Réžia:
Todd PhillipsKamera:
Lawrence SherHudba:
Christophe BeckHrajú:
Bradley Cooper, Ed Helms, Zach Galifianakis, Justin Bartha, Heather Graham, Sasha Barrese, Jeffrey Tambor, Ken Jeong, Rachael Harris, Mike Tyson, Mike Epps (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Dva dni pred svadbou odchádza Doug (Justin Bartha) a jeho traja kamaráti (Bradley Cooper, Ed Helms, Zach Galifianakis) do Las Vegas na nezabudnuteľnú párty. Lenže, keď sa ráno prebudia s bolesťou hlavy a zistia, že si vlastne nič nepamätajú, ich luxusná izba je ako po výbuchu a ženícha nevedia nikde nájsť, začnú panikáriť. Bez najmenšieho záblesku, čo sa v noci stalo sa musí toto trio pokúsiť zistiť krok po kroku čo všetko v noci robili, musia nájsť Douga a odprevadiť ho na svadbu. Čím viac toho odhaľujú, tým viac si uvedomujú, do akých problémov sa dostali. (TV Markíza)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 966)
O pařbě ve Vegas se ze začátku vůbec nemluvilo, a najednou to začalo v Americe trhat rekordy až to překročilo výdělek 100 milionů dolarů. Tak se to nacpalo i k nám do kin a vydrželo to tady jenom týden. Dost možná taky proto, že o tom prakticky nikdo nevěděl a najednou se vynořilo něco o čem nikdo neslyšel, včetně mě. Jenže během promítání v českých kinech tenhle film tady měl přes 90 procent a mně přišlo divný, že právě komedie má tolik, že jsem se na to musel podívat a ono na tom něco fakt je. Ačkoliv herci zas tak profláklý nejsou, komedie je to parádní. Asi jako v každé klasické komedii, tak i zde se objevuje jeden vůl, na kterýho se snáší veškerá pozornost a který ze všech stran nejvíc hláškuje a že mu ty hlášky padají z huby jak na běžícím páse, tak i tak padá a roste film s ním. Po prvním shlédnutí jsem se den na to podíval na film znova a kupodivu se mi to nepřestalo líbit. Tohle je opravdu komedie, na kterou se nezapomene. Možná vypadá levně, ale má toho v sobě fakt hrozně moc...a to jsem ani nemluvil o muzice, která je do komedie zanesena naprosto dokonale. ()
Zábavnej film, kterej jede podle jasně daného schematu a je poslepovanej ze scének, které samy o sobě jsou docela klišovité, ale je to tak šikovně udělané, že to vůbec nevadí. Příběh není složitej, ačkoliv se to tak na první pohled může zdát. Ve skutečnosti je to jednoduchá historka ozvláštněná tím, že je v syžetu velká mezera, kterou si divák může doplnit pouze tak, jak si to přeje režisér, který postupně distribuuje kousky informací (ale aspoň chronologicky). Některé věci mě potěšily, jako třeba účast Mika Tysona (ačkoliv Lou Ferrigno v "I Love You, Man" je větší borec). Jenže kvarteto hlavních hrdinů mi sympatické zrovna nebylo, ani ne tak hereckým projevem, jako prostě svým vzhledem. Režisér docela dobře ukočíroval fakt, že po počátečním šoku dokázal ukočírovat následující slepenec scén, který by mohl rychle omrzet. To se naštěstí nestalo a tak může všechno směřovat k povinnému happy-endu. Jo a ještě něco: není to tak ulítlé jako huličské komedie, což je pravděpodobně jeden z důvodů tak vysokého hodnocení tady (86% dle 2460 lidí). ()
Každý film má vnějšek a vnitřek. Vnějšek Pařby ve Vegas je očividný – čtyři chlápci, propitá noc, ztracený ženich atd. Zato vnitřek je pozoruhodný: ____ V čem se odlišuje filmový divák od filmové divačky? Odpověď dává chování libovolné partnerské dvojice v hypermarketu. Zatímco žena je přisátá u regálů a osahává suroviny, muž s rukama na vozíku postává a vyhlíží okolí. Žena sbírá (bobule...), muž čeká (na kořist...). Podstatné je, že sloveso „sbírat“ souvisí s prostorem, kdežto sloveso „čekat“ s časem, a že chování kterékoliv partnerské dvojice v hypermarketu je principiálně identické s jejím chováním v kině. Vztah ženy k nakupování i k obrazům je stejný. Je to vztah taktilní a pojímající, nebezpečné blízký a téměř intimní; žena touží dotýkat se věcí na plátně a přivlastnit si je, přiblížit se tělesnému vzezření hvězdy a zmocnit se prostoru, který obývá - zároveň se tak ženy stávají snazšími obětmi jak vizuální, tak ekonomické exploatace. Naopak mužský fetišismus (možnost popřít, co bylo viděno, a přesunout vědomí do náhradního předmětu) figuruje jakožto způsob, který umožňuje udržet si distanci od objektu touhy. Ženská blízkost a splývání s obrazem je tedy jiného druhu než mužské vidění, které zůstává distancované a reflexivní. Když se zamyslíme nad dramaturgickým rozvržením Pařby ve Vegas, tak muži, ti čtyři chlápci, jsou zde ti, kteří nejsou schopni ovládnout prostor a musí zpětně sestavovat jakousi databázi, kde byli a co tam prováděli. Snaží se jinými slovy zkrotit prostor a vůbec se jim to nedaří – protože muži prostoru vládnout nemohou, ten je doménou žen. Nastávající nevěstu trápí naopak čas a vážné obavy, že ženich nestihne obřad. Kdyby se situace hypoteticky obrátila a na pařbu jely ženy, kdežto ženich zůstal doma, film by ztratil smysl a vůbec celou zápletku, neboť ženy by prostorovou skládačku předešlé noci zakrátko vyřešily a ženicha by čekání rovněž nijak zvlášť nenervovalo, poněvadž čekání je mu bytostně vlastní. Namáhavé sestavování jakési databáze prohýřené noci oněmi čtyřmi nešťastníky je vepsáno i do samotného filmu, který je rozřezán na deset dílků a opětovně složen v následujícím pořadí: 1-9-3-5-2-7-4-6-8-10. Rafinovaná a vůči divákovi možná trochu zlomyslná proměna Pařby ve Vegas z lineární road trip do spletité detektivky ilustruje to, čemu říkáme „narativní databáze“. Jde o jistý druh filmu, ve kterém se nám předkládá řada relativně oddělených událostí, přičemž smyslem jejich sledování není zjistit, kdo co udělal, jestli se hrdina najde či zda se hrdinka vdá, ale spíš najít způsob, jakým lze uchopit každý kousek vyprávění a umístit jej do správné mřížky ve vztahu k ostatním. Namísto toho, abychom hráli klasickou přímočarou hru, hrajeme tetris – zasouváme jednotlivé kousky na správné místo v prostoru a máme v tomto smyslu pocit prostorového zakončení. Sepisuje-li Bradley Cooper v jedné scéně na lísteček, na co všechno si s kámoši pamatují, fakticky nic nesepisuje, ale podobně jako detektiv rozmísťuje všechny prvky zápletky na nástěnku – hraje tetris. () (menej) (viac)
Jasný důkaz toho, že i eRkové komedie můžou být chytře napsané. Phillips kupodivu natočil "jen" příjemně odvázaný film, než aby diváka trápil tunou samoúčelných scének bez vyššího smyslu a pral do něj jeden f*ck za druhým. Díky sympatickému ústřednímu triu (Galifianakis nakonec není pouze idiotem, kterého nenávidíte), správně nastavenému tempu a nepředvídatelnému vývoji příbehu je Pařba ve Vegas asi nejlepší komedií, co jsem letos viděl. Přestože to není žádná přehlídka geniálních fórů, drží pohromadě, a když vás po sto minutách vyplivne ven, uvědomíte si, že jste si tu jízdu vlastně náramně užili. Update: Zní to neuvěřitelně, ale ten film je podruhé ještě lepší. Bez ostychu zvedám na pět. ()
Ze všech stran jsem byl bomabrdován ať si pustím tu úžasně převtipnou Pařbu ve Vegas a i teď ze zdejšího hodnocení mám pocit jako kdyby byla Pařba matka všech vtipných filmů, ale já to tak nevidím. Jistě pár vtipných momentů ve filmu bylo a hlášek taky, ale že by se konal nějakej veletrh humoru, to teda fakt ne. A pokud jde o vymázlo v bedně po pařbě, tak vůbec nejlepší je, když se obsah vaši minulé noci postupně dovídate až na fízlarně, vřele doporučuju. "Pane chcete něco ke zmíněným skutečnostem dodat? " "Nemáte nurofen? "Karle dej mu sodovku, nebo spadne" "myslíš jako přes držku, Vojto? " "Ne, myslím jako sodovku, ještě nám musí vysvětlit proč spal v šatně známého pražského transvestity Jaroslava Novotného alias Jarušky Nový alias pražské Madonny." Tomu se říká střízlivění šokem. ()
Galéria (69)
Fotka © Warner Bros. Pictures
Zaujímavosti (77)
- Film byl roku 2012 britskou streamovací službou LoveFilm označen za druhou nejvtipnější komedií všech dob, během které se diváci zasmějí v průměru 2,4x za minutu. (JoranProvenzano)
- Keď Alan (Zach Galifianakis) spieva pesničku "Who Let the Dogs Out?", tak dvere do kúpeľne sú otvorené, no o chvíľu sú už zatvorené. (ShortyIC)
- V kasinu Caesars Palace v Las Vegas byl natáčen také třetí díl Pařba na třetí (2013). Stejné kasino jsme mohli vidět i ve snímku Výlet s mámou (2012). (Syna.1990)
Reklama