Purpurová pláň

Po smrti manželky, hľadajúc smrť vo vojne, nachádza tvárou v tvár smrti, chuť žiť. Film o nezlomnej viere vo svoje schopnosti. Keď sa človek neopustí a nevzdáva, dokáže divy. Trochu mi vadila príroda, ktorá viac pripomínala strednú Ameriku ako Barmu. V jednom zábere som si všimol Opunciu, druh kaktusu. Kaktusy v Ázii nerastú. (16.07.2009)

Triky připomínají Zemanovu Cestu do pravěku , což je u dinosaurů v pořádku, ale ve válečném dramatu to působí směšně, nebo trochu Thunderbirdsovsky. Zjednodušeně rozděleno, první půlhodinu sledujeme film psychologický (Peckovi hrabe), pak půl hodiny film romantický (Peckovi se zapalují lýtka) a poslední díl válečné drama (Peckovi teče do bot, tedy ne doslovně, protože to by na tom byl líp). Zajímalo by mě, co se stalo, že to tak náhle usekli, když Peckáčovi ještě zbývalo docela dost k pohodě (nebo aspoň k tý vodě). Možná došly peníze, nebo možná někomu došlo, že tenhle film žádný extra terno není a bude lepší to odpískat. Viděno půl filmu v dabingu Novy 1995 a půl v originále. (04.08.2013)

Druhá světové válka, Burma. Příběh se odehrává na jednom ze spojeneckých letišť u eskadry vybavené stíhacími bombardéry Mosquito. Novozélandské skvadroně velí Bill Forester (Peck). Mezi kolegy piloty je známý jako cvok, který vyhledává ty nejnebezpečnější akce a velitel letiště i s lékařem přemýšlejí o jeho stažení z bojových misí. Forrestera vede ke svému chování smutný zážitek. Ve svůj svatební den, v roce 1940 přišel při náletu na Londýn o manželku. Jako pilot RAF ztratil chuť žít a s utlumeným pudem sebezáchovy při plnění bojových úkolů zbytečně riskuje a nabízí smrti svůj život. Ta se mu však vyhýbá a tak se mu kupí vyznamenání za statečnost a odvahu před nepřítelem. Velitel letiště i lékař letky s vážným znepokojením sledují tuto postupnou vnitřní sebedestrukci jinak skvělého pilota a uvažují o jeho stažení z fronty ze zdravotních důvodů. Lékař mu chce dát ještě jednu šanci, protože se obává, že stažení z boje Forrestera duševně zničí zcela. Proto jej seznámí s členy jedné nedaleké misie v džungli, kterou vede energická angličanka. Při jedné z rutinních akcí je však nucen Forrester nouzově přistát ještě se dvěma členy osádky na území okupovaném japonci do drsné a vyprahlé planiny, kde není voda. Probere Forrestera, který si nepřeje nic jiného než zemřít nutnost zachránit druhy (z nichž je jeden zraněný z apatie), nebo se naopak s nastalou situací smíří jako s daným a očekávaným koncem?. Nejsem na chlapy, Gregoryho ale můžu kdykoliv a v jakémkoliv filmu a tropická uniforma RAF mu fakt sedne :-) Ve snímku je možno spatřit i skutečné Mosquito, což potěší oko nejednoho leteckého fandy (v roce 1954 ještě holt byla filmařům k mání). Co bylo otřesné, bylo zpracování jedné z bojových misí. Akcička s modely Mosquit se tvůrcům opravdu nepovedla. Každopádně toto drama není klasickým válečným filmem o pilotu Mosquita, ale o zraněné duši a vůli žít a proto lecos odpouštím. Dávám poctivé * * * * (06.10.2011)

Co s takovým filmem, u kterého člověk několikrát usne a dokoukává ho se sebezapřením? Druhý Peckův film o letcích a opět šlápnutí vedle a opět příšerná nuda. Je to válečný film, ale bez války, tu tu obstará jen příšerný začátek s modýlky, pak sledujeme Pecka, jak si léčí světabol někde v Barmě, hádá se s ostatními a vylívá si srdíčko barmské dívce. Ještěže se to poslední půlhodiny změní v solidní survival, jinak by to bylo k nepřežití. Hvězdičky jen za tu půlhodinu a finální "pochod smrti". (30.09.2018)

Jako cynik z jednadvacátého století bych mohl tuto variaci na starozákonní příběhy odsoudit nějakým bonmotem (Nebojte se ztratit ženu, v křesťanské komunitě vždy najdete další!). Jenže pokud se nenecháte odradit fanatismem církve, která ví dokonale přesně, co v Bibli znamená každá věta, a která by vás nutila namemorovat se ten jeden její oficiální výklad, bude pro vás četba příběhů v Bibli docela zážitkem. Zde Peck ztratí milovanou ženu, nechce žít, vrhá se do zběsilých akcí, až "náhodou" (v božím světě není nic náhodou) potkává novou lásku, znovuzrodí se (druhé narození), ale musí podstoupit zkoušku víry, ve které se střetne s malověrným a zachrání lidský život. Takové příběhy sbíral třeba James a vydal je pod názvem Druhy náboženské zkušenosti. (21.11.2008)