Čertova nevesta

Alespoň v žánru pohádky přeci jen Troška dokazoval, že se ještě občas dokáže odrazit z absolutního dna, Nejkrásnější hádanka byla docela příjemnou záležitostí, která i přes nízký rozpočet splňovala prvky, které má koukatelná pohádka mít. Čertova nevěsta bohužel nesahá Hádance ani po kotníky - je sice vidět vyšší rozpočet - pohádka je plná triků a každý záběr je pořádně vyumělkovaný a podléhá kamerovému obžerství. Zatímco se po této stránce občas podaří vybudovat slibnou pohádkovou atmosféru (Troška je zdatný řemeslník), co se týče scénáře, jde o katastrofu. Příliš dlouhá expozice, náznaky velmi nízké vulgarity, naprosto nulové budování vztahu mezi hlavními protagonisty, až někde v poslední třetině se objevuje jádro pohádky - tři úkoly, velmi odbyté a zkratkovité, v jednom případě naprosto nelogické, a naprosto umrtvené vyvrcholení (Lucifer je skutečně velmi slabý soupeř). Pohádka nemá žádnou šťávu, hne se v místa ve skocích, než aby kontinuálně plynula, je naplněna jen formálně. A jestli někdo operuje s argumentem, že přeci je nutné brát v potaz dětského diváka, tak proč mezigeneračně fungují například Tři oříšky či Princezna ze mlejna, abysme zůstaly u Trošky. Česká pohádka zhyne na úhoru, jestli po obdobně nezvládnuté Dešťové víle a Čertově nevěstě vzniknou další tak sterilní, bezživotní, jednoduše odfláknuté produkty. (30.10.2011)

CITÁT - Proč bych střílel čápa?........... V tom bude nějaká čertovina, o půlnoci kdo by chodil do lesa? Jedině snad nějakej vožralej (lá) a když není vidět Měsíc, je v prd....v roklince. Nepřesvědčivé herecké výkony, zbytečně předramatizovaný hudební doprovod a skoro žádné pořádné napětí. Moje dcerka to vydržela asi do půlky a pak si šla hrát s panenkou. CITÁT - Ale tfuj, no tak......... Jedna za námět, druhá za kameru. (25.12.2014)

Jako sorry, tohle je jedno WTF za druhým. "Vždycky je v tom nějakej pták." - Ty ty, svatá Kryšpíno! - Myši. - Chichichi. - Šišlající čert, ha ha legrace, co bych vám nabídl k snědku? ... Po čtvrt hodině taková snůška blábolů, dementních dialogů, neschopnosti natočit zajímavě třeba štvanici, přehnaných gest pro trapné vtípky, z nichž by bylo trapně i studentům... A ten konec, to jako bylo všechno? ... Nejhorší je to herectví neherectví. Vypadá to celé jak ansámbl ochotníků. Chápu Troškovu snahu o milé, české, hřejivé až teplé pohádky, v nichž ztepilí hošani jezdí na koni v rozhalenkách, případně rovnou bez košile. Chápu, že to dělá pro ty své diváky, z nichž většina pochází z Hoštic. Ale ono to chce taky určitou umírněnost ve výrazu, soustředění na děj a příběh, dramaturga, pak raději ještě jednoho dramaturga, a hudebního skladatele, který má cit pro dění na plátně... Tady vážně ani jedna filmová složka nepodporuje druhou. Jako když vedle sebe pustíte současně Bacha, Louise Armstronga, Vaška Neckáře a Lunetic. ... A ty odkazy na jiné pohádky, no to snad ne, to mělo být vtipné? ... Dvě hvězdy za výpravu a profíka Frantu Němce. (07.02.2012)

Milá, laskavá a přirozená pohádka :-), kterých je dnes jak šafránu. Má všechno, co má správná pohádka mít: lásku, trpělivost, odvahu, kouzla, boj dobra se zlem a v neposlední řadě krásné, interiéry i exteriéry a výpravnost. Snaha o vzkříšení klasické pohádky, a proto hodnotím více než pozitivně. :-) (13.11.2014)

Moje potřeba vidět i každou další pohádku Zdenka Trošky vyplývá z naivní víry, že pohádka není mrtvý žánr. Navíc Nejkrásnější hádanka oproti očekávání nebyla až tak trýznivým zlem. Bohužel Čertova nevěsta zlem je. Ze slušné hororové předlohy Boženy Němcové se povedlo vyrobit roztomilou a veselou pohádku, ve které vlastně ani o nic nejde, jejíž expozice je natažena na dvě třetiny filmu a řešení problémů přichází jakoby tak mimochodem a zcela mimo zákony logiky. Už v páté minutě máme možnost slyšet lidové moudro na téma plození dětí, které má asi rozesmát dospělé, kteří spolu se svými dětmi zabloudili do kina, a jejíž znění se objeví v každé recenzi. "Vrána nebo čáp - vždycky je v tom nějaký pták, o tom já musím něco vědět!" Ne, opravdu jsem se nesmála... Ani pak v další hodině a půl. Prototyp inteligentních čertů zjevně skončil, když Bočanův film S čerty nejsou žerty nahradila infantilita Princezny ze mlejna. Proto jsem musela projít očistcem - sledování jednoho dementního čerta, který divně šišlá, švitoří a zakopává, se tomu dle mě rovnat musí... Pozitiv je minimum, ale zmínit je férově musím - některé hudební motivy mě zaujaly natolik, že jsem přestala sledovat obraz a věnovala se jen jim, některé záběry, jakkoli laděné do hardcore kýče byly hezké a zajímavé. A to je tak zhruba vše. (14.10.2011)