Zúfalci

Jsem rodilý Jablonečák, lze mě zařadit do generace třicátníků a z Jablonce jsem utekl do města (ne do Prahy, do toho druhého největšího, jak je do něj dál z Prahy než z něj do Prahy) a často jsem se cítil velmi trapně a na jazyk mi vytanula určitá hořkost... Velmi se těším na další filmy Jitky Rudolfové a jsem zvědav, co z ní vyroste za filmařku. Nutno dodat, že tentokrát měla velmi dobrou ruku na herecké představitele... Jen by mě ale zajímalo, proč je z Rampy nechala taxíkem dovést pod sjezdovku a pak chudáky nechala drápat až na Gutbrunnwarte... tedy Dobrou vodu, kam vede silnice? No nic, jen takové rýpnutí;) (20.06.2010)

Jitka Rudolfová je takový mladý Forman v sukni. I jí se podařilo zachytit život ve své celistvé trapnosti. A člověk by ani nevěřil, jak můžou být ty trapné postavičky k smíchu. V mém případě to byl dost tlumený smích, protože jsem se smál vlastně sobě samému. Kousavá výpověď jedné ztracené generace, co zabloudila stejně tak dobře v Praze, jak ve svých životech. Trapné. (13.11.2009)

"P.S. Dotáhni pořádně kohoutky !!" ;) Ačkoli jeden zoufale vyprázdněným Zoufalcům snadno odpustí jejich bezobsažnost a prázdnotu, která výborně symbolizuje prázdnotu v bytech i duších svých hrdinů, jejich stejně symbolickou zoufalost a bezradnost z druhé půle, i co do katarze, filmu, která ho vlastně dělí na dvě nesoudržné části, už nikoli.. Přesto tenhle autorský a mimochodem výborně zahraný kousek Jitky Rudolfové, co se snaží především, jakkoli pouze, zobrazit trápení, nás, dnešních třicátníků, potěší, mimo tématu zejména tím nanejvýš vynalézavým střihem i prací s kamerou a zvukem.. (23.03.2016)

2007 - PUSINKY, r. Karin Babinská. 2008 - KULIČKY, r. Olga Dabrowská, 2009 - ZOUFALCI, r. Jitka Rudolfová. Zdá se, že vedle mladé generace filmových tvůrců, u nichž je styl nositelem významu a výpovědní hodnoty (Najbrt, Sláma, Ševčík), se v české polistopadové kinematografii objevuje linie mladých tvůrkyň, které dokončily či dokončují studium na FAMU a jde jim především o postihnutí mentality různých generací. Zatímco Babinská a Dabrowská ve svých debutech hledaly suverénní formální výraz, což na druhou stranu ale korespondovalo s tématy jejích snímků, Rudolfová se představila formálně svébytnou prvotinou, u níž je ale problém někde jinde. Stylistická preciznost, kdy vyniká především práce se zvukem, jeho zdroji a "asociativní" montáž, spolu s vyprávěním s nespolehlivými flashforwardy pro mnohé diváky zastře vykonstruovanost, diváckou podbízivost a lživost toho, o čem se vypráví. ZOUFALCI nemají trojrozměrné, živoucí a skutečně dýchající postavy, nýbrž několik sociologických typů a karikatur (existuje český film, který mj. tematizuje homosexualitu a přitom postava gaye NEodpovídá pouze heteronormativní představě?), na nichž se demonstruje jednoduchá teze vyjádřena již na plakátech věnovaných konkrétním figurkám. Na místo toho, aby se o mentalitě lidí v určitém věku něco sdělilo, zde máme sled divácky vděčných scének na určitá témata - tloustnutí, alkohol, přiznání homosexuality rodiči, výlety s bývalým přítelem ad. Film tak neříká něco o generaci třicátníků, ale spíš prozrazuje mnohé o divácích, kteří se s takovými chcípáčky cestujícími z města ztotožní. A postavit jeden polistopadový trend v české kinematografii, tj. cestu z města, na hlavu tím, že posílím jiný, tj. chcípáčkovství, mi přijde jako vytloukání klínu klínem. Přestože je Rudolfová žačkou Věry Chytilové a v ZOUFALCÍCH odkazuje na DĚDICTVÍ a HEZKÉ CHVILKY BEZ ZÁRUKY, má bohužel blíž k pozérskosti jednoho z představitelů některými novináři vykonstruované "nové nové vlny 90. let" - Davidu Ondříčkovi. 5/10 (14.11.2009)

Velmi svěží debut, který sice nepřichází s ničím převratným, ale dokáže podat dosti autentickou generační výpověď hravým způsobem, který ani chvíli nenudí a dokonce se nebojí ani vstoupit do originální alternativní roviny. I samotné filmařské postupy dávají tušit režisérčin talent a originalitu - hlavně práce s mimoobrazovým prostorem a také nezávislost zvuku na obraze. I když občas zamrzí některé "studentské manýry" jako někdy až přehnaná pseudointelektuálnost, která mi na postavy v jejich zpovědích nesedí, jedná se o hodně pozitivní počin a příslib do budoucna. (17.07.2010)