Star Trek: Do temnoty

Star Trek pro celou rodinu. Jestliže první film vytvářel pouta (nejen mezi postavami samotnými, ale také mezi postavami a Star Treku neznalým divákem), zápletka pokračování stojí na hrozbě zpřetrhání těchto pout. V ohrožení se ocitá hned několik alternativních rodinných modelů. Kirk a Spock jsou hnáni touhou po pomstě poté, co je jim před očima zabit jejich náhradní otec. Carol hledá novou, důvěryhodnější rodinu na palubě Enterprise a také Harrisonovi se rodinou stala jeho posádka. Film je zásluhou silného rodinného podtextu emocionálně hutný, ačkoli svým melodramatickým sklonům (glycerinové slzy, Spock řvoucí jméno padoucha) nedokáže čelit tváří tvář a všemožně je relativizuje dětinským vtipkováním a přesazováním do kontextu, který brání dojetí (například ona Spockova reakce je v prvé řadě citací). Na snahu o permanentně svižné tempo vyprávění doplácí logická konzistence příběhu. Postavy porušují, nebo respektují nařízení podle toho, jak se to scenáristovi zrovna hodí, některé motivace jsou nejasné a mnohá rozhodnutí pochybná. Abrams na druhou stranu dokáže skvěle zužitkovat každou poskytnutou informaci, ať ve scénách dialogových, nebo akčních (se záběry, které toho na jeden zátah říkají více, než je v dnešních akcích zvykem). Ke gradování akčních sekvencí využívá průběžné navyšování sázek: vyšší pravděpodobnost pochybení/větší ztráta, pokud by k pochybení došlo/zmnožování cílů, jichž má být akcí dosaženo. Excelentní ukázkou toho, jak diváka zahltit spektáklem a zároveň ho přimět promýšlet možné dopady sledovaných činů, představuje finální souboj. Dochází k němu sice na základě nepřesvědčivého zřetězení událostí, ale scéna samotná je strhující. Pochybný význam podobně požitkářských epizod v celku vyprávění nás opakovaně upozorňuje, že se film řídí vyprávěcí logikou seriálů (nebo videoher). Mnohé události nemají žádné konsekvence a z příběhu rušivě trčí, třebaže rozradostní mysl každého nerda (převrácení klíčové scény z Khanova hněvu, Alice Eve ve spodním prádle). Z předložených skutečností není zřejmé, proč k některým věcem dochází přehnaně složitým způsobem, resp. proč jsou nám některé neužitečné informace poskytnuty (okolnosti vedoucí k výbuchu v Archivu). Informace jiné, cennější, byly zase z pohodlnosti vypuštěné (nepravděpodobně bryskní „úprava“ 72 torpád před tím, než si je Harrison přivlastní, předčasné ustřihnutí scény záchrany za užití lidského řetězu, který nevypadá kdovíjak solidně). Nový Star Trek by potřeboval zacelit mnoho děr, i s nimi ale jde o špičkový letní blockbuster s dravým tempem, lidsky zrůdným padouchem a obrovskou nadhodnotou pro všechny, kdo se světem Genea Rodenberryho pohybují již delší dobu. 85% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Bluntman, xxmartinxx, ScarPoul, mcb, oleg121 (09.06.2013)

Klingona bych nikdy nedráždil, protože bych nechtěl skončit v některém z jeho přebytečných žaludků. Takže si nedělám legraci z jeho osmikomorového srdce, nešťourám ho vidličkou do dvojitých jater, neposmívám se jeho zmuchlanému obličeji a pokud si dobře vzpomínám, tak se raději pohybuji v jiné galaxii než on. To ale Kirk je jiný. Klidně si tu svou Enterprise navede na jejich území a naivně očekává, že mu to projde. To ale samozřejmě nemůže, protože pak by ten film byl o ničem a to by nešlo. Musí přece jít o akci, ale taky o zábavu, které opět jednoznačně vévodí odporně pravdomluvný Spock. Naštěstí není na to hláškování sám, takže je to nakonec fajn zábava i pro ty, kteří se na seriálové mise v papundeklové lodi pravidelně nevydávali. (12.11.2013)

"Som pripomienka starých časov." Mňa vlastne strašne mrzí, že tomu nemôžem dať 4*, ale proste ma to ani zďaleka nebavilo tak, ako báječná a fantastická jednotka, ktorej som dal 5*. Toto je skôr medzi 3* a 4*. Jednotka bola predsa len iná (lepšia). Dvojka je prehnane dlhá a ku koncu už toho bolo (všetkého) fakt príliš (beh vo finále síce super, ale miestami som sa cítil ako pri športovom zázname z maratónu). Naopak, to, čo malo dostať väčší priestor, získalo len cameo (skvelí Klingóni). Už ani medzi postavami to neiskrilo tak intenzívne, ako minule. Niektoré nové postavy super (Peter Weller), iné nie (Alice Eve). Vadilo mi aj to, že hoci sa film tvári strašne drsne, v skutočnosti mu chýbajú ako hovoria bratia česi koule a napokon vždy skôr alebo neskôr zdupká z boja (OK, jasné, sme v sci-fi, ale fakt ma sklamalo, že "to" s Kirkom napokon vyriešili tak, ako vyriešili). Po vizuálnej stránke ide o neskutočne premakané sci-fi s asi stovkou geniálnych výtvarných nápadov (tvarovo nezameniteľná, rapídne poškodená Enterprise vynárajúca sa z nadýchaných oblakov). Hoci sa Cumberbatch snažil, napokon mi pripadal málo démonický (ale určite lepší, ako Eric Bana z prvej časti). Páčilo sa mi síce, ako Abrams pracuje so zlom, že dobrí sú niekedy zlí a zlí možno nie sú až takí zlí, ale zlými ich spravili dobrí (!), ale čakal som predsa len o warp viac. Scenár na jednej strane občas prekvapí, na druhej sa nehanbí používať klišé hrubého zrna. Hoci je film veľmi temný (mrazivý teroristický úvod), vďaka sviežim postavám, chémiou medzi nimi a ich vzájomným poštuchovaním a doberaním ("A čo si robil ty? Iba si tam stál ako idiot a nezastal si sa ma."), hláškami a dialógmi je aj vtipný ("Myslíte, že si nedokážem zapamätať štyri čísla? To je ale dôvera! Aké bolo to tretie?"). (15.11.2016)

Ochromujúca záhadná sila spôsobila, že z nadšeného sledovania si po mesiaci vybavujem len chabé záblesky deja. Vďaka mentánej absencii automaticky posúvam celok do pásma bežného spotrebného priemeru. Zaradenie do priemernej zóny hodnotenia totiž stačí na jedno pozretie. Maximálne na jedno. Účelovo je to nastavené, aby celok zafungoval raz, pôsobi chvíľu. (03.08.2020)

Být věrný své nadšenecké geekovské dušičce, raději se pomrkáváním zavděčit trekkies či být poplatný blockbusterovým požadavkům trhu? Toť otázka, na kterou tentokrát Abrams oproti jedničce nenašel uspokojivou odpověď. A tak mezi těmito přístupy kolotá chvilku tak a chvilku zase onak. Rozháranost se tu projevuje ve všech aspektech. Na jedné straně vážně pojatý (a pohříchu ne zcela využitý) záporák s uvěřitelnou motivací ztvárněný charismatickým hercem a proti němu komediálně rozjuchaná posádka plná loutek do počtu. Je to sice emočně spockovsky chladné, ale přitom se tu prolije více slz než na pohřbu Kim Čong-ila. Tváří se to jako popcorn, u kterého není zapotřebí vypínat mozek, přesto se tu sypou z rukávů překombinované plány, které by působili debilně i v o několik řádech tupějších slátaninách. Jsou tu s nadsázkou pojaté indianajonesovské eskapády i pokusy o temnou osudovou epičnost a do toho je šroubovaně naroubované povinné deus ex machinovské cameo, do nekonečna recyklovaná hudba, nechtěně směšné metavariace (v čele s otřesnou scénou "zpoza skla") či utnutý závěr, který spíše než jako nevyhnutelné osudové vyvrcholení působí dojmem, že byl vyčerpán rozpočet a tak se jaksi nedostalo na ten pravý konec... Prostě nesourodý (a frenetickým střihem během akce znepřehledněný) výsledek, u kterého nejvíce zarazí, že přesně s tím samým neměl Abrams v případě jedničky sebemenší problémy. (07.06.2013)