Stratení v Mnichove

S osobitými filmy Petra Zelenky to mám na střídačku. Některé mě nadchly, jiné vyvolaly jen průměrný dojem, obecně ale nemám problém Zelenkovi přiznat status filmaře, který patří k tomu nejzajímavějšímu, s čím naše neduživá filmová scéna momentálně disponuje. Ještě nikdy jsem si jeho jméno nemusel spojovat s nějakým výrazným zklamáním. O zklamání vlastně nemůžu mluvit ani teď. Filmu jsem na základě paradoxně nadšených ohlasů nevěřil a jen jsem si potvrdil, že mě instinkt nezklamal. Zelenka mi naservíroval dva filmy v jednom, míjím se přitom s oběma a konstatuji, že dohromady spolu neladí už vůbec. Autor sice vychází z myšlenek historika Jana Tesaře, jeho názory si ale vykládá po svém.. Zelenkova mystifikace mě tentokrát nebavila, cítil jsem z ní podobnou sebestřednost, jakou v posledních dvou dekádách vnímám u dadaistických vystoupení divadla Sklep. Také oni si vystačí s tím, že baví sami sebe a svůj fanklub. Celkový dojem: 35 %. (18.07.2017)

„TENTO HISTORICKÝ KONFLIKT SE NEGATIVNĚ PROJEVIL I NA OBLIBĚ FRANCOUZSKÝCH UZENIN…“ /// Mystifikátor Zelenka a jeho „novej“ pohled na nejtěžší období českýho národa. Když si myslím, že celej film bude vo ptákovi v Myšičkově ruce, přichází zklamání v podobě „filmu o filmu“, s tím (jakýmsi) přesahem. Jakože komedie. Já se kurva potom fakt už nesmál. Mnichovská Blairská čarodějnice, která mýtu o parádním filmu se podobá. Naštěstí nejsu blbej, takže už vím, jak je to doopravdy – s vobjema! Nechcu bejt hnidopich, ale – zlatej Wilsonov (ty vole, to je strašlivý srovnání, ale nemůžu si pomoct!). Nebo spíš – některý záhady by prostě měly zůstat utajený! (myslím hlavně tu vo parádním filmu…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ještě jsem nevyzkoušel metodu přibližování. 2.) Mý druhý jméno je „konspirační teoretik“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (03.04.2016)

Díky za to, že takové tvůrce u nás pořád máme. Autory, kteří dokáží konkurovat evropské kinematografii a vůbec se nemusí krčit někde v koutě. Petr Zelenka podle vlastního scénáře popichuje filmové řemeslo, chvíli sledujeme něco, pak následuje hraný film o „úvodním cosi“, rýpe do novinářů, řeší papouška, Mnichovskou dohodu i další kostlivce. A je u toho zatraceně zajímavý a přitažlivý. Nastolil hru, na kterou divák neodkojený Kameňáky milerád přistoupí, jeho přelívání skutečnosti a filmové reality fikčního světa je moc fajn, herci jsou příjemně civilní, lidé za kamerou si své odmakali na jedničku. Párkrát škobrtneme v tempu, ale to nechejme stranou. Nápadité, úderné, inteligentní. (18.03.2016)

Každý národ má své mýty, které ho formují, ať už odrážejí či nikoliv historickou pravdu - což je sám o sobě dost irelevantní pojem. A tenhle film předkládá znepokojivou myšlenku: skoro osmdesát let po Mnichově, neneseme si tenhle mýtus jako kouli u nohy? Není to pro nás jen výmluva pro věčnou ublíženost, věčné stížnosti a hlavně, setrvalé přesvědčení, že, přestože MY máme tu pravdu, tak ostatní jsou vždycky proti nám? ____ Ten film je nebezpečný, drtivě ukazuje, jak neotřesitelná víra v mýty - u nás s větší silou než vyšeptalé náboženství - dokáže ublížit. Když se jimi zaštítí sprostota a nenávist, tupost a omezenost, která ani nechce znát skutečný stav věcí. Jen si libuje ve svém zapařeném rybníčku přesvědčení o vlastní pravdě, do kterého hystericky nepropouští ani závan nových myšlenek a možností. Ten snímek ukazuje, že nás skutečně Mnichov porazil. Nejenom tehdy, ale do teď. ___ Bráno jako film, není to komedie, spíš je to smutné. První část, absurdní historka o papouškovi, který byl svědkem dějinných událostí, mě nudila, ale ty další, dekonstruující, ty byly vážně inspirativní. (25.10.2015)

Když se na základce probíral Mnichov, byl jsem myšlenkami na úplně druhém konci zeměkoule, takže děkuju Zelenkovi, že mně na rozdíl od nudný Gabrhelový zábavně vysvětlil, jak všechno bylo doopravdy i jak to bývalo mělo být, abych při dějáku dával pozor aspoň na trojku. A jestli to třeba náhodou bylo ještě úplně jinak? K tomu můžu říct jen tolik, že nejsem vrtačka, abych furt do něčeho vrtal. (22.11.2015)