Réžia:
Petr ZelenkaScenár:
Petr ZelenkaKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Matouš HejlHrajú:
Martin Myšička, Marek Taclík, Jana Plodková, Jitka Schneiderová, Tomáš Bambušek, Vladimír Škultéty, Stanislas Pierret, Marcial Di Fonzo Bo, Jiří Rendl (viac)Obsahy(1)
Sir „P", deväťdesiatročný papagáj šedý, ktorý kedysi patril Eduardovi Daladierovi, sa na pozvanie riaditeľa Francúzskeho kultúrneho inštitútu ocitne v roku 2008 v Prahe ako živá relikvia z dôb Mníchovskej dohody. Sir „P" po Daladierovi jeho hlasom dodnes opakuje niektoré dôležité vety a prehlásenia. Papagája za dramatických okolností unesie český novinár Pavel a na základe papagájových kontroverzných citácií Daladiera rozpútava medzinárodný politický škandál. (Continental film)
(viac)Videá (2)
Recenzie (496)
"Oni si na výročí Mnichova přitáhnou vypelichanýho frajera, kterej říká, že Hitler je kámoš." Film o Daladierově ukecaném papouškovi mě hodně bavil a proto jsem mírně rozladěn, že po něm následoval přibližně dvakrát tak dlouhý fiktivní film o filmu. Ten si sice skvěle pohrával s myšlenkou falešných produkcí, grantů, zahraničních filmových hvězd a alternativního pohledu na historii, ale to jsem prostě nechtěl vidět. Takže poděkujme Francouzům za to, jak nám šli v Mnichově na ruku a nechme to být. ()
Geniální, výjimečné, prudce inteligentní. Ten film mě skoro zabil. V životě jsem se u ničeho hraného v celovečerní podobě nesmál tak zalykavě, jako u zatím posledního Zelenky. Po ve všech směrech do puntíku ošéfovaných Karamazových je tu po letech další český klenot, který mám chuť z fleku hned šoupnout do mé TOP 10. Přesně takovéhle tvůrčí nápady nám může Hollywood jen závidět, tak jen houšť, Petře! ()
Po delší době tu máme černou pseudo-dokumentaristickou komedii z českých končin. Je to film velice náročný na psychiku diváka a po čase může diváka unavit svým stereotypem. Nicméně, když pochopíte ten pravý kontext černého humoru, satiry, který nám Zelenka naservíroval a hlavně, když budete na tento snímek koukat s trochou nadsázky, určitě se vám Ztraceni v Mnichově zalíbí. Jde jen o to, najít si k němu cestu. ;-) ___ (Cinestar, Hradec Králové) ()
Žánrově nezařaditelný film postavený na zcizujících efektech a jemné hře s filmovými odkazy. V neposlední řadě bytostně aktuální a štiplavá sonda do nitra české národní povahy. Téma mnichovské zrady proto může sloužit jako modelová situace, která rozkrývá náš repetitivní postoj k vnímání velkých evropských událostí a nedůvěře vůči zbytku Evropy. Ztraceni v Mnichově je i přes neoddělitelný politický komentář vyznáním lásky k filmu, neodbytné touze sdělovat prostřednictvím filmového média své myšlenky a bojovat za ně až do úplného konce. Hladké spojení hraných a pseudodokumentárních prostředků tmelí absurdní humor i neotřelý výklad „mnichovského komplexu“. Výsledek je zábavný, v mnoha ohledech inspirativní a v půvabně poetickém finále velmi silný. ()
Ztraceni v Mnichově je v mnoha ohledech blízkým příbuzným Roku ďábla. Když pominu zcela zjevné (totiž že jde v obou případech o mystifikační doku-fikci), některé postavy jakoby přešly ze staršího sourozence plynule k mladšímu (nizozemský filmař, kterej získá oblibu v alkoholu a andělech x francouzský filmař, který získá oblibu v papouškovi), podobná je i práce s časem (epizodické vyprávění s různou mírou vypuštěného času) a konečně i vyznění (směřování k rozpadu projektu vlivem odklonu aktérů směrem k bizarním soukromým cílům). Odvrácenou stránkou věci, která je ale rovněž pro oba projekty příznačná, je místy hodně toporné herectví - částečně pravděpodobně vlivem improvizace bez pevného scénáře. Ale zatímco u Roku ďábla je to více-méně omluvitelné použitím neherců, v případě současného snímku pro to polehčující okolnosti nenacházím. Na druhou stranu, některé nové prvky jsou poměrně osvěžující. Zejména fakt, že první třetina snímku je tvořená fikcí uvnitř fikce, totiž "reálnou" částí filmu, který je teprve v procesu výroby, což se dozvídáme až zpětně. Velmi příjemná je i větší konzistentnost filmu - přítomná v různých návratných motivech, jejichž interpretace se postupně proměňuje. A třetím pozitivem určitě je i směřování k zamyšlení se nad samotným tématem "mnichovského komplexu", který nezávazné komedii dává určitou hloubku. Za mě určitě palec nahoru. ()
Galéria (28)
Zaujímavosti (15)
- Snímek se natáčel 35 dní v červenci a v srpnu 2014 v České republice z největší části v Praze. Rozpočet snímku vyšel producenty na 37 milionů korun. (Zdroj: lidovky.cz) (VášaVF)
- Pavel (Martin Myšička) si ve filmu projde kurzem holotropního dýchání. Tím si v rámci natáčení prošel i tento herec. (JardaBauer)
- Ačkoli jsou v Česku tisíce řopíků, předválečný bunkr filmaři nahradili maketou bunkru ze Sigfriedovy linie, který zanechali filmaři v Milovicích po natáčení filmu Himmelsleiter (2015). (KRYSIOPICE)
Reklama