Death Note

Death Note je dobrá klipařina ... po produkční stránce se tomu moc vytknout nedá, je to svižné, brutální a 100 minut uteče jako kdyby to byla hodinka. Co je ovšem totálně v prdeli je scénář ... postavy se tu chovají jako totální idioti, L je až neuvěřitelně geniální (přichází na zásadní věci doslova "jen tak z prdele", ani se neobtěžuje vysvětlit jak ke svým skvělým objevům došel). Lidi, co viděli geniální předlohu budou jen nevěřícně kroutit hlavou nad tím, jak si s ní tým scénáristů vytřel prdel. Škoda ... ("prdel" count: 3) (20.04.2019)

Rozumím všemu předloženému, chápu, proč chce Wingard přiblížit látku americkému publiku a zjednodušit kulisy, proč je Ryuk jednoznačnější (a tím pádem bohužel i téměř nikdy rafinovaný). Jenže s tím vším přichází i nepochopení celého konceptu souboje dvou mozků. Light zůstává vysoce inteligentním Kirou a L pak mistrem dedukce, neustále na stopě svojí oběti. Střetávají se ale ve smutně polopatickém souboji emocionálně přehrocených jedinců, kdy první jmenovaný vesele prozradí svoje tajemství dívce, které nemá jediný důvod věřit a stává se jejím oddaným nepřemýšlejícím podpantoflákem - a druhý se (snad z nedostatku spánku?) postupně mění v impulzivně jednajícího nerváka. Z výsledného počinu je pak příjemně svižný thriller s výborným soundtrackem a famózním vizuálem, ale s legendární značkou Death Note se i z logiky věci rozchází snad v polovině stopáže. A to je pak zle. Netflix měl vzít rozum do hrsti a místo do střídmého filmu jít rovnou do velkolepé minisérie. Tam už by postavám humor, hloubka či smysl nechyběly. (20.10.2017)

Z propracované procedurální fetiše, kde se až legračně inteligentní figury snaží navzájem přečůrat, je uřvaná teen romantika, kde hrdina myslí výhradně penisem a chyby, kterých by se Kira v originálu nikdy nedopustil (a výslovně je výsměšně jmenuje) se tu dějí od začátku do konce. Tohle bude pro mnohé naprosto likvidační, jde to ale vnímat i jako pouhé přesunutí těžiště. Potěcha z amerického Death Note nemůže pramenit z toho samého jako u originálu - japonské postavy by svými americkými protějšky pro jejich podprůměrnou inteligenci a pudovost jistojistě pohrdali a nikdy se nechovaly jako ony v žádném ohledu - ostatně právě absence sexuální stimulace (až na mírné homoerotické jiskření mezi Lightem a L) je dost zásadní součástí vnímání motivací v originálu. Scény, v nichž Light a Mia v podstatě během sexu vepisují do Death Notu další jména, jsou buď nepochopením, nebo popřením toho, o čem originál je. Ale když se na ten posun od logiky a morálních otázek k teenagerovské vztahovce přistoupí, má Death Note co nabídnout díky relativně odvážně expresivnímu herectví a tempu. Pořád má tahle zbrklá adaptace větší smysl než doslova překopírované japonské filmy. (26.08.2017)

Překvapivě se mi to opravdu líbilo. Nepatřím sice mezi fandy původního anime, ale mangu jsem četla a minimálně první polovina byla brilantní. Musím uznat, že tvůrci udělali dobře, když v kuse prakticky nechali jen základní premisu a rozhodli se upravit příběh k obrazu svému. Light mi sice ze začátku připadal, že vůbec neodpovídá tomu, jaký má být, ale nakonec se také vybarvil. L byl dobrý od začátku. Za mě tedy příjemné překvapení a spokojenost. (02.09.2017)

Nacpat anime o 14 hodinách na pole hodiny a půl asi neni jednoduchý, úvod je možná až moc rychlej a film nemá šanci rozvinout pořádně některý linky, to co mělo v seriálu hlubší myšlenku je tady odsunuto pryč v rámci sekund. Hádám že ten film ale neni dělanej kvůli srovnávání. Samo o sobě to neni tak špatný, gore je překvapivě slušný a kouká se na to hezky, bohužel bych radši dal přednost Wingardově původní tvorbě neboť pecky jako The Guest člověku vždy sednou víc. (05.09.2017)