Zanechať Las Vegas

Myslel jsem, že můj velmi oblíbený Requiem for a Dream co se týče depresivního vyznění a samotné temné náplně dlouho nic nepřekoná. Pak ale přišel Mike Figgis (prvně jmenovaný snímek je sice novější než ten zde hodnocený, ovšem Leaving Las vegas jsem viděl až po něm) se svým neskutečným dílem, a všechny pochyby se mi v hlavě rozplynuly. Po tomto filmu jsem byl z Cageova "hrdiny" tak smutný, že jsem nad základním problémem filmu přemítal ještě další dva dny. Miluji napůl ukrytou filosofii v dramatických snímcích! Ti dva se do sebe šíleně zamilují; oba vidí v tom druhém svůj záchytný bod. Křehké články dlouhého řetězu, který je svázaný s trpkou realitou, a na jehož konci je něco jiného, něco, co ústředním postavám pomáhá přežít, se ale pomalu a jistě zpřetrhávají... Ale počkat: jak pomáhá přežít? ON jí přeci "jasně nastínil", že se rozhodl zemřít - ONA, sledujíc každý den jeho utrpení se sice s faktem smířila (?), ale stejně se k němu jako k zářivému majáku, který je z větší poloviny potopený v alkoholovém moři, neustále vrací. ON vidí každé brzké ráno její mrtvolný příchod domů po práci nejstaršího řemesla na světě... ONA první, co po otevření dveří bytu vidí, je nezvladatelně se třesoucí alkáč... Kdo z nich byl kčertu více zamilovaný? - to je zásadní otázka, která se snímku povedla na jedničku s hvězdičkou. Nejistota diváka. Dvě lidské trosky, které mají jeden druhého, naprosto smíření, a přeci s chutí bojovat. Tak proč, když sebezáchrana nakonec malinko převáží na tu správnou stranu, a dvě šíleně zamilované postavičky si konečně uvědomí svoji sobeckost, proč když je jakési řešení na dosah ruky, proč to nemohlo skončit jinak než... Skvělé drama. (21.08.2009)

nemyslím si, že je to životná rola nicolasa cagea - aj keď hral dobre. možno dokonca na svoje pomery výborne. a shue bola krásna. film to nie je nejaký geniálny, ale má svoju zvláštnu silu, ktorou vie zaujať. je to trochu depka a rozhodne dobrá protialkoholická "kúra". mierny chlad, ktorý možno cítiť z môjho komentára, je asi spôsobený tým, že som sa na tento film veľmi tešil a dosť dlhý čas som do neho vkladal moje nádeje a nároky. ale barfly a trees lounge - i keď tam téma alkoholizmu nie je až tak primárna, ako tu, sú predsa len lepšie filmy. nejakým spôsobom sa mi zdá, že L.L.V. je viac filmom o elisabeth shue. (29.05.2010)

Bez obsahu a nic neříkající blábolení nad zřejmou věcí. Nesympatické postavy v režijně nezajímavém kusu. Dovedu si představit, že to zoufání a akceptace situace někomu něco říká a pár vyřčených vět považuje za zajímavá moudra, opravdu dovedu. Ale se mnou se to totálně míjelo, ač jsem Las Vegas pouštěl s tím, že mi určitě sedne. (22.12.2014)

Netradičná love story, ktorá sa ubrala úplne iným smerom než vidíme v klasickom Hollywoode. V iných filmoch nás v scenári nič neprekvapí, happy end si vydobijú diváci i štúdiá a partnerská láska je preceňovaná, nadnášaná a prezentovaná ako bod jedinej záchrany. Leaving Las Vegas búra tieto naivné domnienky a stavia príbeh dvoch zblúdilých duší do výšin nekonečnej osamelosti a sebadeštrukcie. Demotivovaný Nicolas Cage hrá s takým oduševnením, že divák má pocit, akoby jeho postava tápala v samotnom pekle, obaja sa spolu s Elisabeth Shue snažia byť vzájomnou oporou a dôvodom k bolestnému životu, no rozpad vlastnej individuality tomu nejasnému cieľu nedáva žiadnu nádej. Môže vôbec existovať človek, ktorý tak nevysloviteľne opovrhuje životom?! Cage je toho žiarivým dôkazom. (01.11.2011)

Nicolas Cage snad už nikdy nebyl v lepší herecký formě než tady a taky za to byl úplně poprávu oceněnej oscarem. Film v podstatě nemá žádný slabší chilky a to hlavně zásluhou práve Nicolase Cage, ale i Elisabeth Shue, která Cageovi celkem v pohodě stačí a nějaký to menší ocenění by si určitě taky zasloužila. Mike Figgis natočil hodně drsný drama o spojení životů alkoholika, kterej má jako jedinej cíl uchlastat se k smrti, což se mu daří fakt skvěle a prostitutky, která si se svým životem taky neví moc rady, takže zábavnost se moc nedostaví, ale kvalitu to má nejvyšší (17.08.2006)