Zakázané ovoce

Laskavost bez lásky činí člověka pokryteckým, spravedlnost bez lásky činí člověka tvrdým, vlastnictví bez lásky činí člověka lakomým, povinnost bez lásky činí člověka mrzutým, pravda bez lásky činí člověka kritickým, víra bez lásky činí člověka fanatickým. Základem veškerého lidského štěstí je prostě láska ve všech podobách a kdo jí nejsme schopni, stáváme se spotřební nádobou s děravým dnem a je celkem jedno, jakým extrémem jsme masírováni, nakonec si stejně musíme vybrat sami, kterému z vlivů, jež na nás útočí po celý život, podlehneme. Ani příběh Marie a Raakel nepřináší rozhřešení, jen dá za pravdu úvodním slovům - zatímco jedna prahne po zakázaném ovoci a hledá jen zážitek pro zážitek, druhá jej začne prožívat - a to je sakra rozdíl - to je ona prázdnota, co nezaplní, jen proteče a pak je jen dobře, že je kam se vrátit... Nicméně okusit dřív, než řeknu fuj a následně chuť zhodnotit, se zdá být rozumnou a zároveň i třetí možnou cestou, a to se patrně, ač dost nešikovně a nepřesvědčivě, snažil tento snímek sdělit... Jen by mě ještě zajímalo, jestli pro role duchovních byl výběr takové skvadry nechuťáků záměrem. Dávám za dvě - nejen proto, že jsem u projekce dostala obrovskou chuť na Frisco a doma jako naschvál žádné nebylo. Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (16.04.2015)

Na to, že sa zaoberáme náboženským sektárstvom je dej podľa mňa málo vyhrotený. Dve najlepšie kamarátky sa idú stretnúť s veľkým zlým svetom a každá to pojme iným spôsobom. Jedna je odvážnejšia, druhá opatrnejšia a nakoniec to môže dopadnúť všetko celkom inak. Dobre zobrazený je tu kontrast medzi divokým mestom a pokojným vidiekom. Medzi extrémnym konzervatizmom a bezbrehým liberalizmom. Myšlienkovo podané dobre, len to nemusí každého diváka úplne vtiahnuť. (26.07.2017)

Dechberoucí snímek, který se moc slovama ani nedá popsat. Nechtěla bych být v kůži hlavních hrdinek ... Nedokážu si představit, že by mi někdo od dětství tloukl do hlavy takové nesmysly. Děj jsem hrozně prožívala a zachovala bych se úplně stejně jako hlavní hrdinka. Trochu jsem trnula, jak to celé dopadne a nakonec to dopadlo, tak jak jsem chtěla. Bez váhání dávám plný počet. Hádám, že tenhle film budu mít v hlavě ještě dlouho. (16.08.2014)

V málokterém filmu jsem náboženstvím tolik neopovrhovala jako v tomto počinu, poukazující na rozdíl mezi životem a existencí, mezi racionalitou a iracionalitou. Nádherně jemně natočené drama/ romantika s existencionálními prvky o poznávání a přijetí či odsuzování právě onoho rozdílu, který je zde představen pomocí přátelství, jenž je ovšem narušeno chápáním světa každé z dívek a povede nevyhnutelně k návratu nebo k úprku z té až dábělsky náboženstvím posedlé komunity. Při sledování filmu jsem byla opět o kus šťastnější, že jsem nepoznala nic, jako je víra v Boha. Náboženství je vskutku opiem lidstva. (05.06.2011)

Podlě mě povedený snímek, pojednávající o střetu dvou rozdílných světů. Je pravda, že po prvních dvaceti minutách se všechno zpomalí a natáhne, konec je už ale zase vydařený. Jestli je v pohledu do sektářské komunity tolik nadsázky a vytažení do extrému jako při pohledu do "normálního" života ve městě, tak není tenhle snímek zas tak realistický, ale to já bohužel (nebo možná naštěstí) nemůžu posoudit...Přesto byl film místy celkem působivý. Líbil se mi vývoj vztahu hlavních hrdinek k onomu "zapovězenému světu" venku i k sobě zároveň. Hezké je i fotogenické prostředí, které dává životu v sektě až reálně strašidelné rozměry. Hudba je taky povedená, ale to je tak všechno. Nejedná se o nic originálního a žádného velkého překvapení jsem se taky nedočkala. Rozhodně nelituju, že jsem snímek viděla i když mi to asi jednou stačilo. (05.09.2013)