Katka
Katka
Katka
Obsahy(1)
Film Heleny Třeštíkové je unikátním časosběrným dokumentem, mapujícím čtrnáct let v životě mladé narkomanky a jejího marného zápasu se závislostí. Proč začala brát drogy? Jak sama říká - chtěla se lišit. Píše se rok 1996 a tehdy devatenáctiletá Katka žije v terapeutické komunitě Sananim v Němčicích s nadějí na obyčejný život - touží mít přítele, jednou i rodinu. Happy end se však nekoná. Režisérka zaznamenává ve svém filmu rok za rokem Katčin sestup níž a níž na spirále krádeží, prostituce, fyzického i psychického chátrání, na spirále, přerušované jen občasným vzepětím naděje a odhodlání s drogou skoncovat. Její touha je upřímná, droga ale nakonec vždycky zvítězí. Podaří se Katce konečně najít sílu ve chvíli, kdy otěhotní a budoucí mateřství jí nabídne životní motivaci? (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (541)
Už mi to nepřišlo tak šokující, nebo spíš zajímavé pro diváka. Televizní Katka byla neopakovatelná, protože jsme viděli úpadek jedné holky během 5 let. Jednotlivé prostřihy byly skvěle načasované a po konci měl člověk knedlík v krku. Filmová Katka nejdřív v prvních 20 minut zrekapituluje to nejdůležitější z televize, ale pak se posuny zastaví a my můžeme sledovat Katku v trochu monotónním dokumentu, který je ale až moc dlouhý a v poslední čtvrtině mě už moc nebavil. Jednoduše nebylo totiž o čem točit. Katka tady začíná jako troska, končí úplně stejně a my můžeme sledovat jen občasnou snahu o detox, "snahu" o dceru a despotického přítele. Televizní Katka mi seděla mnohem víc. Tohle už je jen takový ten efekt Vyvolení...sledujete abyste viděl jak je v pr*eli. ()
Velmi silný příběh. Nedívá se na to dobře, ale perfektně to zachycuje a možná i vysvětluje proč je narkoman narkomanem. Když na to člověk kouká, vrtí nechápavě hlavou, jak se někdo může dostat totálně na dno. Osobně dávám 80% ... jenom dodávám - od pádu Komunismu se ČR utápí v natáčení tragedií, hořkých komediích a dramatech. Možná by to po těch 20 letech zkušeností s komerčními filmy, chtělo zkusit natočit akční/fantasy/sci-fi. Mezi našimi spisovateli máme mnoho velmi kvalitních příběhů. Od Boženy Němcové po Jakuba Arbese. Naši režiséři jsou dost kvalitní, aby natočili podobný film. Bohužel nemají na to odvahu. Tak snad někdy... někdy. ()
Tento komentář píšu necelé dvě hodinky po shlédnutí v kině. Tak silný dokument o narkomanech jsem ještě neviděl. Dokonale mne odzbrojil. Také je to pro me asi první dokument, který ukazuje život feťáka takový, jaký doopravdy je. Soucit jsem s Katkou neměl. Spíš bylo naprosto zdrcující vidět tu beznaděj, která se každým rokem prohlubovala. Člověku muselo hodně brzo dojít, že tady není cesty zpět. Navíc, natočit tenhle dokument muselo stát obrovské úsilí. Pro mě to je vážně první reálná ukázka toho, jak můžou drogy člověka zničit. ()
Jak se dokážou změnit životy díky drogám. Absolutně nechápu, mám rozporuplné názory jestli jsem se na tento dokument měl dívat či ne. Jestli litovat Katku nebo ne. Ptám se, je to vůbec možné do takové to závislosti vůbec spadnout? Když už opustíš své dítě, tak musíš být absolutně na dně. :-( ()
před deseti lety nám první část pouštěli na základce - všichni na ty feťáky civěli, nikdo nedutal. včera v sále to samý ... ()
Velice efektivní dokument, tak autentický... Takový příběh zavede člověka skoro k depresi... Podobní lidé, jako je Katka chtějí vystoupit z běžného života, ze svých starostí a mít jen čistou hlavu a pravidelnou dávku. Jenže když potom přijde nový problém - v jejím případě dítě, je na snadě, jak tento začarovaný kruh vyřešit; problémy, které jsme nechtěli vidět se znásobí, najednou jsme citliví na běžné věci... Zpočátku jsem si říkala: Ó bože! Jak může chtít tahle dlouholetá feťačka vychovávat dítě? Jenže ona třeba chtěla, chtěla se o to aspoň pokusit, jenže drogy nejsou chřipka a zbavuje se jich hodně těžko. Nevím, jak je na tom Kateřina Bradáčová teď, ale řekla bych, že moc šancí v tomto případě nemá, pokud se jedná o svěření jejího dítěte do péče. ()
Čekal jsem lecos, ale dokument moje očekávání předčil naprosto. Spirála se roztáčí zdánlivě pomalu, přesto je děsivě rychlá. Co nechápu jsou komentáře typu: "slušnej a inteligentní člověk ví, co drogy umí / může si za to sama / nikoho litovat nebudu." Tak za prvý: rád bych slyšel definici slušného a inteligentního člověka. Myslím si, že mezi uživateli drog je inteligentních lidí víc, než si myslíte. A věřím, že Katka rozhodně nebyla před tím, než jí hero vymylo mozek, hloupá. K inteligenci patří i schopnost vyjadřovat se a tu Katka zpočátku měla. K té slušnosti - zajímal by mě průzkum, kolik lidí žilo před atakem závislosti ve "slušné" rodině a dám ruku do ohně, že nejméně polovina (navíc je-li podle současné morálky slušná ta rodina, kde mají vypulírovaná okna, čisté oblečení, muž vždy hladce oholen a žena s dětmi pod značkovými oděvy modřiny a oděrky - to ale není vidět, takže jsou slušní). Za druhý: jestli si za to může sama ví jen Bůh. Je snadné kázat v teplákách od kanape o morálce. Na zamaštěném stole půl štangle Vysočiny a třetí lahvový. NIKDO z nás neví, jaké měla dětství, NIKDO nevíme, jací bychom byli, kdybychom vyrůstali v jiné rodině. Někdo by to možná ustál, ale ani tomu člověku to nedává právo soudit! No a za třetí: jsem přesvědčen, že o lítost nikdo nestojí. Snad jen: važte si toho co máte, kdykoliv to můžete ztratit. ()
Nechutný a nehodnotitelný. ()
Jeden z nejlepších a nejvíce strhujících dokumentů, které jsem kdy viděla. Naskakovala mi z něj husí kůže a celou cestu z kina jsem byla úplně ztuhlá. Myslím, že by se na něj měl každý povinně podívat a zamyslet se nad ním. ()
V pasti se mě líbilo víc, přecejenom je celý film dost osekaný, čímž občas uniknou zajímavý momenty právě z předchozí dokumentu V pasti, každopádně se to dá vzhledem zachycení dlouhého časového úseku pochopit. ()
Paní Třeštíková je neskutečná žena, s neskutečnou trpělivostí. Tenhle film by se měl spolu s Requiem for a dream pouštět jako prodidrogová prevence. Popisuje život s drogami takový, jaký doopravdy je. Bez příkras, bez nesmyslných pozitivních momentů, ale naopak jako krutou realitu, do které není radno se vůbec pouštět. Navíc tím, že je to v našem prostředí, tak to na člověka udělá ještě větší dojem. Když vidíte Katku u Národního divadla, jak se třese a hledá místo, kam si píchne, je to prostě jiný kafe, než když je to jenom film a navíc ze vzdálené Ameriky. Takhle to prostě je. Paní Třeštíková - klobouk dolů. ()
Skvělá práce Heleny Třeštíkové. A k hlavní hrdince mám pouze jedno: Každý strujcem svého štěstí. celkově 90% ()
Drsné, nechutné, smutné...ale takových příběhů bez happy endu kolem nás bohužel je... ()
Dokonalá ukázka toho, jak se dá padnout hlouběji než na samotné dno ()
Nadherna demonstrace rozkladu osobnosti a jejiho totalniho upadku. ()
Dokument je zajímavý, nicméně v dnešní době, kdy jsou lidé už o drogách hodně poučeni a viděli spoustu fotek a nahrávek, četli mnoho článků a účastnili se dostatku besed a přednášek, neukáže nic šokujícího. Vyšokovat nás ale autorka pravděpodobně ani nechtěla. Helena Třeštíková zdokumentovala smutný příběh ženy na úplném dně, nepřikrášlovala ani nedramatizovala, do žádného pocitu diváky nenutila. Každý si může ke Katce vytvořit vlastní vztah. A každý může mít jiná očekávání toho, co si z filmu odnese. Já jsem čekala, že mi Katka nabídne jinou perspektivu, jiný úhel pohledu na lidi, kteří berou drogy. A že mi jich bude třeba líto. Tak prvních 15 minut jsem k takovému pocitu měla blízko. Ale nakonec mě film pouze utvrdil v názoru, který jsem si vytvořila už dávno - feťáci si za svoje neštěstí můžou téměř ve všech případech sami a nejsou ochotní udělat nic pro svou záchranu, pouze čekají, co za ně podnikne a jak jim pomůže někdo jiný. A za seknutí s drogou jim nestojí ani vlastní dítě. ()
Jiné hodnocení než pět dát nemohu , málokterý snímek nám dovolí nahlédnout do tak smutného příběhu ,který dokazuje jaký mají drogy destruktivní dopad na člověka a i na celou společnost ()
Režisérku tohoto a podobných dokumentů moc nechápu. Jak je možný sedět a natáčet takovou lidskou agónii a utrpení, rok za rokem? Stejně tak váleční zpravodajové/fotografové a podobní. Sledují utrpení ostatních s tím, že jejich jedinou snahou je informovat "působivou uměleckou formou" o hrůzách někde jinde, někoho jiného. To je docela zvrácený, co? Nicméně řemeslně to je dobrý dokument a hlavní postava postupně naplňuje poselství o tvrdých drogách a lidech. Máme možnost vidět, jak se z lidské bytosti stává totálně rezignovaná troska, odstrašující případ dokazující, že užívat drogy je tanec s ďáblem. ()
Dost drsný a šokující dokument, ale za to pravdivý... ()
Náhled do života primitivů. Hvězdy za to, že HT měla chuť vůbec cíleně s nima trávit čas. Na druhou stranu vlastně pracovala a tvořila své placené umění. Tyhle typy člověk potkává denodenně všude, takže si tvoří svůj vlastní dokument s tím rozdílem, že nikdy nepoběží na ČT2. ()
Súvisiace novinky
Vítejte v KLDR! Zdarma!
Provozovatelé portálu pro online distribuci dokumentárních a experimentálních filmů Docalliancefilms.cz nabízí od pondělí 4. října do následujícího pondělí 11. října zdarma k vidění film Vítejte v… (viac)