Zakázané ovoce

Finských filmů jsem mnoho neviděl a na tenhle jsem narazil úplně náhodou. Téma dopadu náboženství na život obyčejných lidí (mladistvých zvláště) je pro dramatický snímek velmi vděčné. Snímek utíká svižný tempem. Taky je fajn zase vidět po čase Helsinky, byť jen na obrazovce. Obě hlavní představitelky si zaslouží pochvalu za svůj výkon, tvůrci za výborný výběr hudby. Španělská písnička mě doslova vzala za srdce. Jen ta finština je jako jazyk z jiné planety. (13.12.2013)

Být či nebýt ovečka? Nejde o bůhvíjak originální příběh, dvě holky vychovávaný na pošahaný radikálně křesťanský způsob si zkusí žít chvilku moderně. Proč se na Zakázaný ovoce dívat? Jednak to téma a příběh neurazí, stopáž už vůbec ne, ale především je to dobrá šance, jak se seznámit s Domem Karukoskim, což je dosti talentovanej rejža. A když jsem u toho talentu, tak the best of movie je zcela jistě Marjut Maristo, strašně šikovná herečka. (06.12.2010)

Na můj vkus příliš černo-bílé, dost předvídatelné a nijak zajímavé. Trochu mi to připomnělo jiný film - z komunity amerických Amišů (až ho tady na csfd najdu, hodím link), který byl přece jen napínavější a dějovější. Ta plitká zápletka, jak blondýnka po zkaženosti toužící černovlásku do světa dovedla, je zkrátka povrchní. Ano, dojde na osudové setkání (A seník?), lásku, prachy v podrpdě a trochu sexu, ale... čekala bych trochu víc skandálnosti (a tím nemyslím ani tak obrazové pojetí, ale nějakou silnější myšlenku, uvěřitelnější tezi). Takhle je film podle mě vhodný leda tak po nedělní mši pro holky, co zatoužily po pekelných mukách skrze svoji frndu. Amen. (29.07.2014)

V důvěrnostech, vzezření postav a výběru tématu vesměs nepřesvědčivé drama, bojácně se zdržující jakéhokoliv zhodnocení či rýpavého pohledu (a rozhodně nikoliv ve prospěch dokumentárního nadhledu, kdy je konečný verdikt ponechán na divákovi) a zuby nehty se držící v rámci motivu pochyb ve víře klasického schématu "první chce poznat svět a ten jí ublíží, druhá ani moc nechce, pozná však tu hezkou stránku, ale zase se poslušně spolu se zdeptanou kamarádkou vrátí mezi pastýřovy ovečky". Nebýt poměrně sympatických představitelek titulních rolí a zasmušilé hudby, celé to posouvající alespoň k průměru, neměl by film zhola nic. 5/10 (44. MFF KV - 11.7.08) (17.07.2009)

V málokterém filmu jsem náboženstvím tolik neopovrhovala jako v tomto počinu, poukazující na rozdíl mezi životem a existencí, mezi racionalitou a iracionalitou. Nádherně jemně natočené drama/ romantika s existencionálními prvky o poznávání a přijetí či odsuzování právě onoho rozdílu, který je zde představen pomocí přátelství, jenž je ovšem narušeno chápáním světa každé z dívek a povede nevyhnutelně k návratu nebo k úprku z té až dábělsky náboženstvím posedlé komunity. Při sledování filmu jsem byla opět o kus šťastnější, že jsem nepoznala nic, jako je víra v Boha. Náboženství je vskutku opiem lidstva. (05.06.2011)