Modlitby za Bobbyho

„I know now, why God didn´t heal Bobby. He didn´t heal him, because…there was nothing wrong with him. I did this, I killed my son.“ Mezi queer filmy se semtam mihne dílko koketující s kontrastem náboženství a homosexuality, ale zatím jsem měl tu smůlu zhlédnout z tohoto rance kousky, které nakonec zůstaly jen červenou knihovnou, nebo…červenou knihovnou. Prayers for Bobby je konečně film, který se lidským způsobem vyrovnal s touto ožehavou látkou. V centru dění není samotný Bobby, nýbrž jeho slepě věřící matka, která není schopna akceptovat jeho orientaci, což vede k tragédii a následnému vyrovnávání se s ní. Ač se jedná o televizní film se všemi jeho klasickými neduhy, herecké výkony byly na výborné úrovni, což bylo hlavně znát v emočně vypjatých momentech filmu. A nutno podotknout, že jich bylo nemálo. Zejména pak zazářila ústřední dvojice Sigourney Weaver, jež byla po zásluze za svůj výkon nominována na Zlatý Globus, a Ryan Kelley. No a výpovědní hodnota snímku, jehož téma je aktuální i dnes? K nezaplacení. 90% (13.02.2010)

Plane. takto ked ma niekto potrebu vyrazit na kruciatu za odbuznenie niekoho, tak rozhodne nikoho neodsudzujem - proste ludia su rozni, kazdy ma kadejake potreby. Ovsem ja na kruciatu nevyrazim, a nikoho nechcem odbuznit, lebo som leniva kurva, ktorej sa nechce. Jo a mne je jedno ked buzny pichaji buzny- hlavne nie mna : 2 % (15.10.2016)

Hanba mi za toto hodnotenie a hanba môjmu holistickému prístupu, ktorý sa tu neuplatnil. Ešte štipka zdravého rozumu mi zostala, aby som nedal plný počet. Nechal som sa citovo vydierať, reval som pri tom a hanbím sa za to jak pes lebo Sigourney Weaver dostala odo mňa čo chcela čiže si môže v tomto smere odfajknúť ďalšiu kvíliacu ovečku. (06.02.2015)

Když se berou náboženské texty doslova, je to průšvih. Používat tři tisíce let starou knihu napsanou v úplně jiném konextu a v jiné tradici jako neotřesitelnou sexuologickou příručku pro současnost, nemůže fungovat. Snad jenom v tom, že se ukáže, jak byla tehdejší zaslepenost stejná jako ta dnešní. Dávám filmu o střetu bigotnosti s realitou tři hvězdy jen za téma a výkon Sigourney Weaver. _____ Jinak je totiž film sám o sobě typická televizní produkce s jednoduchými, stokrát opakovanými schématy o uvědomění si, že svět je ve skutečnosti mnohem složitější místo, než aby se dal vykládat na základě jednoho (i když rozsáhlého) textu. Zvlášť když se z něj navíc vybírají jen určité pasáže. ______Snímek je dojímavý a návodný jako leporelo pro děti s až trestuhodně jednoduchým popisem cesty od jednoznačného odmítání až k absolutnímu pochopení. Je to dost trapný kýč, kde nechybí návodné představy (homosexuální mladík z věřící rodiny se vidí jako svázaný ostnatým drátem) ani americkou kinematografií tak milovaná scéna veřejného projevu, kdy konečně někdo (v tomhle případě matka) emotivně vysvětlí, jak je ona konečně osvícená a všichni ostatní (chovající se stejně jako před půl hodinou ona) najednou zpátečničtí. Závěrečná scéna objímání se na gay pochodu byla až urážlivě pitomá - odpusťme si, co jsme si, Bůh nás všechny miluje a na hřbitov budeme pravidelně nosit kytky klukovi, kterého jsme tam dohnali svou tupostí - od té doby už jsme ale jiní, lepší. _____ Silné téma, příšerné zpracování jak pro děti ze zvláštní školy. /30. 4. 14./ (30.04.2014)

Nečekejte skvělou kameru, výpravu, zpracování, vychytané dialogy, překvapení, nebo vkusné pojetí...Tohle je ten typ filmu co je tažen příběhem a ničím jiným. A ono to poměrně i funguje. Jen ten konec už byl trošku moc "over the top" pro mě, ale jinak to je určitě povedený snímek, který stojí za vidění. Silné tři hvězdičky. (05.03.2016)