Nezbytnosti života

Film, na který jsem náhodou narazila při přepínání programů v televizi, a teď se u mne zařadil mezi ty, na které se hned tak nezapomíná. Má v podstatě jednoduché linie - není přesycený ani dějem ani reáliemi ani komplikovanými postavami, a přesto nutí člověka přemýšlet a o „nezbytnostech života“ uvažovat. Pro hlavního hrdinu, Inuitu, jsou nejdůležitější věci ty, které ho udržují při životě – potrava, kožešiny na oděv a tuk do lampy. Je to ale také absolutní svoboda, nesvázanost s civilizací i „jeho“ krajina - rozlehlé pláně, kde ho ani stromy neomezují ve výhledu. Když mu toto všechno vezmou, i když je to pro dobro věci a ne navždy, je nešťastný a strádá. Touží po domově, po té největší nezbytnosti života, jakkoliv je v něm život tvrdý. - Krásný film… (07.05.2011)

Pomalu jsem si začal myslet, že Cinemax nabízí především nezávislé filmy, na které většinou nepůsobí nezávislé hodnocení a ve směs jim je jedno, co do vysílání frknou. Hlavně, že to bude nezávislý. Pak ale dorazil tenhle film, a řikejte si co chcete, mně tím plakátem dost namlsal. Co mě ale uzemnilo nejvíce, byl samotný příběh. Přesně pro takové já Cinemax sleduju. Chci vidět jiné země, jinou kulturu, jinou krajinu, než kterou dostáváme v normálních mainstreamových filmech. A tenhle film to dokázal. Představil životní příběh a problém jednoho inuitského lovce. Příběh je to opravdu těžký a kolikrát mi ukázal, že život opravdu není jednoduchá záležitost. Ale také mi představil životní úděl národa, se kterým jsem v kontaktu nikdy nebyl a bůhví, jestli někdy vůbec budu. To je také jeden z důvodů, proč je tento film tak zajímavý a stojí za pozornost. (18.11.2010)

Krehký a clivý príbeh o človeku, ktorého násilne vytrhli z prírody, v ktorej žil, a vrhli ho džungle civilizácie, kde sa cítil opustenejší, ako na ľadovej kryhe. Neznáme prostredie, neznámi ľudia, hovoriaci neznámou rečou. A on uprostred toho všetkého. Jedinými spriaznenými dušami sa mu stáva malý inuitský chlapec a ošetrovateľka. Nadchol ma "natívny" herecký výkon Natara Ungalaaqa ... (28.11.2011)

Dávám pět hvězd, protože jsem na filmu nenašel žádnou vadu - a tak je to asi správně, známku kazí pouze chyby. Není tu sice nic navíc (experiment, nová vize, něco extra dokonalého), ale to se do známkování nezahrnuje... Tiviiho odysea je nejen dramatická, ale také romantická záležitost. A právě tento úhel pohledu mě zcela zaujal i nadchnul. Tedy rozhodně žádná červená knihovna!... Někde jsem psal, že dobrý film se projeví tím, že na něm nebo některé jeho části (režie, stavba, kamera, herecký výkon) člověk ulpí a alespoň po dobu jeho trvání se s ní nějak ztotožní. Vzhledem k sobě samému to byl paralelní příběh, zde v "reálu" u mě ve "fikci". Moje místo vyděděnosti není Quebeck, ale Extremadura, u Kiviiho to byly lesy, u mě kameny (05.09.2015)

Jak dokonale vykreslit beznaděj, zoufalství, izolaci i strach z neznáma, ale na druhou stranu, také přátelství a srdce na správném místě? Pust'te si tento skrytý filmový klenot o eskymáckém lovci, jemuž lékaři diagnostikují tuberkolózu a on tak musí opustit svoji rodinu i přírodní severské útočiště a ulehnout v dalekém městském sanatoriu, kde bude kromě nemoci zápasit s jazykovou bariérou...Asi nedokážu být objektivní, ale tyhle filmy s probleskujícími záběry na krásnou přírodu a kadencí jedné věty za pět minut prostě miluji. Po prvních patnácti minutách jsem věděl, že budu celý film poslouchat jen svůj vlastní dech a na konci mě to prohodí zavřeným oknem...tohle je prostě nezbytně nutné vidět. (02.02.2014)