhlasil konkretne premier Jozsef Cyrankiewicz a hlava polskeho statu Wladyslaw Gomulka. Co sa tyka Gomulku, ten s hrozou sledoval udalosti Prazskej Jari a sam dokonca podnecoval ostatne staty aby zautocili na Ceskoslovensko. Sovietskemu generalnemu tajomnikovi Breznevovi vyjadril plnu podporu. Roku 1980 - dva roky po 1978 , kde sa tento film zacina - sa dostal k moci Wojciech Jaruzelski a ten poriadne pritvrdil. O tom je aj tento film. Polsko zazilo vynimocny stav, armada bola vsade - tanky po uliciach, kontrolovali sa ZS, stredne skoly, univerzity, stanice vlakove i autobusove. Rezim v Polsku bol mimoriadne brutalny, prave vdaka Jaruzelskemu a vznikajucej Solidarite. Vo filme sa riesi jednak vrazda a jednak hlavny hrdina chce na polskom vidieku najst klud a pokoj od politiky. Co chcel, bolo sice pekne, ale ostalo len pri chceni. Len ako povedal starogrecky Perikles, to ze sa nezaujimate o politiku este neznamena, zesa politika nebude zaujimat o Vas. Ako dobre pomina POMO, mindfuck, v ktorom zili ludia z byvaleho Sovietskeho bloku tu je dovedeny do podrobnosti, spomina sa aj rok 1982, vtedy bol Jaruzelski na vrchole moci. Depresivna atmosfera filmu je tu mimoriadne brutalna, a ja dodavam, ze dovodov na radost bolo skutocne minimum - zaklad polskej ekonomiky tvoril tazky priemysel, krajina bola spolu s Ceskoslovenskom jedna z najznecistenejsich v Europe. Budovy sa rozpadali, polske cesty boli v dezolatnom stave /kazda zima ich stav zhorsovala/ vsade vladol socializmus a socialisticky realizmus. Distributor spomina JZD, ktore sa v polskych podmienkch volalo PGR - Panstwowe gospodarstvo rolne, to bola polska obdoba nasich JZD/JRD. Polske podniky boli mamutie, obrovske, neefektivne s brutalnou prezamestnanostou a polske vyrobky koncili v skladoch - nebol o ne zaujem. Ceskoslovensko malo nieco ako Tuzex /to tu vie kazdy, co bol Tuzex/, Polsko malo PEWEX = Przedsiębiorstwo Eksportu Wewnętrznego. Zakonom ho nechal roku 1972 zalozit premier Piotr Jaroszewicz. Tolko staci zatial : 100 % ()
Vodka teče proudem, všichni na šrot, pak porod a jedna prdelní sonda zakončena sekyrou v zátylku a kudlou v hrudníku. Člověk by z toho dostal chuť se nejraději opít. Takové fajnové pijácké drámo. ()