Vzpoura mutantů

Vzpoura mutantů má všechny předpoklady být ideálním filmem pro lidi jako jsem já. Šílený vědec s tváří Donalda Pleasence unáší za pomoci svého znetvořeného sidekicka vysokoškolské studenty, aby je křížil s rostlinnými geny a vytvořil tak superbytost, která je schopná provádět fotosyntézu a přitom má všechny výhody živočichů. Kromě zbývajících študáků se mu to snaží překazit partička z cirkusového obludária, která je hraná opravdovými lidskými "zrůdami". Prostě mňamka. Bohužel film z nějakého důvodu, který se mi nepodařilo odhalit příliš nefunguje a já se u něj místy dost nudil. I když je fakt, že záběry kdy můž-rostlina pojídá bezdomovce jsou k nezaplacení. Další zářez do chudého, ale zajímavého subžánru botanických horrorů. (07.01.2012)

Niekto by možno drsne povedal, že na Vzbure mutantov sú najlepšie úvodné (5 minút dlhé!) titulky. Ja nie. Nesúrodý mix dvoch filmov. Skutočne mi to pripadalo tak, že režisér nevedel, do čoho pichnúť a zrazu mu na stole pristáli dva scenáre, ale rozpočet mal len na jeden. Zavolal teda scenáristov oboch diel a prinútil ich spísať to do jedného kompaktného príbehu. Urobili to a hoci to nakoniec zďaleka nie je také kompaktné, ako režisér asi chcel, práve onen mix sa postaral o to, že ešte i dnes, v roku 2017, sa na Vzburu mutantov dá pozerať. Na príbeh šialeného vedca ("klasický" Donald Pleasence) je namontovaný „vedľajší“ príbeh freak show. Nesedí to príliš pokope, ale aspoň sa stále niečo deje (únosy, premeny ľudí na mäsožravé rastliny). Vzbura mutantov je najlepšia v scénach s freak show. Akonáhle nie je na scéne freak show, ale šialený vedec, zákerne sa na scénu začne zakrádať nuda. Problém je v tom, že ani v scénach s freak show to nie je žiadna veľká výhra. Vizuálne, scenáristicky a kvalitatívne mi film pripadal zaseknutý medzi naivnými a dnes už v podstate nepozerateľnými sci-fi horormi z 50-tych rokov a horormi zo sedemdesiatych (kedy podľa mňa vznikali najkvalitnejšie horory). (30.03.2017)

Byl jednou jeden šílený vědec co chtěl zkřížit rostliny s živočichy a utvořit tak novou rasu rostlinného nadčlověka. K pomoci si přizval znetvořeného zloducha vlastnícího jakési poutové obludárium. Tomu slíbil že z něj díky pokusům udělá opět hezkého muže. A tak spolu vesele unášejí vesměs mladé krásné dívky a páchají na jejích tělech zvrácené pokusy. Zní to zajímavěji než jaké to je. Za zhruba 35 roků od vzniku tento film hodně zestárl a navíc se bere strašně vážně. Největší zajímavostí jsou asi roztodivné masky rostlinných lidí a přehlídka postaviček z obludária. V něm jsou kromě namaskovaných herců i skutečně znetvoření lidé. (20.09.2006)

Film som pozeral len preto, ze som funda Donalda Pleasenc-a, ktory rad a casto hral podivinov a aj zaporakov. Tu sa ale moc netrafil, film - ako pise tron - je akokeby spojenim dvoch scenarov, ktore spolu tvoria mis -mas. plesence sa tiez moc nepredviedol, napriklad dodnes nechapem premenu ludi na masozrave rastliny, pre mna jednoznacne WTF zalezitost. Vzhladom na to, ze v 70. rokoch sa tocili najlepsie horory, je film matny a strasne nevyrazny : 30 % (31.03.2020)

Jakási kombinace ekohororů s filmem Zrůdy (1932) a Adélou, která ještě nevečeřela (ale ta v té době ještě neexistovala - 1977). Velmi dobrá hudba, pokud nesklouzne do psychadelie, co trhá uši. Šílený vědec se pokouší o splynutí rostlinných a zvířecích buněk, ale při práci připomíná spíše doktora Moreaua - ten rovněž plodil zrůdy. Až pohádková laboratoř plná barev a gumových rostlinných mutantů spolu s neděsivými maskami (muž - mucholapka) působí sice až komicky, leč vše to má zvláštní patinu filmů počátku 70.let, která se mi líbí. Nejpůsobivější je ovšem začátek, kdy sledujeme dokumentární filmy se zrychleným růstem rozličných květin - jakási připomínka starých přírodovědných školních filmů. Dnešní divák z toho rozhodně na větvi nebude, své kouzlo však film má. (01.02.2013)