Vo štvorici po opici 2

Naprosto přesná kopie prvního dílu, jen o hodně méně vtipná. Jak se říká, opakovaný vtip už není vtipem. První díl byl neotřelý, originální a hlavně velmi zábavný, tady se tvůrci pokusili zopakovat naprosto všechno z předchozího dílu, jen místo Vegas tady máme pro mě už ne tak atraktivní Bangkok. Vyskytuje se zde také už až moc absurdit. Na jedno podívání dobrý, ale kdybych chtěla znovu vidět tuto trojici v akci, raději si zopakuji tu jejich pařbu ve Vegas. (04.09.2011)

Mnozí kritici a uživatelé by si mohli ujasnit, co je pro každé umělecké dílo základní - míra ozvláštnění, jaké film dosahuje. PAŘBĚ V BANGKOKU je nesmyslně vytýkáno, že jde o typické pokračování, kdy má druhý díl podobu jedničky přejeté přes kopírák, akorát s umocněním toho, co se osvědčilo jako divácky atraktivní a vděčné. Zapomíná se ale na to, že se koncept postupného rozpomínání se na předcházející noc se dá těžit donekonečna a ústředním ozvláštňujícím prvkem je volba města, které nabývá podobu jakoby samostatné postavy se specifickými vlastnostmi. "Dvojka" je sice slabší než "jednička" co do míry zábavnosti či formální nápaditosti. Moment překvapení totiž už logicky nefunguje a je až příliš stylisticky usedlá, přičemž na precizní dávkování informací a vzhledem k žánru netradiční flahbackovou strukturu jsme si už zvykli. V několika věcech ale nezpochybnitelně trumfuje. Postavy si jsou - stejně jako diváci - velice dobře vědomi, že se ocitaji ve stejné situaci jako předtím, ale přesto jsme nakonec přechytračeni a nepřijdeme na to, kde jsme měli Walda hledat od samotného počátku. Oproti vegaskému dobrodružství navíc ve 3/4 dojde k významovému obratu, a tak spíš než o snahu o to dostát zásadám romantických komediích (navrátit se ke statusu quo, aby mohlo dojít ke kýženě svatbě a šťastnému konci) jde o oslavu mužského kamarádství. Wolf-pack se tak ustavuje jako parta, na kterou je spoleh, ale ne proto, že je zárukou jistoty v podobě přinášení toho stejného znovu dokola. (20.07.2011)

Po svěží a nenucené jedničce umělá a hrozně často okatě konstruovaná záležitost. Pořád je tam dost momentů, během kterých se člověk neubrání úsměvu, ale hlasitý smích se dostavuje sporadicky a co víc, většina povedenějších scén jen kopíruje již viděné. Neříkám, že je to úplně blbá komedie, ale oproti jedničce působí hrozně neupřímně (a Alan je tentokrát většinu času „jen debil“). Pokud jsem měl po jedničce chuť vyrazit na tah, po dvojce mám chuť spravit si náladu jedničkou. (02.06.2011)

Ano, první díl to vykrádá místy opravdu až moc a Alan v podání Zacha Galifianakise se už místy pohybuje na hraně snesitelnosti. I tak je to ale stále výtečná zábava plná situací, ze kterých se budete popadat za břicho. Scénaristé mají prostě stále v rukávu dost humorných scének a Todd Phillips má komedie zkrátka v malíku. Navíc je tu výborně sehrané ústřední trio, které to zachraňuje i v těch slabších scénách. A když by vám náhodou ani oni nestačili, tak je tu navíc ještě čím dál geniálnější Ken Jeong a Paul Giamatti ve výborné vedlejší roli. Takže opravdu vše při starém, stále ta stejná spokojenost. (27.06.2011)

Jak Todd Philips utopil své semeno ve spárech Bangkoku (kdo viděl, tak ví). Jak říká stará pravda - opakovaný vtip není vtipem. Pro Pařbu v Bangkoku to platí tak napůl. Koncept je v podstatě stejný, jen jsou hrdinové-kaliči vpuštěni do jiného města v trochu jiném složení, princip se opakuje (všichni mají opici jak prase a postrádají jednoho kaliče). Naleznete tu mírné variace (v tom tkví podstata většiny vtipů) oproti první Pařbě (zub vs. tetování, opice vs. tygr, černoch vs. mnich, střecha vs. výtah apod.). A protože to mnoha lidem přijde příliš stejné jako první díl a považují to za čistý kalkul, vychází z toho hodnocení, jaké tu je (74% k 21.6.). Pařbu v Bangkoku nepovažuji za špatný film, v některých momentech je daleko zábavnější než jednička, nicméně v jiných je zase daleko za očekáváními. To je vlastně největší problém - než se film pořádně rozjede, tak ho něco jiného totálně zbrzdí a může se začít zase odznovu. Když ale vidím zdejší hodnocení, tak se přikláním ke čtyřem hvězdám. (21.06.2011)