Hra o trůny

Hodnotím to, jako vášnivý čtenář předlohy. Strašně mě potěšilo, že jí je seriál téměř dokonale věrný. Samozřejmě spousta jemných vztahových nuancí mezi postavami ubylo, ale já byl unesen. V rámci děje je to prostě zadaptované asi nejlépe, jako to šlo. Co se týče výpravy, už to tak slavné není. Ano, vypadá to moc pěkně, ale kniha je prostě epičtější a ty davové scény tam jsou. Khal Drogo měl k dispozici cca 40 000 Dothraků, turnaji na počest jmenování Eddarda Starka pobočníkem přihlížely stovky lidí a samozřejmě tam byly i nějaké ty bitvy. To není výtka, ale konstatování a také trochu obava do budoucna, protože na to dostát dalšímu vývoji ságy se ctí bude potřeba víc, než 60 mega na sérii. Možná se zdá, že kritizuji a jsem kverulant. Nic není vzdálenější pravdě. Opravdu jsem se seriálem spokojen na nejvyšší míru a vzdávám hold HBO s jakou pokorou ke knize přistoupili a jak dokonale přesné herce vybrali. (26.06.2011)

Bez urážky, ta hra na drsnou a jinou fantasy se tu odbývá především tím, že mezi všemi možnými klišé, režijními i příběhovými, se hojně souloží zezadu, mluví se sprostě a sem tam se někdo vymočí. Jinak se v prvních dvou dílech především hodně mluví, aniž by to ale v člověku neznalém předlohy nějak probouzelo zájem o mytologii fikčního světa (u fantasy docela problém). Postavy jsou fajn, některé vysloveně skvělé (hlavně dekadentní trpaslík Tyrion), ale jaksi jsem se ostupem času přistihoval, že mi vlastně moc nesejde na tom, co se s nimi bude dít dál. Chybí mi tu vysloveně kulervoucí a okouzlující scény, něco, co by tuhle sérii odlišilo nad rámec vyměšování a souložení. Nemám příliš náladu dívat se na další díl - u seriálu HBO celkem průšvih. (18.04.2011)

Bez nutnosti vyblít ze sebe po prvním díle komentář plný ať už oslavných tamtamů, či naopak kýblu špíny, jsem v klidu a pokoji dosledoval tuto třetí řadu seriálu Řím. Pravda, prosluněné amfiteátry vystřídala chladná atmosféra mohutných hradů, avšak postavy zůstaly. Ty krásně nejednoznačné, nečernobílé, skvěle propracované a výtečně zahrané figurky, opět utvrzují důvěru v to, že i když v seriálu (filmu) řinčí zbraně, nemusí nutně dojít k bitvě, neb vždy je dostatek šedých eminencí, intrikánů a s nimi spojených náhod, jenž dokáží děj posunout i jinak, než bychom zrovna čekali. Jestli jde něco mimo chválu, tak režie posledních dvou dílů, neb prvnímu chybí pořádná gradace a tomu závěrečnému zase silnější rezonance epilogu. Až v knihovně přestane být in půjčovat si Martinovy knihy a nebude se na ně stát řada až na Svoboďák, stavím se také, ten svět mě opravdu zaujal. [PS: Osobní sympatie vysílám směrem k seru Jorahovi a Arryi Stark, ke kterým se už od počátku druhé série přidává Tyrion Lannister.] (21.06.2011)

Velkolepost dostala své jméno - tedy pokud jde o výpravu, kostýmy, kulisy a takové ty věci. Seriál jako GoT v televizi (myšleno v jejím současném vnímání) nikdy předtím neběžel. Samozřejmě to je dáno hlavně úrovní technologie, na kterou jsme se dostali - ve své době, když vzpomenu na svoje dětství, vznikaly výpravné historickomýtické televizní filmy jako třeba Jáson A Argonauti v produkci Hallmarku, které tehdy byly také na špici, ale samozřejmě limity byly vidět. Nejblíž GoT je podle mě Řím také z produkce HBO - tam se myslím poprvé ukázalo, že "to" jde a může to vypadat už hodně dobře, a to už jsme jen pár let před odpálením téhle fantasy ságy. Taky jsou tu jasná "personální propojení", pro diváka nejlépe seznatelná v osobách Gaia Iulia Caesara/Mance Raydera a Niobe/Ellarie Sand;) Mám určité výhrady proti tomu jak se periodicky zničehonic objevila nová důležitá, neřkuli hlavní postava, ale vždycky jsem si říkal, že tak to vlastně je i v životě - nikdy nevíte, kdo pro vás bude důležitý, když se ve vašem životě prvně vyskytne:) O tom jak se s nimi zacházelo, pak platí vlastně totéž - historie je plná momentů, kdy se něco nějak stalo proto, že zasáhla náhoda nebo zbloudilá střela nebo bakterie a kdosi zcela nečekaně skonal. To jenom v uměleckých dílech vždycky jde o osudovou a dramaticky popisovanou událost, ke které ještě v jistých typech médií hraje dramatická/tklivá/patetická hudba:) Takže spousta narativních nástrojů GoT je naprosto OK:) Oceňuji i většinu hereckých výkonů a skutečně intenzivní práci s pletichami, intrikánstvím a nízkostí charakterů. Ale časem se začala projevovat "nutnost" děj natahovat (což někdy až tak nevadilo a zejména assassinská story Aryi Stark je velmi cool), a o posledních dvou řadách je skoro škoda mluvit. Nevím, co se dělo v hlavách tvůrců, ale konec je prostě zklamání - na vrcholně osudový osud (chci aby to vyznělo tak blbě jako to je v seriálu;)) Jona Snowa jakoby si někdo vzpomněl ve chvíli, kdy došel materiál od pana spisovatele, a když bylo nastoleno nové uspořádání Západozemí, bylo to jedno velké WTF. Ale nutno říct, že to není tak hrozné jako to, co se přihodilo House Of Cards:D Tady se alespoň děj uzavřel, byť ukrutně nelogicky. Abych už taky nějak uzavřel svůj text - Game of Thrones je po zásluze fenomén, protože byl svého druhu první a (zatím) mu není rovno. Ale podle mě je příliš přechválený, protože objektivně má nemalé rezervy - a to ještě bráno v průměru, protože řekněme do třetí, možná čtvrté sezóny, to byla úžasná podívaná, pak to docela šlo, a sedmá a osmá sezóna byly velký sešup dolů navzdory tomu, že dějově seriál vrcholil. A to, že ukočírovat něco takhle rozmáchlého je neuvěřitelně náročné, není omluva. To si měli showrunneři srovnat s dostatečným předstihem. Shodit celý seriál na 70% by asi bylo příliš. A je tu i poslední seriálová role Maxe von Sydowa;) Takže ano, dám 80%, ale je to jen tak tak. (17.11.2021)