Závislosť

Zhovadilá pseudointelektuální pitomost - cituje se Baudelaire, Nietzsche, Burroughs, neosobní příběh se snaží z balastu filosofických žvástů vykřesat hluboké myšlenky, jenže to nejde. Hlavní hrdinka vlastně ani není hrdinkou - nic o ní nevíme, není sympatická a její záchvaty můžeme sledovat se zíváním. Navíc vizuál je taky na hlavu padlý - černobílý obraz (proč??) se bije s amatérskou kamerou známou z céčkových splatterů. A podobnost se světem narkomanů? Jedině fakt, že ve filmu uvidíme injekční aplikaci krve (přiznávám, že to bylo kreativní, ale zároveň neuvěřitelně samoúčelné). Zkrátka blbost, která si váš čas rozhodně nezaslouží... (22.09.2009)

Tento nezávislý filozofický snímek se snaží poukázat na podobnost způsobu života narkomanů a upírů. Co mají tyto dvě skupiny společného? Je tím závislost! Objevuje se v něm spousta filozofických dialogů, a hlubokomyslných debat, které mohou hodně nudit a uspávat. Ne každého tohle bude bavit, protože v hororovém filmu čekáme něco docela jiného. Dalším mínusem je nepříliš barvitá atmosféra, která dokáže v divákovi rozproudit krev. Ve většině filmu toho totiž není příliš mnoho k vidění, protože upíří kousnutí zas až tolik zábavy nepřinese. Není nic vidět, jen slyšíme mlaskání. Teprve upíří párty na konci to trošku rozjede, jenže ani zde toho zas až tolik neuvidíme a pouze přihlížíme řádění nadržených upírů a řev jejich obětí. Nejvíce musím asi pochválit výběr hudby, která se mi líbila a byla příjemným doplňkem jinak nudných scén. Občas se stalo, že jsem úplně přestal vnímat jednotlivé rozhovory a užíval jsem si jen její poslech. Také bych chtěl upozornit na kamerové snímání, které dodalo celému příběhu nádech autentičnosti a bylo vidět, že za ní nestojí žádný začátečník. (04.06.2010)

Jednou větou lze Závislost odbýt jako nepodařený experiment. Snaha podívat se na upírskou tématiku jinak a využít tvůrčích přístupů typických pro alternativní a nezávislou scénu je sama o sobě sympatická ( a v nemalé míře myslím přispívá k poměrně slušnému hodnocení ). Problém nepředstavuje ani fakt, že tvůrci evidentně nechápou nebo ignorují zákonitosti hororového žánru. Z mého pohledu má film vlastně jediný, byť zásadní nedostatek - prakticky nic v něm nefunguje a nedává smysl. Celé to připomíná halucinaci studentky filozofie po požití těžké drogy večer před náročnou zkouškou. Dialogy by myslím v kontextu s děním před kamerou nic neřekly ani univerzitnímu profesorovi a běžného diváka uvedou daleko za práh zoufalství. Chování postav je bizarní, zápletka nijaká a herci dílem nemají co hrát , dílem ani neví jak... Zvlášť bolestné je to u talentované Lili Taylor, která má pochopitelně daleko nejvíc prostoru, jenže ho nemá jak využít. Scénář si neláme hlavu se začleněním upírů do reálného světa, jak mohou přežívat a skrývat svoji podstatu, aniž by byli nápadní. Kdyby se přitom vampirismus šířil takovou rychlostí, s jakou kolem sebe šíří nákazu Kathleen, pak by zvampírovatěla během několika týdnů celá populace. Postava abstinujícího upíra CH. Walkena se objeví, aniž by měla smysl a stejně nesmyslně se vzápětí vytratí...Křečovitý úlet pro festivalové resp. klubové publikum, celkový dojem: 10 % za zajímavou kameru a slušnou hudbu. (24.08.2009)

Tie filozofickejšie diela o upíroch sa nám snažia povedať niečo v zmysle, že upíri nie sú o nič horší než ľudia. Ferrara je priamejší a snaží sa povedať, že upíri sú rovnaké čisté zlo ako ľudstvo. Možno preto, že sú v podstate tiež v základe ľudia. Stačí len ochutnať krv a sme v tom. Všetci. A je jedno, či ju sajeme, alebo vidíme niekoho vykrvácať na smrť. Prvýkrát je to ešte ťažké, potom si zvykneme. Ak by tento film nakrútil presne, ale presne takto napríklad Scorsese, film by bol extrémne známy a oveľa viac uznávaný. (24.11.2021)

Černobílý nezávislý intelektuálský (únavně) filozofující psychologický horor, který klade paralelu mezi životem upírů a lidí drogově závislých. Možná je to zajímavé pro ty, kteří se zaobírali studiem filozofie, ale s jinými diváky film nejspíš komunikovat nebude. Ze začátku zajímavě rozvíjený příběh nabývá postupně na křečovitosti (i herecké) a bizarnosti, aby ke konci už jen nudil... Za pozornost stojí snad jen působivá kamera. (30.10.2002)