Zúfalci

If I could go to Mongolia, I would go to Mongolia. 1) Absence příběhu, tento nešvar většiny českých filmů moderní doby, výrazně snižuje jinak působivé dialogy, příjemnou kameru, hudbu i režii, přiměřené herecké výkony a celkovou přesvědčivost snímku._____ 2) Všechno je tu jen trochu - prvoplánové postavy jsou trochu zábavné, trochu zajímavé, trochu trapné. Postrádám, co chce film sdělit, nepřečtu, co má autorka na srdci. Pozérští ploší hrdinové se mé duše nijak nedotýkají. Je to jen trochu toho rozlitého ega vedle šálku s kávou._____ 3) Ženy jsou plastičtější, je vidět, že režisérka jim rozumí více, chlapi vypadají spíš bezradně, než zoufale._____ 4) Jako hořkobolné pousmání nad "novou" českou vlnou je to OK, ale jako generační výpověď to neberu._____ 5) Když ale uvážím, že režisérce je 30 let, je to její absolventský film na FAMU a už vykazuje velmi profesionální a odborné znaky, má Jitka Rudolfová před sebou velice slibnou budoucnost a už teď se těším na další její filmy. (28.07.2010)

Být to odkudkoliv jinud, asi snížím na 3 hvězdičky, ale jelikož tohle dílko vzniklo v ČR, tuplem s takovým kvalitním obsazením. Tady se casting skutečně zadařil, ani jedna z postav nepřehrává, vše vyznívá až děsivě přirozeně a realisticky. Dále se hodí připomenout docela dobře karikované osobnosti, které sice neprojdou nějakým větším charakterním vývojem, ale jejich tápání životem se sleduje dobře, protože "divák je na tom ještě dobře". Co se týče chybek, tak to je mnou dosud nepochopená snaha nových českých filmů všude cpát pseudo indie rock i do scén, kam se jasně nehodí. Nebo taky lehká stagnace a neustále balancování na hraně generační výpovědi a zábavné karikatury. Ale to by si měl asi každý přehodnotit podle sebe. A abych nekončil úplně negativně, potěšilo mě, že ani nepřátelé či rozvraceči ústředních "zoufalců" nejsou úplně špatní a naopak i zoufalci mají své chyby. V průběhu té věty jsem se rozhodl, že dobrým argumentem nezakončím, imaginaci druhé půlky filmu jsem bohužel odhadnul hned zkraje. Slabší, přesto stále dobře koukatelné 4 hvězdičky. (23.06.2010)

Hm, co na to říct? Slabé výkony úplně všech, jakési nepochopitelné pokusy o generační zpovědi, střihlé looserským pláčem a buzíckým kvíkotem, které nemají ani smysl, ani konec. Jednu hvězdu dávám za představy toho, co asi zažila ta vylízaná tlustá bloncka, než ji banda Umarů a Kárimů vykopla na nábřeží ze svého ošuntělého auta:-))))). Druhou za návrat Helgy Čočkové, kterou jsem vždycky upřímně nesnášel a jako jediná absolutně nezklamala, nesnáším ji dál! (25.06.2010)

(Obsahuje možné spoilery). Další nejisté, i když velice dobře natočené rozkročení – mezi lehkovážnou stylizací a výpovědí, mezi humorem a upřímnou frustrací. Pohodlným zvolením kompromisu nemají Zoufalci ani na chvíli šanci naplno bodovat ani na jedné z obou front, natož aby měli tvůrci dostatek umu k jejich svázání a schopnost skutečně vyprávět. Naštěstí mají Zoufalci svižnou, nápaditou a profesionální formu v čele s chytře řešenými voiceovery, výborným střihem a náladově vytříbenou hudbou, což sledování vyzdvihuje na více než snesitelný, vlastně docela příjemný level. Ne vždy však jednotlivé aspekty formy dopadnou na správnou půdu (záměrná humorně-epizodická skladba je kamenem úrazu ve vážné rovině, přesněji v momentě finálního emocionálního zlomu postav, který nastává v přesně daném sledu, v jakém jsme si doposud zvykli postavy groteskně po přesně určenou stopáž vídat, čímž vyznívá značně schematicky a zkratkovitě), případně je tvůrci neumí správně použít. To je třeba příklad průběžných prostřihů zpět do fáze plánování, jejíž vyústění se nakonec prokáže býti nespolehlivým. Tento dějový oblouk mohl vlastními chybami zocelené postavy nemilosrdně vrhnout zpět na startovní čáru a divákovi tak naservírovat podvratnou deziluzi z nepříjemného zjištění, že dospíváme mnohem víc v našich představách než ve skutečnosti. Zdůrazňuji „mohl“, protože postavy jsou jen dobře obsazené karikatury určitých typů, stejně tak jejich problémy a za celou stopáž u nich k žádnému vývoji, natož prozření nedojde, čímž nemá nevyzrálost postav žádné dramaturgické opodstatnění a onen zvrat pro film, pro jeho postavy ani pro diváka zhola žádný význam. (23. Finále Plzeň - 22.4.10) (29.04.2010)

K některým filmům se komentáře píší hrozně špatně, většinou jsou to ty průměrné, ani dobré ani špatné, ty filmy prostě jen jsou a já je viděl. Zoufalci jsou jsou dobrý film, lépe řečeno, není to špatný film, prostě je to film, kurva. Tři hvězdičky a hotovo, rozhodně jsem se nenudil, ale nemůžu říct, že bych se bavil, prostě jsem se díval, kurva! Zoufalci jsou film ze života, reálnej, ale zároveň je to všechno dost přitažený za vlasy a nereálný, no prostě se tam něco děje, něco co se může prožívat každej z nás, ale nikdo to neprožívá, kurva. Ten film je prostě normální, ujde, ok, slušnej, nic extra, neurazí, nenadchne, prostě JE a já na něj koukal a protože jsem si od jednoho dne řekl, ža okomentuji na csfd každý film co uvidím, snažím se tu teď na něj nějak reagovat! (14.09.2010)